Cigán

První Giovanniho film, který mě vůbec nezasáhl, emočně minul a prošel jaksi mimo mě... Filmařsky dostatečně kvalitní, herecky dobře ztvárněné (asi nejvíc se mi líbil Renato Salvatori v roli jednoho z grázlů), díky slušnému tempu a napětí povětšinou ani nenudící, na druhé straně nám Giovanni tentokrát oproti většině svých filmů naservíroval postavy „čistokrevních“ regulérních zločinců, u nichž jsem nepostřehl žádný pozitivní úmysl, žádnou spáchanou křivdu na nich, vůbec nic, co by mě přimělo jim trochu fandit, nalézt k nim kus soucitu a případný sociální rozměr zůstal nevýrazný. Oproti zločincům stojí od pohledu odporný komisař s bandou dalších slizkých poldů a prakticky není komu fandit, protože s výjimkou Annie Girardot, která coby hospodyně má ale málo prostoru a spíše méně výraznou postavu na odlehčení, se tady prohání samé nesympatické a slizké karikatury na obou stranách zákona. Jediným skutečně světlým momentem, který na mě dokázal hlouběji zapůsobit, bylo Cikánovo setkání s doktorem, který dle svých pevně vybudovaných zásad pomohl ošetřit raněného pacienta bez ohledu na pacientovu totožnost. Pokud to vezmu v rámci dobových evropských kriminálek, dokázal bych vidět Cikána v jistých ohledech i jako mírný nadprůměr, ale od Giovanniho mi přijde jako hodně slabý film, kterému víc než 3 hvězdičky dát už jen ve srovnání se zbylou tvorbou pana režiséra a scenáristy nedokážu. [65%] (15.11.2021)

Na první pohled se na komerčním úspěchu filmu měli svorně podílet hvězdy populární francouzské generace fešák Alan Delon, charismatický Paul Meurisse a temperamentní Annie Girardot. Což by mělo stačit, aby se film těšil dobrému úspěchu. Nu, ale pojďme dál, zastavím se u slavného Alana Delona. Ostatně v kriminálních a dobrodružných žánrech se mu vždycky dařilo. Samozřejmě, že dovedl natočit i dobrou psychologickou polohu, kde jsem si cenil jeho nápaditost, profesionalitu a neodolatelný šarm, proto ho nechci srovnávat s jinými rolemi. Snad mu neukřivdím, když napíši, že mi zde chyběla jeho typická brilance nadsázky a lehkost. A právě tak i herecký výkon Paul Meurisse, jenž má na svém kontě dost zajímavých postav, které dokázaly zaujmout. Zde mi jeho postava k Cikánovi přišla jaksi vypreparovaná navíc a trochu mdlá. Annie Girardot není filmová kráska, ale má nádhernou ženskost a z jejího úsměvu či pohledu je cítit pokaždé velké herectví. Bohužel i její role je zde velmi chudá a větší prostor by nebyl na škodu. A ještě je tu pro film možná přitažlivý malý cikánský minisvět, kde se kamera snaží snímat onu přirozenou mentalitu jejich svobodného života s citem a to se myslím povedlo. Ačkoliv film jako celek působí rozporuplně, za zhlédnutí stojí. (27.06.2010)

Alain Delon v životní formě, moc dobře se mi na něj koukalo a role Huga Sennarta, přezdívaného Cikán, mu parádně sedla, já jsem tomu samotářskému vlkovi uvěřila. Druhým kriminálním živlem tu byl Paul Meurisse, který sice patřil k jiné zločinecké bandě, přesto se jejich cesty protly. Annie Girardotová v menší roli oddané kamarádky z dětství mě potěšila a svou urputností vyloudila úsměv na rtech. Celkově filmová spokojenost, neb nahlédnutí do mně neznámého světa bylo zajímavé, poutavé, pěkně natočené a vše mi ladilo. (09.02.2020)

Ve filmu Cikán probíhají základní dvě linie. První linie je spíše takovou sebekritickou sondou Evropy osmdesátých let, kdy nikdo nevěděl, co s cikány, než někoho napadlo, že je nutné je zbavit jejich životních návyků tím, že je seskupí, sestěhuje do paneláků a tím je převychová. Druhá linie je ve střihu kriminálního příběhu, kdy cikán Hugo Sennart (Alain Delon) přepadává transporty peněz a banky a ani v nejmenším se nerozpakuje zastřelit kohokoli, kdo by mu v tom chtěl zabránit. Ke všem těmto činům ho vede nenávist ke všem úředníkům a zbohatlíkům, které považuje za zdroj všeho svého příkoří v životě. Jde o docela zajímavý film, ale připadá mi trochu nedotažený, takže za tři. (24.04.2008)

Kdyby si někdo chtěl myslet, že Cikán je o cikánech, tak to ani náhodou. Snad dvě minuty na začátku a dvě na konci. Jinak je to dobře udělaná kriminálka s několika dějovými linkami, které se střetávají a zase míjejí, aby se nakonec v závěru úplně rozešly (proto dávám za čtyři, páč jsem čekal nějakej razantnější konec). K tomu inteligentní dialogy a pár pozoruhodných postřehů. Na Delonovi to úplně nestojí, což je fér, že ten film je dobře rozdělená šachová partie, kde každý dostane svůj prostor. I když, ukažte mi jinej příklad, kde je Annie Girardot uvedena v titulcích na druhým místě, přitom do děje vstoupí až po hodině. Roli má malou, ale pěknou, pro ni typickou. Dostaly mě dvě scény. Prvně Delonův úprk z hotelu, potom když titulní hrdina vstupuje do bytu konkurenčního gangstera (výborný Paul Meurisse) a pečlivě si očistí boty:-) A mimochodem, oficiální text distributora radši nečtěte, to je normální hovadina. (15.10.2012)