Cigán

První Giovanniho film, který mě vůbec nezasáhl, emočně minul a prošel jaksi mimo mě... Filmařsky dostatečně kvalitní, herecky dobře ztvárněné (asi nejvíc se mi líbil Renato Salvatori v roli jednoho z grázlů), díky slušnému tempu a napětí povětšinou ani nenudící, na druhé straně nám Giovanni tentokrát oproti většině svých filmů naservíroval postavy „čistokrevních“ regulérních zločinců, u nichž jsem nepostřehl žádný pozitivní úmysl, žádnou spáchanou křivdu na nich, vůbec nic, co by mě přimělo jim trochu fandit, nalézt k nim kus soucitu a případný sociální rozměr zůstal nevýrazný. Oproti zločincům stojí od pohledu odporný komisař s bandou dalších slizkých poldů a prakticky není komu fandit, protože s výjimkou Annie Girardot, která coby hospodyně má ale málo prostoru a spíše méně výraznou postavu na odlehčení, se tady prohání samé nesympatické a slizké karikatury na obou stranách zákona. Jediným skutečně světlým momentem, který na mě dokázal hlouběji zapůsobit, bylo Cikánovo setkání s doktorem, který dle svých pevně vybudovaných zásad pomohl ošetřit raněného pacienta bez ohledu na pacientovu totožnost. Pokud to vezmu v rámci dobových evropských kriminálek, dokázal bych vidět Cikána v jistých ohledech i jako mírný nadprůměr, ale od Giovanniho mi přijde jako hodně slabý film, kterému víc než 3 hvězdičky dát už jen ve srovnání se zbylou tvorbou pana režiséra a scenáristy nedokážu. [65%] (15.11.2021)

Tyjo, Delon jako cikán.  Přál jsem si dosáhnout moudrosti a nikdy nepoznat v životě rozchod, ale tohle  nééé.:D Takže já začnu po Belmondovsku: Tak jak se máme? Já se mám dobře, dneska skvělý den,  ale tohle byl pro mě slabší moment jarních prázdnin a filmové zklamání za ušmudlanou a hodně slabou trojku.  José Giovanni mě dokázal několikrát emociálně zasáhnout ale tady nebylo čím. Sociální rozměr filmu je málo nastíněný, na to abych dokázal hlavnímu hrdinovi fandit (či s ním nedejbože soucítít nebo ho litovat), když je to regulérní zločinec s nablbými kumpaný. Film jinak naprosto neefektivně přepíná mezí dalšíma dvěma dějovými líniemi o dalším (a podobně nesympatickém) zločinci a slizkém komisaří, který to jedinný trochu oživoval, protože podobníé postavy Giovanni uměl. Ale takhle míchat motivy a zápletky se mu vymstilo. Ve výsledku to bylo poměrně nezázivně a o ničem bez nějakého vnitního zážitku a vztahu k postavám. Dokonce jsem se u toho místy i celkem nudil. (17.02.2020)

V dnešní době se kdejakej státem přeplacenej "profesionální humanista" snaží vysvětlovat bílé většině cikánskou mentalitu v neupřimné snaze získat image bojovníka proti rasismu. Těžko však můžu věřit a chápat cikánskou mentalitu z úst lidí, kteří svou image bojovníků proti rasismu rádi prodají za volitelné místo na kandidátce strany Zelených, nebo senátorský post. Opačná cesta je mě možná ještě odpornější. To třeba, když někdo usiluje o hlasy občanů této země a když je nezíská, jde za svými kamarádíčky v politice a cesta k ministerskýmu korytu je, jaký to div, volná ! A najednou slyšíme z úst člověka, který nikdy o soužití cikánů a bílých neřekl jediné slovo, jak ho problém soužití "bílé většiny" s cikány zajímá, zvláštní pane Kocábe, co ?? Jsem proto nesmírně rád, že existuje film, která se nesnaží vysvětlovat, který nezneužívá menšin pro vlastní bohatsví a kariéru a přesto dokáže velmi poutavou a napínavou formou ukázat cikánskou povahu v takových souvislostech, že si dokáže získat sympatie nejednoho gadži a za to vám patří moje velký uznání, pane Delone a pane Giovanni. (24.03.2009)

Ve filmu Cikán probíhají základní dvě linie. První linie je spíše takovou sebekritickou sondou Evropy osmdesátých let, kdy nikdo nevěděl, co s cikány, než někoho napadlo, že je nutné je zbavit jejich životních návyků tím, že je seskupí, sestěhuje do paneláků a tím je převychová. Druhá linie je ve střihu kriminálního příběhu, kdy cikán Hugo Sennart (Alain Delon) přepadává transporty peněz a banky a ani v nejmenším se nerozpakuje zastřelit kohokoli, kdo by mu v tom chtěl zabránit. Ke všem těmto činům ho vede nenávist ke všem úředníkům a zbohatlíkům, které považuje za zdroj všeho svého příkoří v životě. Jde o docela zajímavý film, ale připadá mi trochu nedotažený, takže za tři. (24.04.2008)

Alain Delon v životní formě, moc dobře se mi na něj koukalo a role Huga Sennarta, přezdívaného Cikán, mu parádně sedla, já jsem tomu samotářskému vlkovi uvěřila. Druhým kriminálním živlem tu byl Paul Meurisse, který sice patřil k jiné zločinecké bandě, přesto se jejich cesty protly. Annie Girardotová v menší roli oddané kamarádky z dětství mě potěšila a svou urputností vyloudila úsměv na rtech. Celkově filmová spokojenost, neb nahlédnutí do mně neznámého světa bylo zajímavé, poutavé, pěkně natočené a vše mi ladilo. (09.02.2020)