Lola beží o život

Klipovitý styl některých amerických režisérů je tu říznutý evropskými prvky a vše doplňuje otravně chrochtavá němčina. Nápad je vcelku zajímavý. Kreslené části, rozpůlení obrazu, tři verze příběhu a další a další vychytávky jsou fajn. Avšak režisér pozapomíná na děj jakožto celek, který je naprosto jednoduchý /nezáživný/. A tak se Lola stává jen dalším, technicky dobře zpracovaným tucťákem. Hercům nevěříté téměr nic a potřetí ty samé scény už působí trochu vyčpěle. Celkově tak zlatý střed. Na evropu je to ovšem nářez a obdivuji režiséra, že si troufl toto mírnějším evropanům naservírovat. (15.01.2006)

Jestli bych měl vybrat nějaký film jako ukázku dobře zvládnutých postmoderních přístupů ve filmovém umění, pak bych zřejmě volil právě Lolu Toma Tykwera. Jeho typicky ,,špinavý" námět o hrdinech překračujících z různých důvodů zákon tvůrce vypráví hned třikrát a pokaždé s jemnou změnou některého z detailů, díky níž se celý syžet uhne a vytvoří zajímavou alternativu ke skutečnému příběhu (tím zřejmě reflektuje nejnovější teoretické poznatky o paralelních vesmírech z kvantové fyziky, tedy teorii paralelních vesmírů profesora Stephena Hawkinga...). V tom ale vězí tak trochu háček Tykwwerova autorského záměru - nedá se vlastně říci, která z těchto tří verzí je skutečná, všechny žijí v paralelních světech a čekají na svou šanci uskutečnit se (podobně, leč ne takto progresivně, nahlíží divák i na dějovou linku třeba i ve filmu Butterfly Effect). Leitmotivem je Lola závodící (originální název Lola rennt = Lola závodí) s časem. Tomu je pak podřízeno téměř vše - obrovská dynamika filmu, rychlý a téměř klipový střih, výběr hudby, synchronizace obrazu a zvuku... Za zmínku stojí i další postmoderní prvek - mísení forem, kdy hraný film je prokládán animovanými sekvencemi. Tenhle progresivní Tykwerův experiment se překvapivě netříští, ale jemným sémantickým posunem modeluje významovou rovinu filmu. Shrnuje v sobě mnoho vlivů - ať už hudební videoklip, fenomén MTv, detektivku, klasický thriller, nebo i německý sociálně laděný film. Zvlášť dobrý je i výkon německé herečky Francesky Potente (škoda jen, že svůj zřejmý talent později zahazuje ve škvárech, jako je třeba horor Anatomie). Zkrátka Lola běží o život je důkazem toho, že se Tomu Tykwerovi vyplatila odvaha experimentovat. Velmi, velmi vydařený filmový experiment... (01.02.2007)

Parádní filmové cvičeníčko bona fide, osmdesátiminutový filozoficko-adrenalinový hravě repetitivní videoklip k zamyšlení i pobavení s těžce zkoušenou Frankou Potente a roztomilým pakošem Moritzem Bleibtreu. Tykwer zběsile střídá materiály, aranžuje jeden efektní záběr za druhým, rozděluje obraz, vkládá animované vložky, prostě pálí ze všech laufů (geniální jsou alternované minipříběhy vedlejších postav), přičemž první dva běhy staví zrcadlově, ve třetím je pak všechno jinak. Lola je nejžhavější kandidátkou na film, který mě kdy nejvíc nadchl - zatímco normálně jen málokdy zajdu na něco do kina dvakrát, na Lole jsem byl svého času 5x. (25.07.2005)

Tykwerova moderná, vzrušujúca a v každom ohľade zaujímavá hra s divákom. Máme tu vcelku jednoduchý príbeh, ktorý nám režisér naservíruje nie raz, ale trikrát a vždy inak a divákovi tak ponúkne tri možné varianty priebehu deja. Film sa v podstate hrá s otázkou, čo by sa stalo, keby sa človek v jednom okamihu rozhodol inak a je zároveň dôkazom toho, že aj v Nemecku sa dnes točia originálne, ale hlavne výborné filmy. Celé to mierne pripomína videoklip, animácia sa tu strieda s farebným a čiernobielym obrazom, Tykwer obraz neraz aj zrýchli alebo vráti záber, rozhodne sa je na čo pozerať. Tak invenčný, zábavný, rýchly a provokatívny film, že by som sa ho nebál označiť za to najlepšie z modernej nemeckej kinematografie. (29.07.2007)

"Ty jsi běžela?" Trojnásobnej souboj nedobrovolný zrzavý sprinterky s tikajícími hodinami je svižnej, hravej i nápaditej. Střihačovy nůžky navíc spolehlivě odstranily vše, co by nějak mohlo zvolňovat tempo a tak to mám rád. A nyní již vím, že když se mi něco nepovede, tak stačí nepříčetně zařvat a budu mít další pokus. Nebo ne? (21.11.2011)