Sword Art Online

Spojenie hier a anime je úžasný premyslený ťah. Veľa hráčov pozerá anime a vice versa (a opačne). Celkovo anime Sword Art Online je veľmi kolísavej kvality nie len čo sa týka jednotlivých dielov, ale hlavne toho, že každá séria začína dobre a premyslene a potom druhá polovica tej série je totálna blbosť až niekedy nepozerateľná, zrýchlená, spomalená, nepremyslená, alebo absolútne zbytočná. Takto sa to deje v každej jednej sérii Sword Art Onlinu a potom divák hodnotí celú sériu zle, lebo druhá polovica v ňom zanecháva zlý pocit! Samozrejme ja tu sériu SAO (ako sa zvykne nazývať) sa nesnažím zvoziť pod čiernu zem, naopak ja som celkom fanúšik SAO a dokonca aj jej romantických liniek ...aj prvej série a všade sa nájde nejaká kvalita. Veľa ľudí má za to, že SAO je proste odpad ja si to nemyslím a skôr si myslím, že SAO je príliš veľký mainstream, alebo aspoň toto anime do neho zo začiatku patrilo, ale čo je dôležité jednotlivé série ma bavili z rôznych dôvodov. (15.12.2014)

(V komentáři se především dozvíte, čím Sword Art Online naneštěstí není.) Čas od času dojde k situaci, kdy hráč propadne on-line hře natolik, že se od ní nedovede odtrhnout. Většina z prvních 10000 uživatelů Sword Art Online by se od ní občas odtrhla ráda, zlovolný tvůrce však míní jinak. Dokud někdo hru nezdolá, nikdo se z ní nedostane. A smrt již není jen virtuální. Když autor své dílo zasadí do světa on-line hry, očekával bych, že se bude snažit o některý ze dvou přístupů: 1) Dílo bude výrazně videoherně stylizované, s aplikací typických mechanismů. 2) Bude kladen důraz na zobrazení hráčovy herní a reálné osobnosti, případně jejich rozporů. Jak je na tom SAO? Videohru připomíná jen čas od času se objevující rozhraní, teleportační krystaly, pár drobností a naneštěstí i „herní náplň“, tedy děj složený do značné míry z nenápaditých soubojů. Srovnání chování ve virtuálním a v reálném světě odpadá, jelikož hráči jsou ve hře celou dobu uvězněni (navíc vypadají stejně jako ve skutečnosti, tudíž nelze doufat, že se z Kiritovy vyvolené vyklube obtloustlý muž). Zato by se nabízela možnost ukázat, jak okolní svět – autority a blízcí – reaguje na to, že tisíce lidí zůstávají dlouhé dny ve virtuálním snění. SAO však toto naprosto nepochopitelně pomíjí. Ve výsledku jde tedy o tuctové akční fantasy, jehož finále řídí scénáristovy výmysly a které zní slušnou hudbou od Juki Kadžiury. 4/10 (23.12.2012)

SAO mě naprosto pohltilo prvními dvěma díly, které považuji za masterpiece a nasledně mě ozbrojilo neexistující logikou postav a jejich idiotským chováním v dílech následujících a náhlým stupidním useknutím původně zajímavé zápletky v polovině série, která byla nahrazená zápletkou s strašně plochým a úchylným záporákem. Ani romantická linka mezi hlavním hrdinou Kiritem a Asunou mě nijak nezaujala. Osobně můžu vyzdvihnout skvělé souboje, kresbu a dechberoucí hudbu od mé oblíbené skladatelky Yuki Kajiury. 40% (04.04.2016)

Byla jsem ve velkém pokušení dát o jednu hvězdu méně, ale první polovinu jsem si opravdu hodně užila a to, že druhá polovina již trochu pokulhává se právě díky ní dá omluvit. Jelikož sama šermuji, některé scény mi doslova naháněly husí kůži... Souboje na život a na smrt, nemožnost uniknout z virtuálního světa, to všechno mne vtáhlo a nechtělo pustit. Ano, všechno má své mouchy, ale tenhle animovaný snímek jsem si opravdu oblíbila... (25.01.2015)

Mne osobně změna seriálu po 14 díle neprišla tak drastická, abych nějak významně snižoval hodnocení. Jako celek mi to přišlo výborné, a i přestože bych našel pár okamžiků, kdy mě to tolik nebavilo, tak dám plné hodnocení. Velmi originální nápad s geniální myšlenkou smrt ve hře = smrt i v reálném životě, jsem ještě neviděl a NerveGear by mohl být budoucností herních konzolí :D (15.02.2013)