Saulov syn

Těžce fyzický zážitek, především kamera a zvuk, přeostřování, pohyb postav v prostoru, hluky a podružné zvuky v pozadí, vytvářejí nepolevující atmosféru nevolnosti a vyhánějí otáčky snesitelnosti spolubytí u jednotlivých scén pro mě jako citlivého pozorovatele na hranu. To se mi stává málokdy. V kontrastu s nehybnou umanutostí hrdiny, jeho utkvělýma očima a chorou myslí skálopevně ulpívající na pološíleném předsevzetí se tu vytvořil dobrý základ pro jedinečný počin. -- (I morální rozštěp podtrhuje onen konstrast, je prostý, hluboký a nerozhodnutelný - muž upřednostní pohřbení chlapce (něčí syn to jistě je, syn člověka) nad pomocí svým druhům v plánu na útěk, neboť si je skálopevně jist, že pro nikoho není v tom pekle naděje, že jejich osud je nezvratný, čili jeho mysl možná není chorá, ale jen cynicky nevšímavá k tomu, jak svým konáním maří aktivity a vybičovává úzkost svých prokletých druhů, od nichž tím žádá nelidskou dávku soucitu a pochopení, aby ho nezlynčovali. Konec příběhu mu sice dává za pravdu, což ale neznamená, že opravdu neměli šanci vyváznout. Jak moc potom byla jeho volba k jednání chorá, přispívající k vůkolní zkáze a hrůznosti, jak moc byla ospravedlnitelná, pochopitelná, nebo dokonce jak moc byla průzračně dobrá a zářná, uprostřed šílenství nejhorších zločinů proti lidskosti a pudovému strachu druhých o vlastní život v tom všem, třeba jako příklad úplného odpoutání se od světské marnosti a vlastního prospěchu v něm?) -- Škoda ale, že toho výsostného efektu nebylo využito ústrojněji - překáží mi prvoplánový, toporný scénář, to, jak děj pohání autorský úmysl, umělý oblouk neživotné představy, nikoli vnitřní vývoj a spád. Aby z toho bylo zdařilé poetické podobenství, symbolická balada, tvar, jenž by tomuto počinu slušel výsostně, na to děj snímku málo abstrahuje od dramatických vyprávěcích postupů, skoro až školácky do nich místy zabředá, nechává se strhnout a vzniklý tvar je nedozrálý, rozpolcený, za cenu značného oslabení svého potenciálu. Ve výsledku mě tak sledování filmu v celém průběhu hlavně zklamávalo. *~~ (17.05.2016)

Proč jsme museli sledovat osud zrovna toho největšího debila z celé Osvětimi? Nějaké ty rozhovory s přeživšími členy Sonderkommanda jsem už viděl a jsou to celkem normálně přemýšlející lidé. Všechny ty postavy okolo ve filmu byly daleko racionálnější. Tohle bylo vyloženě utrpení sledovat. Ale ne kvůli výborné kameře, zvukové stránce nebo kvůli všeobecným hnusům, co se tam tak trochu, ale spíš skrytě, děly. To bylo všechno fajn. Ale protože to bylo jako sledovat potápěče, na kterého se hrne lidožravý žralok, ale on si nutně musí vyfotit mrtvého kraba s urvaným klepetem a udělá pro to úplně všechno. Prostě příběh, se kterým se nedokážu ztotožnit a hlavní postavě jsem přál brzký konec pro její bezbřehou stupiditu. Může se namítnout, že motivace hlavní postavy spočívala v uchování posledního zbytku lidství. Budiž. Ale mohl si k tomu vybrat třeba něco, co má větší smysl. Například pokus o útěk, o který šlo všem ostatním, jenom ne hlavní postavě, která ho svou blbostí v podstatě kazila. Navíc ty rozhovory mezi postavami nedávaly vůbec smysl. Já vím, že tam na nic nebyl čas a prostor, ale i tak je každá věta úplně o něčem jiném a spíš jsem z toho cítil laciný kalkul, aby film nepůsobil moc jednoduše. Nebo je to třeba maďarštinou, nevím. Podobně mě štvala záměrná a celkem kontraproduktivní absolutní nepřehlednost a až přílišná chaotičnost a neorganizovanost práce v táboře. Tomu se mi nějak nechtělo věřit. Na snímku ovšem oceňuji jeho kameru, pár zajímavých scén a hezký konec. (28.02.2016)

Filmov o Holocauste už bolo natočených nespočet, ale predsa len je to mimoriadne silná téma, ktorá pri kvalitnejšom spracovaní stále dokáže vyvolať silné emócie, ale tentoraz mi to moc nesadlo. No určité kvality tomu určite uprieť nemôžem, vďaka zaujímavej vizuálnej stránke, kedy sa kamera stále drží jednej postavy to pôsobí podstatne osobnejšie, takže sa divák viac cíti byť súčasťou celého tohto pekla a keďže sa dej odohráva prakticky v reálnom čase v priebehu dĺžky jedného dňa, tak sa tu vlastne stále niečo deje. No určite musím spomenúť ešte aj fakt, že odosobnenosť takéhoto masového vyvražďovania, kedy sa vraždenie stáva obyčajným výrobným procesom a ľudia kusmi ešte asi nikdy nefungovala takto dobre. Ale týmto u mňa klady prakticky končia, dejovo tu vlastne ani nie je moc o čo stáť, pričom ten hlavný motív so snahou dôstojne pochovať chlapca na mňa vôbec nefungoval a vlastne ma to ani nezaujímalo. Celé to vraždenie sa odohráva len niekde bokom, čo síce bol jasný zámer, ale zase takto to vôbec nedokáže zasiahnuť, emocionálne ma to absolútne minulo. A najviac ma to mrzí pri nočnom masovom vraždení, ktoré by pri inom prevedení mohlo byť nezabudnuteľné, nepochybujem o tom, že v skutočnosti to musela byť nepredstaviteľná hrôza, ale tu som necítil vôbec nič. No celkovo som tu nenašiel ani jednu sekvenciu, na ktorú by som si za dlhší čas spomenul. A problémom je aj hlavný hrdina, ktorému som na moje veľké prekvapenie vôbec nefandil a kvôli jeho bezemočnému prejavu som mu ten jeho cieľ vôbec neveril. Skôr mi prišli zaujímavejšie zvyšné postavy, ale tie už mali zanedbateľný priestor. Takže síce si myslím, že režisér Laszlo Nemes to zvládol veľmi dobre, presne tak, ako aj mal v pláne, ale inak je pre mňa Saulov syn určite veľkým sklamaním. Réžia je kvalitná, ale dej, hlavný hrdina a emócie sú už na tom podstatne horšie, takže pre mňa celkovo len priemer. 55% (07.04.2016)

Maďari zaskočili celý svet. Oscar bez debaty zaslúžený. Nehovorím o tom, že každý, kto film videl z neho bude na vetvy, možno bude veľa takých, čo budú tvrdiť, ža na ňom nič výnimočné nie je, že to nemá dej a zo záberov sa im točí hlava. Na druhej strane musíte uznať, že taký film tu ešte nebol. Film z takého pohľadu, s takou šialenou atmosférou, všadeprítomným chaosom a až hmatateľnou realitou tu skutočne ešte nebol. To snímanie "od chrbta" , s minimálnym strihom, skutočne niektoré zábery idú na jeden záťah aj niekoľko minút, to je fakticky ojedinelý a účinný spôsob. Neviem koľko peňazí film stál, ale aj keď je väčšina záberov zámerne rozmazaná, museli byť reálne natočené a to znamená, že film zas tak lacný nemohol byť. Dej vo filme mohol byť o čosi priamočarejší, dlho nebolo jasné aký vzťah má Saul k nájdenej mŕtvole chlapca, aj keď to názov prezrádza. Ocenil by som i trocha dialógov navyše. Inak som veľmi spokojný. Záver v lese úplne super. Film je max. vážny, ale i tak som sa dobre zasmial pri scéne, kde Saula pristihli u doktora nemeckí dôstojníci. Jeho slovo "Putzen" a veľavravné gesto rukami k tomu jednoducho nemalo chybu. Rýchlo som si to osvojil. Manželka sa ma pýta- "čo si robil v kuchyni?" A ja na to , že "putzen". A jej reakcia? "Tebe už z tých vojnových filmov načisto hrabe". A to je pravda, o tom nepochybujte. Film 90%. (01.05.2016)

Hodinu a tři čtvrtě dlouhá exkurze centrem vyhlazovacího koncentračního tábora. Na první pohled absurdní zápletka se dá vykládat tak, že se hlavní hrdina zoufale snaží v tomto pekle udržet zbytky vlastního lidství. Chápu užití této šířky záběru, zaostření kamer či práci se zvukem, ale aby mě to semlelo až na plný počet hvězdiček, to nestačilo. (25.04.2016)