Přežijí jen milenci
Only Lovers Left Alive
Only Lovers Left Alive
Only Lovers Left Alive
Only Lovers Left Alive
Réžia:
Jim JarmuschScenár:
Jim JarmuschKamera:
Yorick Le SauxHrajú:
Tom Hiddleston, Tilda Swinton, Anton Yelchin, Mia Wasikowska, John Hurt, Jeffrey Wright, Slimane Dazi, Georges Claisse (rozprávač), Aurélie Thépaut (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Adam - talentovaný hudebník ve stylu 60. let, žije v ponurém Detroitu. Zoufalý z toho, kam ten svět spěje, čím dál častěji přemýšlí o sebevraždě. V teplém Tangeru žije jeho tajemná, stylová přítelkyně Eva, co miluje poezii a ráda večeří s Christopherem Marlowem. Adamu i Evě je více než tisíc let. Před několika staletími, se dohodli, že kvůli čerstvé krvi nebudou zabíjet lidi a dobývat krev budou v nemocnici. Není to tak dávno, co se rozhodli žít odděleně. Moc dlouho jim to ale nevydrželo a Eva už vystupuje z letadla v Detroitu. Oba cítí, že se má stát něco nebezpečného. Brzy přijíždí do města i mladší sestra Evy - nekontrolovatelný šílený upír, který neumí ovládat své emoce. Ve městě začínají podivná úmrtí a tak musí Adam i Eva uprchnout do Alžírska. Problémy teprve začaly a vypadá to, že konec světa přeci jenom nastane a smrt není daleko... Smrt? Není příliš brzy? (Hollywood Classic Entertainment (H.C.E.))
(viac)Videá (7)
Recenzie (594)
Podstata hudby je jenom jedna. Král nezávislého filmu (a nově i garážového noise rocku) je zpět a nezůstává nic dlužen své pověsti podivínského tvůrce. Prazvláštní upírská romance vyvolává ducha dekadentního konce/přelomu století, zároveň ale rezonuje reflexí přemítavého hloubání nad příčinami současné transformace (= kolapsu) naší civilizace. Možná už je tu západní civilizace prostě moc dlouho, vyžili jsme se, znudili dostatkem, možnostmi, nadbytkem takřka všeho, všech zdrojů, příležitostí, stejně jako dlouhověcí upírští hrdinové Jarmuschova filmu. Jedna z nejpodivnějších reflexí ekonomické krize, která zvlášť Ameriku zasáhla hodně silně a razantně ji změnila, čehož pomníkem je právě vylidněný Detroit, kolébka a symbol americké ekonomiky. Jarmuschův nápad zasadit část upírské romance zrovna do zbankrotovaného města, v dnešní době skutečného města duchů, z něhož odešlo 60 % procent obyvatelstva, přestala fungovat veřejná správa, policie a další nezbytné složky a vše jen proto, že Detroit byl srdcem automobilového průmyslu, který ekonomická krize v USA zasáhla přímo fatálně. Filmové reakce na realitu apokalyptických vizí (vytěžené fosilní zdroje, nedostatek vody v jižních státech USA atd.), především ale na tíživou ekonomickou krizi, kterou spustil právě cynismus, egoismus a přílišný individualismus finančních dravců = zombies. Ten film je v podstatě kritikou směřování lidstva. Kam to vlastně dnes kráčíme? A ptá se na to dnes ještě někdo? Vynikající je nápad stylizovat upíry coby jakési vyžilé rockové hvězdy někde z časů Woodstocku (v čemž cítím autobiografický prvek, Jarmusch se ve svém věku asi cítí podobně), kdy jediným důležitým momentem života bylo sehnat halucinogenní drogu, tedy motor, co by člověka nastartoval, což Jarmusch posunuje do upírské paralely droga - lidská krev. V dnešním světě je už ale vše pokaženo, tedy i krev. Jestli ještě před pár lety mělo smysl hledat hranice ovládání, tak dnes už je to vlastně jedno. Přežijí jen upírští milenci...když se vrátí ke kořenům...ke své (naší) animalitě... ()
Když máte éterickou Tildu Swinton, melancholického Tom Hiddlestona, rozmazlenou Miu Wasikowskou, směšně nevyužitého Antona Yelchina, Detroit a (občas) dost skvělého Jima Jarmusche, čekátě prostě něco, co vás bezpodmíněčně odrovná. Hrátky s obrazem (Vinyl), (spousta) God's eye view a upírství na jiný (a dost inteligentější a praktičtější) způsob jsou sice fajn na jedno festivalové shlídnutí, ale to je asi tak vše. Velká škoda. ()
Milenci přežijí Wacoslav1 ne... Bohužel pokud je toto kvalitní materiál pro vyznavače takzvaného artu, tak budiž jim to přáno. Já vidím bohužel a to doslova jenom další pomyslné mlácení prázdné slámy a plýtvání filmového materiálu. Někdy je tu prostě taková schopnost pospojovat nějakou náhodou všechny ty pohyblivé obrázky do plytkého celku nazývaného film. Pak si k tomu navíc přidejte bonus v podobě toho, že to můžete vydávat za něco jako umění a ještě vám to hodně lidí sežere jako v tomto případě.5% ()
Nemám tušení, zda se jednalo o autorský záměr, ale nápad a myšlenku snímku, kterou jsem z něj vnímal a odnesl si, tak ta byla naprosto úžasná. Tento snímek zachycuje v mých očích krásně zobrazenou upíří evoluci. A to hezky od počátečních úžasných zajímavých a hrůzu nahánějících krvelačných monster, až po novodobé nablýskané a těžce polidštěné buzeranty, kteří přišli prznit filmový svět s příchodem sraček typu Twilight a upíří žánr dokonale pohřbili hluboko pod zem, odkud už není návratu. Divák tedy sleduje osudy několika upírů, pro které už ve světě přestává být místo, neboť ve snaze o přizpůsobení se dnešní zvrácené době, která mimochodem směřuje i ke ztrátě pohlavní identity (muži začínají být ženami a ženy začínají být muži - je otázkou času, než bude existovat jedno jediné pohlaví), jsou nuceni zcela popřít svoji pravou zvířecí identitu a namísto tradičního lovu, tak raději preferují pytlíkovanou krev z blízkých nemocnic. V tomto vidím velkou paralelu s debilní sračkou Twilightem, kde jsou naši hrdinové také nuceni se stát otravnými čůráky, aby se zalíbili dnešní zdegenerované mládeži. Naštěstí, Jarmuschovi upíři si tento úpadek dobře uvědomují. Samotný závěr je poté jakousi optimistickou nadějí pro vzkříšení do sraček se řítícího světa. Pochválil bych i nesmírně sympatický Casting, kde mi nevadil vůbec nikdo ze zúčastněných. Naopak výtku bych směřoval k hypnotické a nesmírně pomalu se vlečící stopáži, která mě dvakrát spolehlivě ukolébala ke spánku. Proto dávám "pouze" lepší 3 kousky. ()
Galéria (89)
Fotka © Pandora Filmproduktion
Zaujímavosti (28)
- V kapele SQÜRL, která se podílela na soundtracku, hraje Jim Jarmusch už několik let na kytaru. (Arnien)
- Hudební klip, na který se Ava (Mia Wasikowska) dívá v televizi, je Soul Dracula od Hot Blood (1977). (PogoJoe)
- Sehnat peníze na film nebylo lehké. Režisér v souvislosti s tím uvedl: "Je to stále těžší a těžší pro filmy, které jsou trochu neobvyklé, nepředvídatelné, nebo nesplňují očekávání lidí." (Kmotr76)
Súvisiace novinky
Jim Jarmusch zahájí Cannes
Nová zombie komedie Jima Jarmusche The Dead Don’t Die 14. května slavnostně zahájí letošní filmový festival v Cannes. Snímek si zde tak odbude svoji světovou premiéru podobně jako Jarmuschovy… (viac)
Jim Jarmusch a upíří romance... Cože?
Pokud jste nevěřili, že se konec světa opravdu blíží, tahle zpráva to definitivně potvrzuje. Král nezávislého filmu se po několika letech vrací za kameru a natočí... upíří romanci kříženou s… (viac)
Only Lovers Left Alive - možná spíš "milovníci" než milenci. Ti kteří si váží věcí samotných, rozkošnicky obdivujíce padesát let starou kytaru, kterou někdy někdo s láskou vyrobil, někdo na ni s láskou hrál. Kteří vědí, že věc nelze prostě nahradit jiným kusem. Pohrdají lidstvem (zombies), které své vlastní výrobky už vnímá jen jako sériové produkty na jedno použití, nezná jejich hodnotu. Ovšem: oni, ti, kteří pořád přežívají, mají výhodu kotinuálního náhledu, znají věci důvěrně od jejich zrodu. Jsou to upíři - jako se živí krví smrtelníků, sytí se i výsledky jejich práce, vykonávajíce tak posvátnou službu "zření", bez nějž věci upadají do nicoty pouhých užitkových kusů hmoty. Ze stanoviště kontinuálního náhledu se pak i lidský pokrok jeví jako nepochopitelný, obludně hloupý odklon od života k "produktivitě", měřené jen kvantitou. Ostaně láska k věcem, vyráběným produktivnostní mánií stiženým lidstvem, se může realizovat třeba i jako láska (totiž věrnost) k takovému Detroitu, vybydlenému městu, opuštěnému zombíky poté, co jeho průmyslová produktivita narazila na své meze. Nejdůležitějším projevem lásky je zde ale hudba: Hudba, kterou Adam vytváří, není nikde, protože se s ní skrývá ve tmě, ale ukazuje se, že je všude. Nepochybně zde zaznívá Jarmuschem už v Kafi a cigárech hledaný "rezonátor", jímž by bylo možno zachytit akustické vlny Země (jestli to nekomolím) - rozuměj vlny dorozumění, pochopení, prozírání, souvztahování. I přes esteticky silné vyjádření všech těchto motivů vypadá film Přežijí jen milenci celý jako nepříliš zajímavá stylová manýra. Vypadá - nikoli působí. Protože jeho působnost, jeho jedinečná nálada, nepopsatelně lahodící pomalost, ho činí výjmečným dílem. Jestli lze vůbec o nějakém filmu říci, že prostředkuje "prožitek", pak jistě o tomto. Krom toho mám neodbytný dojem, který nedokážu zdůvodnit, že jestli budou některé filmy z naší doby "kultovní" pro určité (dosud neznámé) subkultury naší civilizace za nějakých sto let, tento film k nim bude patřit. Viz např. kiddo. Dále viz PollyJean, Radek99, Matty. /// Dodatečně přece jen pokus o reflexi na onu "nepopsatelně lahodící pomalost": Především je pociťována jako jakási příjemná malátnost, kterou vzhledem k druhovému určení postav dlužno považovat za stav vznikající z kombinace potenciálně nekonečného toku indiferentního času (který není platformou událostí, ale bází pro vyjevování se věcí a jejich diferenciaci) a situace absence "dávky" nutné pro setrvání v tomto toku. Člověk by řekl, že koflikt mezi nekonečným životem a bezprostření hrozbou zániku bude vyvolávat mimořádně silné napětí a zběsilost. Ukazuje se, že opak je pravdou. Životadárným médiem je krev - upíři v půstu jsou tedy bezkrevní. Je u nich stále přítomná tendence splynutí s tokem času. Konflikt mezi potenciální nesmrtelností a hrozbou smrti bez krve či na slunečním světle pouze ostře ukazuje, že jsou pro své přežití závislí na dodávkách výživy a specifickém prostředí. Oni vědí, že žijí pod neustálým ultimátem podmínek zachování života. My lidé jsme na to dávno zapomněli. /// Druhý dodatek: Mnou zde reflektovaným komplexem stálého přežívání a hrozby jeho konce stojí tento Jarmuschův film v zajímavém kontapunktu k Mrtvému muži (k němuž SPOILERY!), v němž hrdina naopak získává vlastní existenci svou smrtí (přesněji řečeno dočasným prodlením mezi ještě životem a už smrtí), přičemž právě toto nevědomé umírání je na celém jeho životě to jediné relevantní. V obou filmech tedy máme postavy, které disponují kvalitnějším, "odpoutaným" náhledem a vhledem díky situaci zásadně alternativní k biologickým hranicím života, který nám je dán. S podstatným rozdílem mezi situací "milenců" a "mrtvého muže" pak souvisí i rozdíl v přístupu k tomuto náhledu - u upírů vypadá jako součást jejich přirotzenosti, kdežto William Blake je jím jaksi událostně obdarován ve smyslu osobního obrácení. Korelativně pak můžeme srovnávat funkci jeho "poetry" s Adamovou hudbou či s oním kýženým rezonátorem. () (menej) (viac)