Réžia:
Michel HazanaviciusScenár:
Michel HazanaviciusKamera:
Guillaume SchiffmanHudba:
Ludovic BourceHrajú:
Jean Dujardin, Bérénice Bejo, John Goodman, James Cromwell, Penelope Ann Miller, Missi Pyle, Beth Grant, Ed Lauter, Elizabeth Tulloch, Ken Davitian (viac)Obsahy(2)
Hollywood, 1927, George Valentin (Jean Dujardin) patří k největším hvězdám němého filmu. Poznáte ho podle tenkého knírku, typické bílé kravaty a fraku. Jeho účinkování v exotických příbězích o intrikách a hrdinských činech znamenalo velký úspěch pro filmové studio Kinograph, v jehož čele stojí magnát Al Zimmer (John Goodman). Sláva Georgovi vynesla elegantní manželku Doris (Penelope Ann Miller), každý den ho vozí do práce oddaný šofér Clifton (James Cromwell) a vítá ho vlastní usměvavá tvář z plakátů Kinographu. Na filmové premiéře spontánně reaguje na bouřlivé davy fanoušků a reportérů. Jakoby svým postavám z oka vypadl a jeho hvězdná kariéra se zdá neohrozitelná. Hollywood však brzy ovládne nový fenomén: mluvený film. George touto technickou novinkou opovrhuje a označuje ji za nevkusné pobláznění. V roce 1929 chce Kinograph úplně zastavit výrobu němých filmů a George se musí rozhodnout: buď přijme zvuk, jako to udělala mladá vycházející hvězda Peppy Miller, nebo bude riskovat pád do zapomnění. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (37)
Recenzie (799)
Sorry Marilyn, ale nostalgia "is glamorous". A to aj keď sa tu na ňu nazerá cez pomerne skreslenú optiku, ktorá vlastne nenápadne obhajuje poľahčujúci gýč. Napriek tomu a možno práve preto sa nejedná o čistokrvnú poctu, ale o elegantne vystavanú variáciu ktorá sa sčasti riadi novými pravidlami a sčasti neguje tie staré. Podivný, no sympatický hyprid ktorému druhá projekcia už veľmi nesvedčí. Btw. že to celé asi zapadá do zákulisných machinácii prospechárskych producentov je už vec, iná. ()
Hugo byl poctou filmu, The Artist je filmem, který si poctu zaslouží. I přes svou obrazovou (formát 4:3) a zvukovou omezenost, je totiž vizuálně podmanivější než většina CGI filmů a příběhem poutavější než většina ukecaných romantických komedií. Jean Dujardin vypadá (i hraje), jako kdyby strojem času přicestoval přímo z 20. let a už jen kvůli psovi Uggiemu by měla Akademie začít uvažovat nad udělováním "zvířecích" Oscarů. ()
The Artist je vzdaním holdu nemým filmom 20.rokov, ktoré sa vo svojej dobe tešili zástupu milovníkov. Velenie však prebrala zvuková technika a nemé filmy nekompromisne upadli do zabudnutia. Tento film ma preniesol do doby v Hollywoode, kedy táto obrovská zmena zasiahla nielen filmový priemysel, ale aj život slávneho Georgea Valentina, ktorému sa život rozpadol v jednej jedinej sekunde. V stupňujúcich intervaloch s nádychom tragédie je tu vynikajúcim spôsobom zobrazené jeho vnútorné rozpoloženie a neschopnosť prispôsobiť sa novým zmenám. Vážim si tento film, jeho posolstvo, skvelých hercov a najmä tú príjemnú atmosféru vekov minulých. A záverečnú tanečnú pasáž a lá Singing in the Rain som si pustila trikrát za sebou - grandiózna! ()
Film přetékající tou nejpěknější formou nostalgie, The Artist je vtipný, milý, zábavný od prvního záběru až do utěšeného happy endu, hravý, zahraný a natočený s chutí, která se dneska už jen tak nevidí a hlavně okénko po okénku krásný na pohled - kompozice záběrů, výprava, kostýmy, detaily tváří, mimika herců - to všechno na člověka v tom tichu promlouvá úplně jinak - stejně zřetelně a mocně jako dialog ve "zvukových" filmech. Jestli jsem se předtím, než jsem Artistu viděl, divil, jak mohl němý francouzský film takhle smést silnou konkurenci na letošních Oscarech, jsem teď za tohle uznání jeho kvalit tuze rád. Mimochodem, tématicky jde o velice podobný film jako Scorseseho Hugo - a když už někdo překoná Martyho v skládání holdu klasické kinematografii, můžete si být jisti, že takový film stojí za hodinu a půl vašeho času... 90% ()
Dzí Artist je pozoruhodný film - díváte se na něj a kocháte se tím, jak jim to všem všechno krásně ladí, a jaké byly ty filmy tenkrát krásné. Ale přitom vidíte, že je točený úplně jinak než jak se to tenkrát dělalo (nebo vůbec dělat mohlo), a to kouzlo tam už prostě není. I když madam Berenika Béžová rozhodně kouzelná je;), občas to zkrátka ujíždí někam kam by nemělo. Mohlo to možná být sofistikované cosi, co jsem nepochopil, ale myslím že některé scény byly příliš ukecané, a to bez titulků i možnosti vidět mluvčím do tváře - a tady režisér přecenil možnosti svých herců, protože prostě nezvládají odvyprávět to výrazem apod. Není tomu tak vždycky a bez debat se tu předvádí výborné výkony, ale těch vad je prostě příliš. Nesporně se jedná o příjemný film, na který můžete poslat úplně každého (kromě mladších sourozenců, kterým se Transformers 3 zdají trochu málo akční), ale Oscarová žeň, které jsme byli svědky, je naprosto směšná - s čestnou výjimkou hudby. Žádná překvapení se tu nekonají, příběhové peripetie jsou naprosto tuctové, a zajímavé je tu skutečně jen to, jaké sofistikované pocty filmovému médiu/umění a jeho dějinám tvůrci skládají, a jakou formou to dělají. Není to málo, ale v žádném případě to není událost historického významu. 80% ()
Galéria (84)
Fotka © Warner Bros.
Zaujímavosti (34)
- Spolucvičitelka teriéra Uggieho Sarah Cliffordová přiblížila jednu historku z natáčení. Prozradila, že ve scéně, kdy si hlavní hrdina v zoufalství přiložil pistoli k hlavě, prý teriér Uggie vyskočil a pokusil se mu ji vyrazit z ruky, čímž mu bránil, aby se zastřelil. Ve scénáři se však taková scéna nenacházela a Uggieho to nikdo neučil. (Lynette)
- Film získal Zlatý glóbus za nejlepší hudbu, o kterou se zasloužil Ludovic Bource. (Terva)
- Film získal Zlatý glóbus v kategorii nejlepší komedie nebo muzikál. (Terva)
Reklama