마이웨이
My Way
Réžia:
Je-gyu KangKamera:
Mo-gae LeeHudba:
Dong-joon LeeHrajú:
Dong-gun Jang, Džó Odagiri, In-kwon Kim, Tae-kyeong Oh, Hee-won Kim, Si-hoo Kim, Jeong-wook Kwak, Ji-han Do, Ho-jin Cheon, Bingbing Fan, Seong-beom Kim (viac)Obsahy(2)
Film je inspirován skutečnýmým příběhem. Jun Shik pracuje pro farmu Tatsuova dědečka v době, kdy byla Korea kolonizovaná Japonskem. Má sen zúčastnit se olympijských her v Tokiu jako maratónský běžec. Tatsuo má stejný záměr. Z obou sportovců se stanou rivalové. Náhle však vypukne válka a oba musí narukovat do armády. Tatsuo se stane vůdcem odporu v Junově jednotce a zosnuje spiknutí. To se ale nepodaří. Jun a Tatsuo jsou zajati Sověty. Utečou, ale brzy padnou do rukou Němců a jsou přinuceni se rozdělit. V roce 1944 se znovu setkávají na břehu Normandie. (Earl)
(viac)Videá (1)
Recenzie (79)
Tenhle film, co hrajem vám/ napsal Jára Cimrman- a namlel do něj všechno, Ohnivými vozy počínaje, přes Gallipoli, Pouta války, Útěk ze Sibiře, Nepřítele před branami až po Zachraňte vojína Ryana a tenor A.Bocelliho. K dokonalosti chybí už jen to, aby se asijští kamarádi namotali k atentátu na Heydricha. Patetický kýč od scénáře až po realizaci (nechce se věřit, že některé záběry myslel režisér vážně, ale bohužel ano), u kterého se lze jen zvrhle bavit. ()
K Jirkovmu komentaru len dodam, ze sledovat to v Soule s domacim publikom, tak aj na samotnych korejcov to bolo uz ultra over patosove. A to korejci filmy s narodnym hrdinstvom maju velmi radi. Teraz vsak z kina odchadzali pocas filmu v slusnom pocte. A navstevnost v Koreji je k 10.2.2012 cca 2.25mil. divakov, co je vzhladom na ocakavania, rozpocet ale aj rebricek najnavstevovanejsich korejskych filmov velmi slabe cislo, cize ziaden hit u domaceho publika to nie je. Nastastie. 3/10 ()
Jihokorejský válečný epos se vším všudy. Na internetu jsem si našel, že se jedná o nejdražší jihokorejský film všech dob. Celkově film stál 24 milionů dolarů. A musím uznat, že to na tom je vidět. Je-Gyu-Kang mě již uchvátil svým předchozím válečným filmem Pouta války, a tak jsem Moji cestu prostě a jednoduše musel vidět také. Film je sice inspirován skutečným příběhem, ale soupeření dvou maratonců jak na trati, tak i ve válce je zde smyšlené. Ale vůbec mě to netrápilo. Dobová atmosféra je zachycena úžasně, kulisy se povedly na jedničku. Oba dva hlavní představitelé byli velmi sympatičtí a jejich výkony brilantní. Je neuvěřitelné, čím vším si musel projít opravdový Yang Kyoungjong, než se dostal zpátky domů. Největším filmovým lákadlem jsou bezesporu bitvy, které jsou zde opravdu šťavnaté a napumpovaný peněžní kapitál z nich číší v každém akčním momentu. V tomto ohledu se Moje cesta vyrovnává hollywoodským trhákům. Konec byl dojemný, na druhou stranu malinko přes čáru, ale hodil jsem to za hlavu. Očekával jsem daleko horší film, ale Moje cesta patří společně s Pouty války k tomu nejlepšímu, co jihokorejská kinematografie dokázala doposud stvořit. Za mě dávám 90 % ()
Omnoho viac, ako o vojnových scénach, je tento snímok o absolútne šialenom osude dvoch ľudí, ktorých nepriateľstvo prerastie v takmer súrodenecký vzťah. Ťažko sa posudzuje film podľa skutočnosti, keď človek nepozná všetky okolnosti samotnej story tak, aby si spravil reálny úsudok. Pekný film, akurát mi to miestami prišlo také “americké” .. ()
Tvůrci se inspirovali skutečnou událostí, kterou pro film patřičně „okořenili“, ale mně to tentokrát nevadilo, protože se jedná o nadčasovou záležitost.. Vyobrazení válečného zvěrstva bylo dokonalé, běhal mi mráz po zádech a bezmocnost vojáků byla patrná.. K tomu nabalený příběh dvou maratonských běžců mě zaujal a nepustil do posledních minut.. Prostě jsem jim sedla na lep, nechala se vtáhnout a unést.. Jediná opravdová výtka z mé strany se týká střihu, místy pomateného a rušivého.. V závěru mi hrkly slzy, takže hodnotím shovívavě.. ()
Galéria (230)
Fotka © Toei Company
Zaujímavosti (6)
- Když se po sedmileté přestávce vrátil jihokorejský režisér a autor filmových snímků, jako jsou dnes již kultovní jihokorejský špionážní thriller Shiri z roku 1999 nebo kritiky velmi dobře oceňovaný válečný snímek Taegukgi: The Brotherhood of War z roku 2004, Je-gyu Kang na režisérskou židli, ještě ani zdaleka nemohl vědět, že se připravovaný filmový projekt s rozpočtem přesahujícím 28 miliard korejských wonů, tzn. 24 mil. amerických dolarů, stane ve své době vůbec jedním z nejnákladnějších jihokorejských filmových počinů. Do rukou se mu v roce 2007 dostal nejprve originální rukopis s pracovním názvem 'D-Day', jemuž až do doby zhlédnutí specifického dokumentaristického snímku, zachycujícím identickou problematiku nastíněného válečného konfliktu, nevěnoval takovou pozornost, jakou si právem zasloužil. O realizaci celého projektu se rozhodlo až v roce 2008. Přípravy zabraly filmového štábu víc jak celých osm měsíců, v nichž se byli tvůrci nuceni připravit nejenom funkční rekvizity vojenského zařízení, mezi nimiž figurovali jak sovětské tanky BT-5 a BT-7, které byly speciálně pro potřeby filmařů přestavěny z původních zastaralých amerických M24 Chaffee, tak i zbraně od samonabíjecích pušek G-43, přes klasické německé pistole Luger P.08 až po lehké kulomety ZK 383, jimiž německá vojska ze svých opevněných bunkrů dokázala rozdrtit jakýkoliv pěší nápor, ale také se poprat s jazykovou bariérou, neboť filmové natáčení se neodehrávalo jen na jihokorejském území, ale také v pobaltské Litvě, v níž se po většinu doby hovořilo za pomocí ruských překladatelů. (Conspi)
- Herečka Ye-jin Son mala pôvodne hrať hlavnú ženskú rolu, ale kvôli zmenám v scenári vypadla ešte pred natáčaním. (Rambo159)
- Při útoku v Zhedovsku je možné u několika německých obránců zahlédnout kolumet MG-42, přičemž při příjezdu do města uvede titulek, že je rok 1941. Zmíněný kulomet byl ovšem záváděn k jednotkám až v druhé polovině roku 1942. (bejkovec)
Reklama