Reklama

Reklama

Film je inspirován skutečnýmým příběhem. Jun Shik pracuje pro farmu Tatsuova dědečka v době, kdy byla Korea kolonizovaná Japonskem. Má sen zúčastnit se olympijských her v Tokiu jako maratónský běžec. Tatsuo má stejný záměr. Z obou sportovců se stanou rivalové. Náhle však vypukne válka a oba musí narukovat do armády. Tatsuo se stane vůdcem odporu v Junově jednotce a zosnuje spiknutí. To se ale nepodaří. Jun a Tatsuo jsou zajati Sověty. Utečou, ale brzy padnou do rukou Němců a jsou přinuceni se rozdělit. V roce 1944 se znovu setkávají na břehu Normandie. (Earl)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (79)

MATADOR 

všetky recenzie používateľa

Je-gyu Kang ukázal už v Poutách války, že mu tyhle rozsáhlá válečná dramata jdou pěkně od ruky. Film se stal jedním z mých nejoblíbenějších filmů z druhé světové války a od té doby jsem rád vyhledával korejskou tvorbu. Po čase jsem narazil právě na Mai Wei, který toho má s Pouty války mnohé společného. I když příběh působí hodně pohádkově, je založen dle skutečné události. Jen mě trošku zamrzelo, že jsem přetvoření vztahu z nepřátel na kamarády moc nevěřil. Přesto pro válečné fanoušky jedna z mála povinností z korejské tvorby. ()

FFilipCZ 

všetky recenzie používateľa

Zajímavý historický film s nevšední sportovně/válečnou zápletkou. Ocenil jsem především rozlišnost krajin. S maratoncem Kim Jun-šikim se setkáme na olympiádě v Tokiu, v japonské armádě při ruském protiútoku v poušti, v sovětském zajateckém táboře na Sibiři a nebo třeba při vylodění v Normandii, jakožto řadový voják Německa. Jinak všechna čest dabérům nebo překladatelům, mluví se tam Korejsky, Japonsky, Německy, Rusky a bůhví jak ještě - což ale nezavrhuji, spíše naopak, tomu filmu to dodá ten správný nádech a atmosféru. ()

Reklama

MartinezZ 

všetky recenzie používateľa

Tento film má pár dobrých věcí: Výpravu, efekty, vojenské scény (vylodění v Normandii se povedlo, přeci jen jsem Evropan, Asijské konflikty mě moc nelákají, WWII oproti tomu ano), herce. A to je asi tak všechno. Díky typickému evropskému "všichni jsou stejní" jsem se v některých hercích trochu ztrácel, celkově je to sestříhané trochu cik cak a na 140 minut to nemá. Jestli je příběh podle pravdy nebo ne, těžko říct, ale i tak to bylo autorky přitažené za vlasy. Nijak mě nechytil příběh rivality a přátelství obou hlavních postav, spíše to prostředí a dění okolo. Z Koreje/Japonska přes Rusko a Německo do Francie je to pěkná štreka, ale zanedlouho si z filmu nebudu nic pamatovat. Prostředí a dění bylo prostě zajímavější než příběh. Vypadalo to hezky, a to je asi tak vše. ()

AppleCore 

všetky recenzie používateľa

Ve válce byli všichni magoři, dokonce i ti hodní. Každopádně jestli se asijští tvůrci něco nikdy nenaučí, tak hudbu. Patos z ní čiší na sto honů a i když zní pěkně, kazí celkovej dojem. V čem ale vedou oproti zámořským kolegům z Hollywoodu je příběh, to je vždycky důvod, proč se na asijskej film podívat, oni mají totiž spousty příběhů (ač jsou protkány hutnými klišé), který dokážou svojí dokonalou technickou stránkou a brutálním pojetím pokaždý povznést nad laťku, kterou jim Amerika nastaví. ()

Big Bear 

všetky recenzie používateľa

,,Dostali jsme se hodně daleko, jak dlouho bychom asi běželi domů? Rok? '' ---------- Absolutně nechápu, jak mi mohl tenhle válečný film uniknout. Točeno už v roce 2011 a já se o něm vlastně doslechl jen úplnou náhodou! Mai wei je válečným velkofilmem. Takovým jakých se moc nevidí. Ne každý totiž dokáže natičit válečný film, který chvilku mapuje konflikt v Mandžusku na rusko - japonské hranici a který se pak přesune na evropské bojiště doprostřed Dne D... Skutečný příběh neznám a stal-li se, je tato odysea Japonce a Korejce opravdu fascinující. Jen těžko by někdo mohl vymyslet podivnější příběh. Filmu nemám co vytknout. Válečné scény byly na jedničku s hvězdičkou a kdo viděl nějaké jihokorejské válečné filmy z poslední doby (nejen opěvovaná Pouta války ), ví co může čekat. Byl jsem fascinován detailností, jakou si tvůrci dali práci s reáliemi, technikou a výstrojí... Jediné co mi moc neštymovalo bylo Tetsuovo zařazení u wermachtu. Určitě se muselo při následném vyšetřování prokázat, že je to vysoký japonský důstojník (spojenec), je mi tedy divné, že by jej zařadili jako vojína mezi nováčky... I to ,,potkávání'' obou hrdinů mi místy připadalo mírně řečeno příliš časté, nicméně jak říkám neznám skutečný příběh a osud občas zašmodrchá lidský život všelijak... Nechápu hodnocení místních znalců s tisíci body (např. KevSpa) opravdu ne... Ano, bylo evidentní, že materiálu bylo více a bylo nutno ho nějak zkrátit... Už i takto měl film 137 minut. Některé střihy jsem nechápal, ale dávat za to jen jednu * ??? Tohle byl naprosto skvělý válečný velkofilm. Ano je tam místy (ale zas tak neruší) asijská afektovanost, ano je tam i patos (v kterém americkém válečném filmu není?), ale je tam i neuvěřitelný příběh a naprosto dokonalé válečné scény. Já osobně dávám za 5 zničených ruských tanků. * * * * * ()

Galéria (230)

Zaujímavosti (6)

  • V úvodních titulcích je uvedeno, že korejce v německé uniformě našli při spojenecké invazi do Evropy, v tzv. den D roku 1945. Ve skutečnosti však tato invaze proběhla v roce 1944, a to 6. června. (bejkovec)
  • Při útoku v Zhedovsku je možné u několika německých obránců zahlédnout kolumet MG-42, přičemž při příjezdu do města uvede titulek, že je rok 1941. Zmíněný kulomet byl ovšem záváděn k jednotkám až v druhé polovině roku 1942. (bejkovec)
  • Když se po sedmileté přestávce vrátil jihokorejský režisér a autor filmových snímků, jako jsou dnes již kultovní jihokorejský špionážní thriller Shiri z roku 1999 nebo kritiky velmi dobře oceňovaný válečný snímek Taegukgi: The Brotherhood of War z roku 2004, Je-gyu Kang na režisérskou židli, ještě ani zdaleka nemohl vědět, že se připravovaný filmový projekt s rozpočtem přesahujícím 28 miliard korejských wonů, tzn. 24 mil. amerických dolarů, stane ve své době vůbec jedním z nejnákladnějších jihokorejských filmových počinů. Do rukou se mu v roce 2007 dostal nejprve originální rukopis s pracovním názvem 'D-Day', jemuž až do doby zhlédnutí specifického dokumentaristického snímku, zachycujícím identickou problematiku nastíněného válečného konfliktu, nevěnoval takovou pozornost, jakou si právem zasloužil. O realizaci celého projektu se rozhodlo až v roce 2008. Přípravy zabraly filmového štábu víc jak celých osm měsíců, v nichž se byli tvůrci nuceni připravit nejenom funkční rekvizity vojenského zařízení, mezi nimiž figurovali jak sovětské tanky BT-5 a BT-7, které byly speciálně pro potřeby filmařů přestavěny z původních zastaralých amerických M24 Chaffee, tak i zbraně od samonabíjecích pušek G-43, přes klasické německé pistole Luger P.08 až po lehké kulomety ZK 383, jimiž německá vojska ze svých opevněných bunkrů dokázala rozdrtit jakýkoliv pěší nápor, ale také se poprat s jazykovou bariérou, neboť filmové natáčení se neodehrávalo jen na jihokorejském území, ale také v pobaltské Litvě, v níž se po většinu doby hovořilo za pomocí ruských překladatelů. (Conspi)

Reklama

Reklama