Pohwa sogeuro

Příliš se mi nelíbí koukat na rákosnické filmy. Jejich ksichty jsou totiž k nerozeznání a těžko se v nich orientuje. Korejci nicméně točí nejlepší válečné filmy na světě, takže moc nemůžu jinak. Tahle skutečná událost je něco neuvěřitelného a válečná vřava na hranicích únosnosti, takže jsem byl po skončení zdrcený jak emocionálně, tak fyzicky, protože počty mrtvých se kvapem blížily killcountu největších masakrů. 100% (12.04.2017)

Introvertního studenta povyšte na kapitána, smíchejte s rebelem neuznávajícím autority, okořeňte otcovskou figurou, přidejte charismatického (komunistického) zloducha a všechny je protřepejte ve zpomaleně podaných akčních scénách, takže výsledkem není ve finále válečný film, ale nefalšované hrdinské krveprolití, nad kterým by S.Peckinpah a J.Woo tleskali ručičkama. (13.08.2011)

Strašně rád bych napsal, že to byla strhující a neskutečně emocionální podívaná jako Pouta války, ale to bych prostě kecal. 71 Into the Fire má geniální úvod, kterej tradičně nabízí absolutní válečný scény, který se prakticky nedaj nikde jinde, než v Putech války a v tomhle, vidět, ale mezi timhle začátkem a úplným závěrem, kde skupinka studentů bojuje s neuvěitelnou přesilou, nemá takovej emocionální dopad, jakej asi tvůrci zamýšleli, alespoň na mě to nemělo a tak jsem spíš ten prostředek filmu pročekal na závěr, kterej mi taky nepřišel úplně 100% zhodnocenej, co se týká vypjatosti. (07.09.2010)

Je to vydarená vojnová dráma. Má dosť dobrý príbeh odohrávajúci sa v začiatkoch kórejskej vojny, kedy je juhokórejská armáda neustále nútená ustupovať pred nezadržateľnými vojakmi zo severu, ale uvedomujú si, že takto sa pokračovať nedá a už ich postup musia spoločnými silami konečne zastaviť. A tak sedemdesiat jeden študentov dostane za úlohu brániť školu pred postupujúcou omnoho lepšie vyzbrojenou, vycvičenou a početnejšou armádou, ale aj tak urobia všetko preto, aby ju do príchodu posíl udržali. Spracovanie sa mi páči, síce kvôli zápletke sa dá očakávať, že tempo filmu nebude až tak dynamické, predsa len je to vlastne hlavne čakanie na finále, ale aj tak mi to sadlo viac než dobre. Už úvodná dvadsaťminútovka pôsobí skutočne perfektne a bolo mi jasné, že toto nebude len tak priemerná zabudnuteľná žánrovka. Následne už síce tempo trochu upadne a veľký priestor dostanú samotní študenti, ale aj tak sa je stále na čo pozerať, sadla mi tá rivalita o vedenie medzi dvomi mladíkmi, nájde sa tu dostatok zaujímavých situácií a navyše si to stále udržuje aj to nadmieru kvalitné prevedenie. A celé finále je očakávane vrcholom filmu, toto sa vydarilo. Akcie je tu priemerné množstvo a je skvelá. Ako som spomínal, nachádza sa hlavne v úvode a vo finále, ale aj v priebehu sa nájde niekoľko vydarených menších sekvencií. Síce nie je až tak nápaditá, ale je perfektne natočená, slušne krvavá, vynikajúco technicky zvládnutá, nájde sa tu plno zaujímavých spomaľovačiek a určite musím pochváliť aj ten dôraz na detaily, takže sa to dá skutočne vychutnávať. Najviac sa mi páči celé finále, keďže toho očakávane ponúkne najviac, pričom mi celkom sadli aj tie nereálne pasáže, ktoré majú omnoho bližšie ku klasickému akčnému filmu, než k vojnovej dráme, no všetka akcia je skvelá. Herecké obsadenie je na tom dobre, sadol mi hlavný hrdina, k tomu Kwon Sang-Woo ako jeho rival, Cha Seung-Won tu zase predstavuje najlepšiu postavu, severokórejského dôstojníka, pričom si všetky svoje scény berie pre seba a nesklame ani Kim Seung-Woo ako dôstojník z druhej strány. Zvyšok mi už neprišiel až tak výrazný. A čo sa týka réžie a technickej stránky, možno by som skôr ocenil trochu realistickejší štýl, ale ako vojnový blockbuster to funguje perfektne, keďže hlavne vizuál a technická stránka sú prvotriedne. Takže táto zápletka ani neponúka potenciál pre plné hodnotenie, ale inak sa tomu nedá moc čo vytknúť, jednoducho výborný vojnový film z juhokórejskej produkcie. 78% (21.09.2010)

BUDEME S NIMA BOJOVAT I NAŠIMA HOLÝMA RUKAMA! JSME VÁLČÍCÍ STUDENTI...../// Předpokládám, že cílem úvodní válečné scény není jenom předvést, že režisér byl zřejmě jeden z těch, kteří šli zachránit vojína Ryana (pokud to nebyl Ryan sám), ale jistě (hlavně!) navnadit. Povedlo se! A co dál? Oh Jung Beom je cucák, kterýmu teče (korejský) mlíko po bradě, v první bitvě nedokázal ani vystřelit a téměř mu odešel sluch, ale terazky je z něho velitel. Severní armáda je plná sráčů a vymytejch komunistickej mozků (nemám důvod nevěřit) a on má na starost 71 válečných studentů, kteří mají víc problémů sami se sebou, než z Korejskou válkou. Pak už jen několik přestřelek a závěrečnej ,,mač“. To mezi tím je filmová vzpomínka na 71 hrdinů z Pohangu, kteří 11 hodin ,,šlapali vodu“, a která se nevyhne scénám plných chrabrosti (že by sovětský člověk záviděl) ani troše patosu – na druhou stranu, hrdinové si jistou GLORIFIKACI zaslouží. Byť pro mě je to občas nezáživný, ale hlavně citová linie mě nebere (mámu má přece dneska kde kdo). Tady by se mohli učit u soudruhů v CCCP. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Největším hrdinou Korejské války, kterýho znám je Hawkeye Pierce. 2.) Zajímá mě, jaké jsou děti v korejským pasťáku. 3.) Jsem opravář elektroniky LG a nevím, která část těla se má při opravě používat nejčastěji. 4.) Zjistím, proč nemám do tanku pouštět lidi s termosem. (Ani když mi běží naproti!) /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ * (01.04.2011)