Pán Popper a jeho tučniaky

Bohužel se nám Jim objevuje čím dál méně a navíc věk zastavit nejde. Takže tento skoro padesátník, se začíná více zaměřovat na rodinné komedie tak nějak logicky. Z hlediska jeho filmografie bych Tučňáky viděl jako trošku průšvih a jednu z nejslabších komedií. Smát se není čemu, teda pokud nejste zrovna milovník toho když si tučňák foukne. Morálních ponaučení obsaženo jest hned několik. Vše skončí tak jak má, doporučuju koukat na film hlavně o vánocích. 50% (26.12.2011)

Tučňáci jsou milá zvířátka a troufám si tvrdit, že o nich špatný film natočit nejde. Jim Carrey nám sice stárne, ale možná i díky tomu se vyhnul svým klasickým grimasám a mnohdy trapným tělesným výjevům. Naopak, stal se z něj milovník těchto nádherných zvířat a milovaný otec a manžel. No není to k sežrání? Nemyslím ty tučňáky...! 70% (01.10.2011)

Klasická komediální "pohádka" alá Jim Carrey. Mé malé sestřičce se možná kousky tučňáků a Jima Carreyho líbily, ale mně už vtipy založené na prdění, kousání a nejrůznějších nárazech (ať už do rozkroku či jinam) lezou krkem. U některého hloupého humoru se sice zasměju (viz zde hláška s ptakopyskem), ale jinak tohle není nic pro mě. Bohužel. ~(1,7★)~ (07.02.2012)

Aspoň môžem povedať, že tento film má srdce na správnom mieste. A páči sa mi aj trojica Jim Carrey, Carla Gugino a Angela Lansbury. Sú dobrí a vedia film trošku ťahať. Miestami je komédia ale trošku krívajúca. Sem-tam sa človek zasmeje, no inokedy to ide trošku mimo. Nepozrel by som si to znovu, ale oceňujem ale fakt, že tomu aspoň dali dobrú myšlienku. Ale je to proste podobné ako s ostatnými filmami s Jimom Carreym. Ak ho máte radi, tak sa pobavíte a užijete si film fajn. Inak si myslím, že to ale veľká sláva nebude. (25.12.2015)

Tuctová rodinná komedie, která se neztratí na televizních obrazovkách třeba o vánočních svátcích. Jako celovečerní film patří k tomu slabšímu, kde Jim Carrey hraje, navíc schéma vyprávění skoro doslova kopíruje starší snímek Lhář, lhář. Tatínek pana Poppera jezdil na dobrodružné výpravy a se synem byl ve spojení jen vysílačkou. Doma se neukázal, co bylo desetiletí dlouhé, a tak není divu, že ze synka vyrostl sobecký hajzlík, který dokáže ukecat jalovou krávu, aby dala tele. Tedy aby lidé prodali své nemovitosti, i když nechtějí, aby se to dalo zbourat a výhodně prodat developerům. Pak však pan Popper narazí, a to hned dvakrát. Nejprve díky majitelce zahradní restaurace v Central Parku, která kupodivu tento na Američany historický skvost odmítá prodat, a potom, když doma najde bednu od tatínkových kolegů. V bedně, a následně druhé, která přijde, jsou tučňáci. Živí. Respektive CGI animovaní, ale jako živí. Život pana Poppera se změní – exmanželka ho začne víc respektovat, děti ho najednou opět milují, jen proto, že si z luxusního bytu na Manhattanu udělal ledovou jeskyni, aby bylo tučňákům dobře (věci jako když je koupelna plná vody, že by to vytopilo sousedy, a podobně, se zde neřeší). Jen když si zaměstnanec ZOO tučňáky odvede pro pochybný zisk, nastává záchranná výprava, která rozhodne i o osudu výše zmíněné zahradní restaurace. Protože schéma nenabízí nic nového, je i zábavy pomálu. Navíc jde o zábavu typu tučňák se vykálí Carreymu na hlavu. Nebo někdo legračně uklouzne. Navíc celá ta moralitka v příběhu ukrytá je při bližším zkoumání poněkud pochybná. Na druhou stranu Carrey poněkud ubral ze svých bláznovství, což je spíše k dobru věci. Tučňáci jsou také animovaní docela hezky, a když dětem přetočíte nudný začátek, který jim nic neřekne, třeba se alespoň u řádění tučňáků pobaví. Avšak proti jejich kolegům z Madagaskaru půjde pořád jen o slabý odvar. (04.12.2011)