VOD (2)
Obsahy(2)
Sirota Dorotka vyrastá u svojej tety a strýka na ich farme v Kansase, kde žije jednotvárny a obyčajný život, sníva však o úplne inom svete, až ju raz tornádu spolu s jej psíkom Totom odnesie do zázračnej krajiny Oz. Až tam zistí, ako jej rodina chýba a chce sa vrátiť späť k svojmu bežnému životu. Spolu s novými priateľmi sa vydáva do Smaragdového mesta, kde žije mocný čarodejník z krajiny Oz, ktorý by jej mohol pomôcť vrátiť sa domov. (STV)
(viac)Videá (1)
Recenzie (317)
Čaroděj ze země Oz (1939) VS. Alenka v říši divů (2010): Dva srovnatelné pohádkové motivy, dva způsoby vyprávění a také dvě zcela odlišné doby vzniku filmů. Oba jsou i žánrově téměř synonymní, jen "Čaroděj" je navíc "ještě" muzikál. Oba filmy znamenaly ve své době inovaci, i když každý jinak mocnou. Mohli bychom tu vyjmenovat grafické pojetí obecně, počítačovou grafiku v "Alence" či technicolorové zpracování v "Čarodějovi", tím bychom však začali srovnávat nesrovnatelné. Filmy dnešní doby by tak podobnou optikou zákonitě musely být lepší než filmy předválečné, a filmy, které přijdou za padesát let, přinesou kvantitativně propracovanější zábavou než ty dnešní. Podívejme se však na oba příběhy pohledem filmově naivním, ohodnoťme, jak na nás působí jako celek bez nutnosti či možnosti preparovat jednotlivé složky jejich výroby. Hodnocení pak napovídá, že hudebně, obrazově, trikově a "maskově" vousatější "Čaroděj" neztratil nic ze svého kouzla, a až na výjimky dodnes nezestárl. Burtonova "Alenka" je film, který si už druhý den po zhlédnutí "moc nepamatujete". A jsou to dost možná právě masky hlavních postav, které mě tolik ovlivnily - do detailu vypiplané obličeje lva, plecháče a strašáka (toho zvláště!) proti počítačově baňatým "merunám" či nevkusným kýčovkám v "Alence", které ať se na mě tvůrci nezlobí, vypadají spíš odfláknutě než přelomově. Údajně téměř sto násobně vyšší rozpočet (hádejte pro koho..). ()
Typická nezajímavá sentimentální americká pohádka, která po půl hodině začne nudit. Postava Judy Garland mi přišla velice nesympatická a písně nechytlavé. [4/10] (MGM Victor Fleming Prod.) (Čb. /// Produkce: Mervyn LeRoy /// Scénář: Noel Langley, Florence Ryerson, Edgar Allan Woolf podle románu Čaroděj ze země Oz L. Franka Bauma /// Kamera: Harold Rosson /// Hudba a písně: Harold Arlen, E. Y. Harburg, George Bassman, George E. Stoll, Herbert Stothart /// Oscar: Herbert Stothart (hudba), Harold Arlen, E. Y. Harburg (píseň) /// Nominace na Oscara: Mervyn LeRoy (nejlepší film), Harold Rosson (kamera), Cedric Gibbons, William A. Horning (výprava), A. Arnold Gillespie (vizuální efekty), Douglas Shearer (zvukové efekty)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] ()
Ja viem, že Čarodej zo zeme Oz je jednou z najväčších filmových klasík, ale nemôžem si pomôcť, dekádami jednoducho zostarol. Beriem ho ako povinnú filmovú literatúru, ako klasiku, ktorú musí každý vidieť. Príbeh je fajn, je to klasická rozprávka so sympatickou Judy Garland a samozrejme nezapomenuteľnou ústrednou pesničkou. Moje hodnotenie je ovplyvnené onou kultovou aurou filmu a akýmsi uznalým pritakávaním nad jeho objektívnymi kvalitami, ako zábava z dnešného hľadiska to už proste nie je ono. Dnešné deti by viac ocenili dobové Disneyovky. ()
Pohádka, která si ve své době na sebe jen tak tak vydělala, ale rozhodně se za výsledek nemusí stydět. Sice mu můžu mít za zlé, že díky tomuhle filmu vznikaly další muzikálové filmy, no asi se to lidem líbilo, když to funguje dodnes. Pohádka je sice jednodušší, ale zase bylo příjemné se dívat na propletenost kouzelného a reálného světa. Normálně bych se na to asi nekouknul, ale Pogo mi otevřel vrátka a konečně jsem slyšel, z kterých pasáží z filmu si bral zvuky. :-) ()
|| Scenár: Noel Langley, Florence Ryerson, Engar Allan Woolf | Hudba: Herbert Stothart, Harold Arlen, E.Y. Harburg | Produkcia: Mervyn LeRoy, Arthur Freed | Distribúcia: MGM, Turer Entertainment, Warner Bros. | Rozpočet: 2,777,000 miliónov $ | Tržby: 287,334,279 $ || Legenda, ktorá ťaží svôj svetový, dlhodobý úspech z ústredného hudobného motívu, z ktorého sa stal celosvetový hit. Niektoré postavy sú žial otravne štylyzované, a tak som sa cítil nepríjemne počas skoro celej metráže. Hromadné scény divadelného rázu, prearanžované do filmovej verzie nemám rád, ani napriek tomu, že z toho všetko pochádza. Dnes sú jednoducho tieto postupy a metódy buď zrušené úplne, alebo zdravo modifikované - k lepšiemu. ()
Galéria (169)
Zaujímavosti (191)
- První a poslední scény filmu - černobílý Kansas - se točily úplně naposled. Byla to součást původního plánu, Dorothyino nevlídné bydliště mělo kontrastovat se zářivým Ozem. Stejně tak dobře to mohl způsobit fakt, že většina technicolorových kamer byla potřebná jinde - na natáčení Jihu proti Severu, David Selznick jej právě začal točit ve spolupráci s MGM. Selznick sebral kamery a dostal i režiséra. Kansaské scény točil King Vidor. Stal se pátým režisérem Čaroděje ze země Oz a šestým, pokud budete počítat i producenta. Mervyn Le Roy, který se vrátil k režii brzy po dokončení Čaroděje ze země Oz, měl totiž jasnou představu, co chce. Richarda Thorpa a Lewise Milestonea se zbavil velmi rychle a kromě Fleminga a Vidora se na filmu z režisérů podepsal jedině G. Cukor. (Wences)
- Záběr Dorotčina domu padajícího z oblohy ze získal tak, že se malý domeček pustil na kulisu oblohy nakreslenou na zemi a film se zařadil obráceně. (džanik)
- Judy Garland sa ako Dorotka dostala aj na americké poštové známky. [Zdroj: mysticstamp.com] (krasomama)
Reklama