Mortal Kombat: Rebirth

Hmm, co si o tomto počinu myslet... Nemůžu si pomoct, ale mám z tohoto snímku dost rozpolcené pocity. Samotná snaha předělat MK do realističtější podoby není vůbec špatný nápad. Na druhou stranu, ve výsledku se do necelých osmi minut realističtěji působící MK vtěsnat nedá. Buď za tu dobu vykreslíte realismus, nebo MK. Oboje se stihnout nedá. A toto dílko rozhodně není MK, ale jakýsi krimi "film noir", což samozřejmě s MK univerzem nemá nic společného. Navíc lze jen těžko odpustit fatální faktickou chybu, protože zabít Johnyho Cage ve filmu, který má být prequelem k MK turnaji (na němž Cage samozřejmě nechybí) je už hodně za hranicí pochopitelnosti. (30.12.2012)

Jo, tak takhle by to šlo. Vizuál parádní, zasazení do reálnýho světa celkem originální a celý to prostě vypadá až moc dobře. Bitka sice měla svoje rezervy, ale i tak se Tancharoenovi nedá upřít originalita v rámci této herní série a také snaha a viditelná fanoškovská zapálenost. Kéž by se mu takhle povedl i film, jestli někdy bude. (15.11.2010)

Jako krátkometrážní ochutnávka před hlavním chodem to funguje bezchybně,duel Johnny Cage vs. Baraka poůsobí správně eRkově brutálně a atmosféra Mortal Kombatu na mě jenom z téhle osmiminutové ukázky dýchá mnohem víc než z obou předchozích filmů dohromady.Teď tedy nezbývá než doufat,že něco takového se v celovečerní verzi protlačí i do kin,jestli to klapne,tak výslednému filmu rád přišoupnu více než ty opatrně natěšené tři hvězdičky. (11.06.2010)

Chýbala mi tam zvučka, ale rovnako dobré ako prvý film z roku 1995. Tá dvojka bola síce slabšia ale má určite viac ako 29% Tie efekty neboli nejako dobré ale bitky sa dali. Rebirth hodnotím ako príjemný kratkometrážni film, škoda že ich nebolo viac. Takisto rarita nájsť nejaký kraťas aspoň s cz titulkami, tento ich mal. Uvidíme či sa nakoniec séria MK vráti aj na veľké plátno. 4* (15.03.2020)

Upřímně režisérovy Fame (2009) děkuji za možnost sledovat realistické filmové verze hrdinů, jejichž rubáním se jsem trávil nemalou část dětství. Všechny ty vzpomínky na dobu, kdy mi rozdávání virtuálních kopanců přišlo jako přínosný způsob trávení času a kdy máloco překonalo radost z úspěšně provedené fatality... Těch osm minut uteklo strašně rychle. I kdyby příběh celovečeráku měl nebýt stejně jako není tady (a jako nebyl v neodolatelně brakové a barviček plné verzi od Andersona), chci se na to dívat! Hodinu. Dvě. Pořád. (11.08.2010)