Zanechať Las Vegas

Myslel jsem, že můj velmi oblíbený Requiem for a Dream co se týče depresivního vyznění a samotné temné náplně dlouho nic nepřekoná. Pak ale přišel Mike Figgis (prvně jmenovaný snímek je sice novější než ten zde hodnocený, ovšem Leaving Las vegas jsem viděl až po něm) se svým neskutečným dílem, a všechny pochyby se mi v hlavě rozplynuly. Po tomto filmu jsem byl z Cageova "hrdiny" tak smutný, že jsem nad základním problémem filmu přemítal ještě další dva dny. Miluji napůl ukrytou filosofii v dramatických snímcích! Ti dva se do sebe šíleně zamilují; oba vidí v tom druhém svůj záchytný bod. Křehké články dlouhého řetězu, který je svázaný s trpkou realitou, a na jehož konci je něco jiného, něco, co ústředním postavám pomáhá přežít, se ale pomalu a jistě zpřetrhávají... Ale počkat: jak pomáhá přežít? ON jí přeci "jasně nastínil", že se rozhodl zemřít - ONA, sledujíc každý den jeho utrpení se sice s faktem smířila (?), ale stejně se k němu jako k zářivému majáku, který je z větší poloviny potopený v alkoholovém moři, neustále vrací. ON vidí každé brzké ráno její mrtvolný příchod domů po práci nejstaršího řemesla na světě... ONA první, co po otevření dveří bytu vidí, je nezvladatelně se třesoucí alkáč... Kdo z nich byl kčertu více zamilovaný? - to je zásadní otázka, která se snímku povedla na jedničku s hvězdičkou. Nejistota diváka. Dvě lidské trosky, které mají jeden druhého, naprosto smíření, a přeci s chutí bojovat. Tak proč, když sebezáchrana nakonec malinko převáží na tu správnou stranu, a dvě šíleně zamilované postavičky si konečně uvědomí svoji sobeckost, proč když je jakési řešení na dosah ruky, proč to nemohlo skončit jinak než... Skvělé drama. (21.08.2009)

Alkohol, pokud se k němu nepřistupuje s láskou a zodpovědností, dokáže být svinstvo. Poměrně omezené sdělení, ale nenechme se oklamat, Nicolas Cage nám ho svým výkonem nacpe do hlavy s razancí, které se máloco ve filmovém odvětví komorních psychologických dramat vyrovná. Stačí vidět jednou, ale vidět bychom to měli opravdu všichni... (02.07.2012)

Brilantná deštruktívna romanca. Dokonalé hlavné duo exceluje v každej scéne. Cageove podanie chronického alkoholika oproti tomu Shueovej verzia depresívnej šľapky. Cage je skvelý, ale Elisabeth!!! Tá je na zožranie. Človek by ju ani nemal chuť pretiahnúť, len sa tak na ňu pozerať. Ani sa jej nedotknúť. Nech jej krása vyniká! Je to anjel Las Vegas - nádherná a krehká. K tomu jej herecký koncert a životný osud. Už len z nej som mal na tele husiu kožu. Čo skritizovať na tomto filme? Nie je toho veľa - snáď iba nudná jazzová hudba a taktiež v úvode trošku zlá kamera (pripomínala mi európske brakové pseudointelektuálne rádobyzaujímave videokamerou točené art-filmy), ale to sa po pár minútach zmenilo. To sú v konečnom dôsledku zanedbateľné veci. Leaving Las Vegas je božský film. (10.07.2006)

Neviem či sa to niekedy stane, že si niekto prečíta tento komentár, kto už videl seriál The Boys (2019) a bol rovnako ako ja hotový zo sexi Elisabeth Shue, ale ak áno, tak táto snímka je pre neho povinnosť. Je tu s ňou jedna poriadne horúca scéna. Inak musím napísať, že snímka mala jeden poriadny handicap ale zvládla ho. Mám na mysli, že nieje 2x príjemné dívať sa 111 minút na nechutného alkoholika, ktorému z ľútosti prajete rýchlu smrť a tiež nemáte chuť sledovať život šlapky i keď pekelne sexi šlapky. Treba ale uznať, že im fandíte a že im to celkom pristane. Na druhej strane vám ale navodia dosť depresívnu náladu. Keď sa nad tým ale zamyslíte, tak ak vám snímka navodí takýto pocit, tak asi na nej niečo je. Asi je to úspech, ak sa vám snímka vryje pod kožu. (15.04.2020)

Jeden z filmů, který je psychicky trošku náročnější(alespoň tedy pro mě). Nicolas Cage tu naprosto neuvěřitelným způsobem zahrál alkoholika, který se jel do Las Vegas prostě uchlastat. Výkon Elisabeth Shue se mi též velmi líbil, škoda, že už poté nenatočila žádný výrazně úspěšnější snímek. Co se týče Oscara pro Cage podle mého naprosto zasloužený, a možná bych ještě přidal Oscara za scénář. Pět hvězdiček za tenhle skvost. (30.09.2007)