Zanechať Las Vegas

Určitě je snem nejenom každé prostitutky trávit život po boku alkoholika. Proč jen sakra já tomu nemohu uvěřit? Film ve mne vzbudil snad pouze touhu jít si dát skleničku něčeho dobrého. Alkohol a sex. Dvě témata, která běžného diváka zaručeně osloví, proto je oblíbenost filmu celkem snadno pochopitelná. Z mého pohledu se nedá říct, že by mě film vyloženě nebavil. Přišel mi však o trošku více než málo stereotypní. Nicolas Cage chlastá a Elisabeth Shue souloží. Vznikne mezi nimi jakýsi vztah. Dost zdejších uživatelů si nad tímto vztahem začne vesele poslintávat. Já film vidím na takovové velmi slabé 3*. (28.08.2012)

Chci, abys mluvila a poslouchala. Jen zůstaň. Nikdo nemůže říkat, že viděl všechny druhy romantických dramat, dokud nezavítal s Benem a Serou do Las Vegas. Tenhle film není dokonalý, má místa, která pouze variují problémy dané zápletkou, ale má tak bezchybnou atmosféru klubů, casin, nekončícího nočního života a sebezničujícího pití, že jsem se nedokázal od obrazu odtrhnout. Příběh dvou ztracených duší je neskutečně tvrdý, ale právě ve své nekompromisnosti je také zoufale upřímný. Nejde totiž jen o Bena. Jde o symbolickou cestu za záchranou Sery, za záchranou její krásy a symbolickým očištěním její duše. Kdo jednou zavítá do Las Vegas, těžko ho bude opouštět. Ve dne bude hledat za hry neutišitelného klarinetu alkohol a smysl života a v noci bude za zvuků melancholického klavíru a smutné trubky potkávat svou poslední spásu. (10.07.2007)

Bez obsahu a nic neříkající blábolení nad zřejmou věcí. Nesympatické postavy v režijně nezajímavém kusu. Dovedu si představit, že to zoufání a akceptace situace někomu něco říká a pár vyřčených vět považuje za zajímavá moudra, opravdu dovedu. Ale se mnou se to totálně míjelo, ač jsem Las Vegas pouštěl s tím, že mi určitě sedne. (22.12.2014)

Myslel jsem, že můj velmi oblíbený Requiem for a Dream co se týče depresivního vyznění a samotné temné náplně dlouho nic nepřekoná. Pak ale přišel Mike Figgis (prvně jmenovaný snímek je sice novější než ten zde hodnocený, ovšem Leaving Las vegas jsem viděl až po něm) se svým neskutečným dílem, a všechny pochyby se mi v hlavě rozplynuly. Po tomto filmu jsem byl z Cageova "hrdiny" tak smutný, že jsem nad základním problémem filmu přemítal ještě další dva dny. Miluji napůl ukrytou filosofii v dramatických snímcích! Ti dva se do sebe šíleně zamilují; oba vidí v tom druhém svůj záchytný bod. Křehké články dlouhého řetězu, který je svázaný s trpkou realitou, a na jehož konci je něco jiného, něco, co ústředním postavám pomáhá přežít, se ale pomalu a jistě zpřetrhávají... Ale počkat: jak pomáhá přežít? ON jí přeci "jasně nastínil", že se rozhodl zemřít - ONA, sledujíc každý den jeho utrpení se sice s faktem smířila (?), ale stejně se k němu jako k zářivému majáku, který je z větší poloviny potopený v alkoholovém moři, neustále vrací. ON vidí každé brzké ráno její mrtvolný příchod domů po práci nejstaršího řemesla na světě... ONA první, co po otevření dveří bytu vidí, je nezvladatelně se třesoucí alkáč... Kdo z nich byl kčertu více zamilovaný? - to je zásadní otázka, která se snímku povedla na jedničku s hvězdičkou. Nejistota diváka. Dvě lidské trosky, které mají jeden druhého, naprosto smíření, a přeci s chutí bojovat. Tak proč, když sebezáchrana nakonec malinko převáží na tu správnou stranu, a dvě šíleně zamilované postavičky si konečně uvědomí svoji sobeckost, proč když je jakési řešení na dosah ruky, proč to nemohlo skončit jinak než... Skvělé drama. (21.08.2009)

Být ožralý je pro něj setrvalý stav. Sugestivní romance přináší na scénu dva outsidery, kteří zřejmě promarnili (stále svůj poměrně mladý) život, nyní se našli a asi to spolu nějak doklepou. Respektive jistý Ben dostal padáka, prodal všechno, co mu zbylo, a rozhodl se vyrazit do Las Vegas na svou poslední velkou party. Bary tam na zavírací hodiny kašlou, stejně jako on kašle na to, že kdysi měl svou hrdost. Tu u nejrůznějších klientů ztrácí i prostitutka Sera, která trpí výstupy násilnického ruského pasáka a která tak trochu rezignovala na lepší příští. Dva osamělí zoufalci, co na sebe zbyli. O tenhle námět byl zájem. Studiím prý ovšem vadilo, že nemá optimistické vyústění. Té deprese na ně bylo asi až moc, ač nezažijeme úplně situace, kdy by se Ben válel ve svých výkalech nebo mu jeho Sera otírala pusu od zvratků. Pochopitelně víme, co se stalo s autorem předlohy, a samozřejmě víme, jak skvělý v tomhle kusu Nicolas Cage je. A že si sošku sakra zasloužil (stejně jako za Adaptaci, u které měl ale smůlu). Neukázněná kamera těší, atmosféra nekončících nocí je působivá, Elisabeth Shue velmi mile překvapuje. Ale ubral bych několik songů, už mě lehce iritovaly. 80% (17.10.2016)