Wallander

S Wallanderem jsem se dlouho míjela, ale nakonec se mi přeci jen dostal do hledáčku - a musím říct, že nelituji. Výborně vystavěné příběhy, včetně vkusně a citlivě zakomponovaného soukromí. Zaujala mě hlavně ta jeho všudepřítomná nechuť vůbec být detektivem. On tu práci v podstatě nenávidí, každý den s ní chce seknout, jak moc ho ničí a drtí, ale vždy se jako na potvoru:) objeví nový případ a on do toho zase spadne - a samozřejmě to excelentně vyřeší. Také je zajímavé, že ač vlastně není žádný drsňák, do nebezpečných situací se vrhá po hlavě, jako by mu zcela chyběl pud sebezáchovy. Ale kdybych si přeci jen musela vybrat - a měla možnost vidět nové díly buď Wallandera, nebo Detektiva Varga Veuma, zvolila bych pro mě osobně daleko víc charismatičtějšího a živočišnějšího Varga Veuma. (25.07.2015)

Seriál s perfektní kamerou a hodně dobrými herci tady sklízí většinou jen pochvalné zmínky, takže pár kritických poznámek nejenomže mu neublíží, ale navíc se mezi těmi oslavnými ztratí. ____ Každý, kdo se rozhodne vydat do drsně ponurého světa detektiva Wallandera, musí počítat s tím, že uvidí: asi tak 10 000 záběrů na pole s různými rostlinami (i když moc hezky snímané) , přibližně 5 000 záběrů na Kennetha Branagha v autě (braného z různých úhlů), překvapivě hodně scén, kde se vyskytují vycpaná zvířata a v každém díle minimálně jednu scénu s brečícím hlavním detektivem a jednu, jak vyspává na různě nevhodném nábytku opici z červeného vína. _____Je tedy zjevné, že práce to pro něj není nejvhodnější a měl by se poohlédnout po něčem jiném, nejlépe v zemědělství nebo v lese, vzhledem k tomu, jak často se v takových prostředích pohybuje a hledá mrtvoly. Jenomže detektiv je po svém otci (který celý život maluje furt dokola jeden obraz) a změn se děsí. Navíc se děsí i života, protože jak jen může, prchá ze svého soukromí do práce. Takže nějakou romantickou linku není možné očekávat. _____ Samozřejmě musí divák přijmout hru, že Švédsko je jakási obskurní země, kde je každý druhý obyvatel sériový vrah s rafinovaným motivem a každý první obyvatel potenciální oběť zavražděná obzvlášť brutálním způsobem. Je to země šílenců a násilníků, kde hlavně mladé dívky nemůžou od života čekat nic lepšího než znásilnění. A to jen ty šťastnější, ty méně šťastné rovnou skončí rozsekané lodním šroubem. _____V poslední sérii mi chyběl Tom Hiddleston , a to přestože jeho hlavním úkolem v prvních dvou sériích bylo hrát motovidlo a hromosvod Wallanderových chmur a špatných nálad. Čekala jsem, že jejich vztah bude mít pointu, když mezi nimi vlastně bylo pouto /jakoby/otce s /jakoby/synem, kteří k sobě stále nemůžou najít cestu. Bohužel, Hiddleston se beze zmínky vypařil, a i když jeho úloha byla malá, citelně sérii scházela. _____ Wallander, přestože výtečně zahraný a natočený, je podle mě až toporný svou snahou ukázat, jak vše kolem je marné a děsuplné. A trochu logiky by mu taky neuškodilo. Například brilantnímu detektivovi Wallanderovi by už mělo dojít, že zavolat někam je rychlejší, než tam doběhnout. /23. 4. 14./ (23.04.2014)

Snad žádná jiná seriálová (a ostatně ani filmová) postava není tak prožitá jako Branaghův Kurt Wallander (aka chodící severská depka). Právě on ve spojení s působivou atmosférou a melancholickou hudbou; o geniální kameře ani nemluvě; z toho dělají kriminálky, na které se jen tak nezapomene, byť jednotlivé případy nejsou samy o sobě žádné žánrové terno, se kterým byste se nesetkali i jinde. Na to poněkud šustí papírem a jsou předvídatelné více než je zdrávo. Čímž neříkám, že jsou snad špatné či jen průměrné (až na hloupý, ale ani tak ne špatný díl Firewall). To platí o první sezóně (4/5), během druhé sezóny (5/5) se i dojem z jednotlivých epizod značně vylepší díky jejich "dürrenmattovskému" pojetí. Ovšem ono je to stejně jedno, protože o ty případy jako takové jde stejně "až" v druhé řadě. To třetí sezóna (4/5) pokračuje sice v trendu té druhé a je v detailech ještě lepší, ale zároveň v kriminální části ještě více papírem šustící i předvídatelnější. Na kvalitách to; opět; sice nemění zhola nic, ovšem společně s nepříliš vydařeným pokusem o změnu stylu i žánru během rižské anabáze, to znamená ústupek z piedestalu nejvyšší kvality. (26.02.2011)

První, co mě zarazilo - že se to odehrává ve Švédsku, jsou tam švédské texty, reálie, všechno... ale mluví se tam anglicky? E? Ok, s tím můžu žít, ale nadšenej nejsu. Tom Hiddleston aka kudrnáč mlady péro hošánek mě zarazil, že vypadá kudrnatě, ale to jen tak pro zajímavost. Teď k Wallanderovi samotnymu. Kenneth Branagh je myslím solidní herec a není v podstatě nic, co by mi na něm vadilo. Akorát ty děje. V prvním díle to bylo silně předvídatelné, v druhym trošku míň, ale nakonec taky. Jinak napětí jsem u toho žádné nepociťoval, což není moc dobrá vizitka. Holt okopírovat severskou atmosféru není jen tak, že. Ten třetí díl byl ale krásná ukázka ideálně depresivní filmařiny. Všechno se sere a co se nesere, stejně neni vesely. Dokonce se to vyvrbí dost překvapivě a tím si mě asi Wallander docela získal. V druhé sérii si mě Wallander získal ještě víc. Musim si nasypat na hlavu a říct, že atmosféra teda hustá často je. Děkuji. Pěkně pochmurně se nám to vyvíjí i ve třetí sérii, která je asi nejlepší a člověk z ní má zákonitě pocit, že ten jeho osobní život stojí za hovno. V profesním životě to zas má tak, že sice všechno vyřeší, ale ty oběti a další mrtví mu na náladě nepřidaj. A čtvrtá zas trochu upadá - sice africkej díl dobry, ale ten druhej, s motorkářema nic moc. A jak se zpívá v té písničce: "Tak jdeme do finále, poslední tóny zní..." a my jsme u posledního dílu. A ten se vydařil, hlavně tím, že z Wallandera nedělá borce, kterej za život vyřeší 300 tisíc případů, ale raději má dá pořádnej důvod, proč s jeho prací skončit. Paráda. Tenhle seriál mě nakonec příjemně překvapil a určitě stojí za pozornost... (16.01.2017)

Zajímalo by mě, jestli ta melancholická, šedá, ponurá, místy až temná nálada zrcadlí skutečné poměry dnešního Švédska. Nevím, ale myslím si, že na tom něco bude. Přitom dneska kdekdo glorifikuje švédský model sociálního státu jakožto úžasnou a následováníhodnou záležitost. Ona to zase asi taková idylka nebude. Ale k věci; Wallander je krimi seriál, jaký jsem už dlouho neviděl (z filmové produkce dá vzpomenout na Nolanovu Insomnii, první díl Millénia či dokonce Sedm). Je až surově realistický a přirozený. Pravda, druhý díl první série nebyl zrovna tím, co bych si pod těmito adjektivy představoval, ale myslím, že zbytek tomu odpovídá. To platí nejen pro samotné příběhy nebo chování postav, ale také pro úžasně civilní herecký projev Kennetha Branagha. PS: Příznivcům Wallandera doporučuji podobně laděnou britskou minisérii Luther. (10.10.2011)