Iron Man 3

Zhlédnuto v (3D) kině. Iron Man 3 byl filmem, na který jsem se opravdu těšil. Oběma předchozím dílům jsem dal plný počet (ano, i té podle mnohých příšerné dvojce jsem dal plný počet) navíc film The Avengers se mi opravdu líbil. Trailery byly parádní, všichni herci se vrátili a navrch Ben Kingsley jako záporák? Jo, opravdu jsem se těšil a nemůžu říct, že bych byl kolosálně zklamaný, ale po skončení filmu jsem zkrátka neměl ten pocit, že bych film musel vidět znova, nejlépe okamžitě, jako se to u mě děje u mnoha filmů. Úplně přesně nedokážu identifikovat, co přesně se mi nelíbilo, protože když si zpětně vzpomenu na některé scény (vrcholem je samozřejmě záchrana pasažérů z letadla) tak byly fajn, jen… opravdu nevím. Film mě zkrátka nezasáhl tak, jak měl. Takže trošička zklamání stále převládá, ale nejspíše si počkám na Blu-ray a podívám se na film podruhé v klidu domova a uvidíme. Jinak 3D nevýrazné a o ničem, protože když si za 130 minut uvědomíte jen asi dvakrát, že film má být ve 3D, je to přeci jen trochu málo. 80 %. (20.05.2013)

Určitě lepší než utahaná a ukecaná dvojka, akce je lepší než v obou předchozích dílech dohromady. Celá první polovina byla hrozně fajn, měla skvělé tempo, humor, Tony Stark mi konečně začal být sympatický, ale jako celek je pro mě Iron Man 3 zklamání. V jistém místě se z toho stala fraška (asi tušíte, co tím místem myslím), vím, stále je to Marvel a tak bych to měla brát s nadhledem a nebrat to příliš vážně, pokud dokážete přistoupit na tu hru tvůrců, budete se skvěle bavit, já na to ale tentokrát přistoupit nedokázala a musela jsem několikrát kroutit hlavou, bylo to velmi překombinované a taková závěrečná pasáž už na mě byla moc, to byl úlet. Celkově mi to zkrátka nesedlo. (05.05.2013)

Nejlepší Iron man? Ano. Výborný film? Bohužel ne. Celé se to někde zaseklo a stále to zůstává jako sice dobrej, ale pořád poněkud chudší bratříček (a to nemluvím o rozpočtu, efektech a podobnejch věcech, ty jsou mi putna). Po většinu filmu všechno slušně odsejpá, graduje, hláškuje se jako o život (hlavně ve scénách s poměrně nečekaným parťákem), Tonyho stavy super (ale stejně postrádám chlast). Jenže... Ať už se závěr snaží tvářit jakkoli überkůl, tak prostě überkůl není, je jen fajn a nevyužívá potenciálu a gradace dané předchozím dějem. Za zprznění postavy s obrovským potenciálem jsem nebetyčně zhrozen, potitulkovou scénou dokonce nasrán, neb ano, je vtipnou, ale rozhodně nestojí za čekání a nijak nám neotvírá ničehož zajímavého. Mandariane, Mandariane, ty to vidíš.... Dobrý, super, ale furt pod stupněm pravých vítězů (aneb čtyří hvězdičky, ovšem s bolavou patou levé nohy). Dabing - snesitelný, s nadvládou Miroslava Táborského♪♫ " Yo listen up, here's the story about a little guy that lives in the blue world "♪♫ 79/549 (02.05.2013)

Tak trochu jsem to čekal a stejně jsem za to rád. Hlavní hvězdou třetího dílu Iron Mana je nakonec právě Shane Black, který si s železňákem padnul do noty, jako nikdo před ním. Trailery lákaly k potemnělým stezkám, vyšlapaným Temným rytířem, ale výsledek je nakonec ten nejvíce osvěžující letní mix velkolepého blockbusterového dobrodružství. Přes dvě hodiny jsem obdivoval, jak Black dává osobní závody v tom, zda-li bude lepší scénárista, nebo režisér, aniž by přitom slevil z nároků na nejzábavnější postavu marvelovského světa a pere to do diváka se suverenitou, která je u člověka, který za kamerou stojí teprve podruhé, obdivuhodná. Iron Man přestal být piedestalem Downeyho ega a namísto toho je pevně sevřen v příběhu, který funguje ve všech oblastech, aniž by se některá z nich zásadněji vylučovala. Od parádních dialogů, perfektních postav, skvělé akce a emoční smršti. Třeba ta epizoda s malým klukem, kde se setkávají dva techničtí nadšenci, prostě divákovi připomene, že někteří z nás nikdy nevyrostou. A ta netradiční love story… když je to pak osobní, i tu akci prostě vnímáte krapet jinak, navíc poctivě, bez obleku. Mám chuť sypat superlativa jako málokdy předtím, ale tak aspoň jednu jedinou (ale pro mě možná docela zásadní) výtku si dovolím: co do ultimátnosti akce je přepadení Starkova domu přeci jen o chlup lepší, než závěr, takže akční orgasmus přijde krapet dřív. Jinak díky Shane, za všechno. A díky Marvele za to, že máš odvahu svěřovat svá dítka nekonvenčním tvůrcům. (Co na to Asgardský bůh v rukou Alana Taylora?) (03.05.2013)

Po řádění Avengers, které bylo velkolepé, ale emocionálně nezasáhlo, jde o příjemnou snahu dodat marvelovské komiksové adaptaci lidskost. Třetí Iron Man je filmem, který dělá (záměrně) chyby. U Blacka jsme na osvěžující upřímnost hrdinů a prohřešky proti žánru zvyklí, film za 200 milionů ale jeho nadhledu poskytuje nečekaný kontext, což vede k většímu obdivu a údivu (u velkolepého akčního finále užití jistých sebeparodických prostředků zpravidla nečekáte). Na nižší úrovni chybuje také protagonista. Tony Stark se třetinu filmu chtě nechtě musí obejít bez rozptylujících technologických hraček, což ho nutí spoléhat se na vlastní důvtip a pomoc druhých. Svou identitu očišťuje od mediálních nánosů (přičemž není jedinou filmovou obětí mediální re-konstrukce reality) a shazuje superhrdinské břímě, hlavní příčinu jeho úzkostných stavů. Do doby před nadvládou technologií se film vrací také oživováním – a zároveň relativizací – westernového mýtu (namísto romantického osidlování západu je připomenut masakr u Sand Creek, Stark nemá problém vzít na sebe nejdříve indiánské pončo a posléze kovbojský klobouk). Větší důraz na lidský faktor Blackovi umožnil vystavět film jako řetěz buddy movie kolaborací. Stark má stále na blízku stroj nebo člověka, na němž si může cvičit svůj ostrovtip (Jarvis, Harley, Rhodes) a dokazovat svou převahu. Přes všechna zaškobrtnutí, přes prohlášení, že tentokrát půjde o osobní mstu, zůstává pravým americkým hrdinou, který vás dokáže se šarmantním úsměvem a suchou hláškou na rtech přesvědčit o nezbytnosti použití zbraní hromadného ničení. Příliš neokázalý rozjezd (na film tohoto formátu), natahované akční scény, nevyužitý voice-over (na pomezí filmů Woodyho Allena a filmů noir) a občas násilná snaha o vtipnost jsou v konečném součtu jen drobné nedostatky letní zábavy, kterou vnímám především jako velký návrat Shanea Blacka. Místy jsem měl pocit, že jsem se časem propadnul do devadesátých let a sleduji některý z tehdejších audiovizuálních návodů, jak chytře a nápaditě točit akční komedie. Jon Favreau může klidně zůstat ležet na lůžku a užívat si Panství Downton. 85% Zajímavé komentáře: Marigold, InJo, ScarPoul (13.05.2013)