Vlkolak - Nočný lovec

Zajímavá jednohubka vyplňující Marvel univerzum, ale tvářící se jako horor ze 40 let. Jeden z nejlepších hudebních skladatelů posledních 20 let Michael Giacchino, až překvapivě profesionálně režíruje, přestože i přes svou skromnou stopáž, má výrazné rezervy převážně v celé druhé třetině, která kazí výborný úvod a ještě lepší závěr. (11.10.2022)

Temnější strana Marvelu. Debut slavného skladatele Michaela Chiachina je poctou starším snímkům i vlkodlakům a je to příjemná hodinová podívaná s černobílým filtrem, který mi ve výsledku nevadil tolik, jak jsem se obával. Boj o mocnou relikvii s hromadou lovců v labyrintu a s jedním monstrem k tomu. Začíná to jako Battle Royale žánrovka, což by mi sedělo více, kdyby se v tomhle duchu nesl i celý film, ale vzájemných duelů je málo a jsou poměrně uspěchané, ale dojde i na trochu gore, což mě překvapilo. Je to rozhodně experimentální marvel žánrovka, která má potenciál. Nejlepší je samotné finále s vlkodlakem, kde dojde na docela slušnou vybíjenou ( občas je na kameře až moc šero a nejde úplně detailně vidět, co se zrovna děje), ale má to atmosféru a působí to velmi neotřele. Díky hodinové stopáži se jedná o snesitelnou a příjemnou změnu, která by neměla nikoho vyloženě urazit. Letos lepší vlkodlak tuším nebyl hehe. 6/10. (11.11.2022)

Je to zkrátka taková halloweenská legrácka, na které si nejspíš Marvel chtěl otestovat Michaela Giacchina - režiséra. Nebo bych si alespoň přál, aby tomu tak bylo, protože k režii nemám výhrady a jestli v ní bude Giacchino chtít pokračovat a někdy dostane vlastní celovečerní film, máme se asi nač těšit. Jen tedy doufám, že ten případný film bude mít lepší scénář. (08.10.2022)

Werewolf by Night je po dlouhé době jedním z mála projektů, do kterého Marvel spolu s Disney zbytečně nekecali. Giacchino dostal takřka absolutní kreativní svobodu, a za tu se Kevinu Feigemu odvděčil precizně odvedenou prací (včetně výtečného soundtracku). I když v první polovině najdete jednu či dvě klasické „MCU ptákovinky", na výsledek to díky bohu nemá skoro žádný dopad. Tahle černobílá lahůdka totiž přináší něco, o čem si většina MCU projektů může nechat jenom zdát. Je kreativní, osobitá a má tah na branku. Jasně, výraznou zásluhu na tom má fakt, že stopáž nemá ani 50 minut, ale je to problém? Rozhodně ne. Já osobně se mnohem raději podívám na tři kvalitní „kraťasy“ s parádní atmosférou než na vleklé seriálové drámo, které se topí v šablonách a originalitu vidělo tak maximálně z rychlíku. Hlavně druhá polovina je totiž delikátně natočenou řezničinou, která mi v současných komiksovkách tak chybí. Gael García Bernal je navíc sympoš a Laura Donnelly mu v tom zdatně sekunduje. Feige má momentálně v rukou klíč k neuvěřitelně zajímavému světu, tak jen doufám, že ho nezahodí… (07.10.2022)

Tak já nevím. Na poměry Marvelu svou formou relativně svěží vítr, nicméně obsahově naprosto průměrná věc. Na 54 minutách se s daným materiálem přece jenom dá vykouzlit o trošku víc než skvěle natočená pocta "klasickým hororům" v typickém (čti samoúčelně přeakčnělém) rouše Marvelově, kterej si ty klasický scénáristický archetypy (čest těm pár výjimkám, u nichž si alespoň částečné nabourání vydupali režisérské osobnosti) prostě neodpustí. Porovnám-li 12 let starou poctu ve formě remaku nesoucí se na podobné vlně, vyhrává The Wolfman i přes svou občasnou debilitu s přehledem. U něj jsem "ten" feel měl. U Werewolf by Night ho udusily pařáty filmové pop-mašinérie. (07.10.2022)