Dievča mesiaca

Veľké sklamanie. Sú filmy, ktoré nestarnú a je Dievča mesiaca. Neviem, prečo som dúfal, že sa tento film kvalitou aspoň priblíži k Američanovi v Paríži a Spievaniu v daždi. Ku koncu som si ho už púšťal dvojnásobnou rýchlosťou, aby som nemusel počúvať stupídne dialógy ošumelého príbehu. Aj tanečné čísla potom vylúdili úsmev na mojej tvári, veď to mala byť komédia. Ďalší z filmov, u ktorých ma najviac potešil pohľad na záverečné titulky. (17.11.2011)

44. MFF KV .. Scénář: Virginia Van Upp .. Někdy stačí festivalovému publiku na ovace a katapultování na přední příčky ankety o Diváckou cenu skutečně málo. Třeba zrestaurovaný, občas sice vtipný, ale pořád jen lehce nadprůměrný muzikál (konečné 5. místo a známka 1,25) nebo tuctová česká komedie, která navíc aktuálně už několik týdnů okupuje české kina (Líbáš jako Bůh, konečné 4. místo a známka 1,23) OMG. (07.07.2009)

Kousek ze zlatého věku filmového muzikálu se točí kolem titulní postavy ztvárněné Ritou Hayworth. Gene Kelly je tak trochu na druhé koleji, byť třeba jeho tanec se svým vlastním odrazem je při vědomí optických triků, které tehdy byly vrcholem techniky, opravdu neskutečný kousek. Jo, ono se tehdy vůbec méně stříhalo a herci to zvládali odzpívat a odtančit pěknou dobu v jednom záběru. Z vedlejších postav mě nejvíce bavila Eve Arden, komička od pohledu. Příběh není nic moc, na něčem takovém podobné filmy nestály. (19.04.2013)

Robert Anton Wilson o tom písal v knižke Ištarin návrat a tento film to len potvrdzuje: hollywoodský film bol dlhé roky prudérny až hanba. Až na jednu plavkovú scénu (aj tam tie plavky sú tak dômyselne volánikovito skonštruované, že z pŕs Rity Hayworthovej neukazujú takmer nič - žiadny hmatateľný obrys sa nekoná) mi to skôr príde ako z nejakého podivne konzervatívneho prostredia, kde všetky ženy robia všetko preto aby potlačili svoje prsia. Neviem, či to bol pozostatok nechvalne známeho cenzúrneho tzv. Hayesovho kódexu, ale pôsobilo to divne. Našťastie hravá farebnosť a tanečné scény toto nešťastie aspoň trochu zachraňujú. (23.06.2013)

Neskutečně optimistický muzikál, který mi místy silně připomínal Zpívání v dešti; a to nejen scénou, kde trojice hlavních představitelů tančí na melodii písně "Make Way for Tomorrow" v ulicích města. Asi jsem sentimentální, ale já podobné filmy prostě mám ráda. Jednoduchý příběh s poměrně jasným rozuzlením, pár lehkých vtipů, věčně se usmívající postavy a dokonale provedené taneční scény s neskutečně dlouhými kamerovými záběry (kolik herců by dnes dokázalo podobně jako Gene Kelly s Ritou Hayworth a Philem Silversem třicet vteřin náročné choreografie v kuse a přitom nezvorat ani jeden ze stovek kroků?), které si v kině vysloužili nejednou potlesk diváků. Zkrátka jeden z filmů, na který se těším, až ho uvidím znovu. [44. MFF KV 2009] (07.07.2009)