Kniha prežitia

No nastastie to nebolo az take zle, ako som mal obavy, ale trosku zvlastne mi pripadali kamerove zabery, akoby zamerne mierene do svetla, aby som zle videl do tvare hercov, co mi trosku vadilo. Niekedy som mal obavy, ci ten film nie je ciernobiely. Taktiez bol nudny zaciatkok filmu, kedze tam len Denzel niekam prechadzal a bezala akasi nudna hudba, ktora trvala na moj vkus prilis dlho. Avsak od chvile, ked pride na scenu "demonicky" Gary Oldman a Mila Kunis ma to zacalo bavit, ci uz tam bola nejaka akcia alebo dialogy, ale nestacilo to na 4*. Bratia Hughesovci natocili aj mysteriozny thriller s Johnnym Deppom Z PEKLA (2001) o vrazdach prostitutok koncom 18. storocia tzv. Jackom Rozparovacom, ktory sa mi pacil omnoho viac, ako tento film. _______ Denzel Washington - (Eli) +++ Gary Oldman - (Carnegie) +++ Mila Kunis - (Solara) +++ Ray Stevenson - (Redridge) +++ Jennifer Beals - (Claudia) +++ Evan Jones - (Martz) +++ Michael Gambon - (George) +++ Produkcia: Joel Silver, Denzel Washington, Richard D. Zanuck +++ Hudba: Atticus Ross, Leopold Ross, Claudia Sarne +++ (10.06.2011)

Tohle bylo nad očekávání dobré. Recenze sice na snímek bratrů Hughesových házely kdejakou špínu, ale mně výsledek stačil. Filmy s post-apokalyptickou tématikou v poslední době letí, ale potenciál z nich umí vytřískat málokdo. Režisérským bratrům se to alespoň z části povedlo. Slunce pálí o sto šest, zem je vyprahlá a vypulírované digitální mraky dodávají k celé té matné náladě dokonalou tečku. Potlačení barev halí snímek do jednobarevných odstínů. Mezi těmi, kteří při celosvětové katastrofě (aneb ozónová vrstva to holt jednoho krásného dne nevydržela) přežili, protože zalezli pod zem (a nesnědli se, protože to zatím šlo i bez toho), má pitná voda cenu zlata. Lidská důstojnost je pasé, ruiny měst se změnily ve westernové osady, ve kterých spravedlnost nemá žádnou váhu. Mezi onou nepřívětivou krajinou chodí ultadrsňák Eli Denzela Washingtona, který nevyhledává problémy, ale jeden velký mu způsobí batoh na zádech, který skrývá ideologickou zbraň. Úlisný a diktátorský kápo Gary Oldman totiž zatouží po posledním výtisku Bible, který mlčenlivý poutník Eli chrání už desítky let, aby jej dopravil do lepšího světa... a tak začne pořádná mela. Tedy, když už se Hughesové postaví k nějaké akční sekvenci, nelze protestovat. Choreograficky dobře zvládnuté scény mají vždy něco navíc (třeba úplně první kontaktní rvačka se tu děje ve stínu černých siluet), a i když jich není mnoho, tempo vyprávění a záběry na krajinu divákovu pozornost udrží v náležitých hodnotách. Horší to mají bratři s dialogy a placatými postavami. To, co ale nedokázali přivést v život (třeba chaotický závěr), nahrazují herci. Tedy, alespoň ústřední duo. Divák tak může spekulovat, kdo je z dvojice Oldman – Washington větší bourák!! (13.07.2010)

Soundtrack Atticus Ross: 1. Panoramic ,2. Outland ,3. The Journey ,4. Amen ,5. The Convoy ,6. Solara Violated ,7. Safe ,8. Human ,9. Meant to be Shared ,10. The Passenger ,11. Den of Vice ,12. Gattling ,13. Blind Faith ,13. Convoy Destruct ,14. Movement ,15. Carnegie's Demise ,16. The Purpose , (14.06.2011)

Příkladná esence filmové audiovizuality: auido zajišťuje ohromující zenovej soundtrack na pomezí Nine Inch Nails a Williama Orbita, vizuál desaturovaná, sépiově utlumená barevnost kopírující fotografie Jana Saudka a slavnou „dream sequenci“ ze Stalkera. Zároveň je Kniha přežití další z přímých důkazů technologického determinismu, podle něhož určuje estetickou podobu kinematografie technologie, protože dříve by podobné meditativní post-apo krajinky oslovující diváky mystickou zkušeností vznikaly velice těžko. (-spoilery-) Není divu, že hrdinové přenesení do takovýchto světů ztrácejí vždy jeden ze smyslů a nejsou schopni jej vnímat v celé své komplexitě, viz ušní žábry Costnera ve Vodním světě (coby mutant podobající se rybákovi slyší skvěle ve vodě, ale o to hůře na souši), mlčenlivost Gibsona z Šíleného Maxe (za celý film promluví jen pár vět) a zraková dysfunkce Washingtona. Přirozené meze, jimiž příroda ohraničila citlivost jejich smyslů, je chrání před přesycením informacemi. Kdyby mohli snímat vše, pak by musela být informačně-procesorová kapacita jejich mozků nesrovnatelně vyšší. Barvami hýřící a mnohotvárný svět, jež poznáváme prostřednictvím postavy Washingtona, je tak nahrazen hrubou schematizací, ve které neexistují ani barvy, ani vůně, ani pocity, ani samo běžné plynutí času. Všechno to zůstává vyhrazeno pouze postiženým, vůně slepé ženě a zvuk třeba Washingtonovi, kteří zas ale nemohou pojmout z bohatosti světa něco jiného. Degrese smyslů, symbolizující nemožnost plně obsáhnout nové přetvořený svět a přenášející tuto ztrátu na hlavní postavu, provází nakonec každého hrdinu z post-apo civilizace. Kvůli této rozpolcenosti mezi světem o sobě a světem pro postavu nejsou post-apo fikce zpravidla čistým žánrem, ohraničeným jasnými pravidly, nýbrž benevolentnějším sub-žánrem, v němž vedle sebe koexistují stará pravidla s novými ustanovenými po světové katastrofě, díky čemuž není Kniha přežití projektem ani vyloženě ambiciózním jako Chvalozpěv na Leibowitze o snaze mnišského řádu zachovat po atomové válce co nejvíce vědomostí z minulosti, ani marshallovsky-dravým, a vzbuzuje tím otázku, jestli než dojít do extrému není lepší kompromis mezi artem/midcultem a žánrem. A odpovídá, že kompromis není k zahození, ačkoliv takový film pak může být napadnut jednak z důvodu přílišného kazatelství, druhak proto, že postrádá více akce. Nespočívá ale právě v tomto výlučnost Tarkovského Stalkera - totiž v tom, že patří do arthouseu, ale střílí se v něm, navštěvují se v něm jiné světy a některé postavičky jsou přes nelíčenou apelativnost téměř až komiksové? (26.12.2010)

Žádná hollywoodská ikona nepasuje ke své postavě. Ani hlavní hrdina Denzel Washington, který má v BOOK of ELI velký prostor, ani záporák Gary Oldman, kde bych dal přednost Dennisu Hopperovi! Režie slabší, scénáristicky klišé, soundtrack nulový, postapokalypticky plytké. Tenhle film nikdy neprorazí u nás ve velkým stylu jako Mad Max 2. (21.09.2013)