Palermo Shooting

Ano, uznávám, Wenders je můj oblíbenec. Neznamená to však, že jsem k němu nekritický (viz stěží tři hvězdičky za Falešný pohyb). Jen mám prostě rád tyhle dost často filosofující, vláčné a téměř bezsyžetové filmy. Všechny typické atributy režisérovi poetiky jsou opět přítomny a navíc v plné polní. Nádherná kamera F. Lustiga, skvěle komponované obrazy, promyšlená mizanscéna, přiléhavá a působivá hudba, spousta zajímavých a hutných myšlenek, teorií a tezí, které vás obestoupí. Tak v čem je pro běžného diváka zakopaný pes tohoto filmu? No, právě v té všudypřítomné filosofii, symbolech, tématech a nedějovosti snímku. Záleží však s jakým očekáváním se na Palermo Shooting vrhnete. (Vraždil bych překladatele, který film opatřil českým názvem Přestřelka v Palermu... shooting totiž neznamení jen střílet, že...) Kdo očekává filmovou esej o konci našeho života, času, který je s ním svázán a účelnosti jeho využití tady na zemi, pak musí odcházet po shlédnutí tohoto po všech stránkách působivého filmu nadšený. Kdo očekává něco (cokoliv) jiného, bude zklamán. Je to jeden z nejlepších pozdních Wendersů a jako každý takový navozuje spoustu otázek, kterými se můžete zabývat třeba při odchodu z kina nebo ve chvílích, kdy se vám promítne váš život před očima. To už je ale většinou pozdě... Zajímavé komenty: k212, Jordan a Terva (18.03.2010)

Přiznaná pocta Bergmanovi, která je natočena s typickým Wendersovským rukopisem. Místy mě sice iritovala prvoplánovitá symbolika, když jsem však přistoupil na pravidla hry, podlehnul jsem pomalému dávkování napětí, na kterém je výborně film postaven. No a skvělá je téměř závěrečná scéna, kdy vám personifikovaná smrt ujasňuje, jaká je digitál vlastně prasárna :) (11.04.2009)

Ve svém novém filmu režisér Win Wenders mírně navazuje na filozofické myšlenky Nebe nad Berlínem, žel bez ujasnění formy i obsahu. Film vypráví o fotografovi, který cestuje Evropou a přemýšlí o smrti. Bojí se jí, přemýšlí o ní a snaží se jí zbavit retušemi krásných míst, jež vyfotí. (Zde musím varovat všechny, kteří četli text děje na obalu DVD - je to blábol, vážení který se skutečným filmem má společného asi jako Iron Man se Štaflíkem a Špagetkou.) Jeho putování, příhody a myšlenky jsou variabilní - jednu chvíli máte pocit Wendersovy geniality, jindy si říkáte, že ten dědek už je totálně senilní. Podobně je to s kamerou - úžasné záběry vystřídá sem tam neuvěřitelná selanka. Co však sedne, a asi bych si i koupil, je soundtrack. Hudba k filmu je vybraná velmi precizně a zaskakuje tam, kde Wendersovi došly filmařské prostředky. Disk samotný načíná protipirát, trailery na filmy Milk, 12, Půlnoční vlak, Zázraky se nedějí, reklama, jinak žádné bonusy. (17.05.2020)

"Dennisi, zastřel ho dělej, dělej, zastřel Campina, rychle, než se ten film pokazí ... !", můj vnitřní monolog cca v polovině stopáže. Ze zásady si o filmech, na které jdu zjišťuji co nejméně informací dopředu. Wendersovy filmy z posledních let jsem nucena brát s rezervou. Proto mne nový Wenders v prvních minutách velmi nadchl a následně dost zklamal. Příčina je popsána zde: Film je jakoby rozdělen do dvou částí. První neprostupná, vizuálně strhující a stimulující: plná náznaků, symbolů, kreativity ve ztvárnění snového prožitku (viz skvělá scéna v Palermu na náměstí). Tápala jsem, ale neztrácela jsem se. Skládačka ke skládání, která nenudí. Občas sice vyběhne na filmové plátno nějaká zbytečnost, ale je vyvážena vynikající střihem. Druhá polovina je poznamenaná příchodem mladé dívky, skrze kterou má dojít k jakési transcendenci nebo možná katarzi? To se Wendersovi stalo už jednou v Lisabonském příběhu, kde mladá dívka rozehnala chmury postaršího pána :). Tady jsem se začala obávat o osud filmu. Atmosféra je odlehčena, střih se zvolní, efekty a nápady zmizí a pomalu se v romantickém rozjitření do filmu vkrádají nepotřebné dějové odbočky a především - a to je to nejhorší - autor se pokusí interakcí mezi hlavním hrdinou a dívkou celou situaci "vysvětlit". Ale ne přímo. Pomocí jiných náznaků, tentokrát banálních: úvahy o neviditelné realitě - lásce, pravdě, smrti. Zjednodušené úvahy o umění, středověkém pojetí smrti atp. Cesta, krajina, náklonnost, obavy a nakonec - tristní závěr. Měl film sdělit, že jediný únik z existenciální úzkosti je skrze ženu a plný prožitek každého dne? Proč takové plýtvání skvělým filmovým materiálem! (5 + 3): 2 = 4 (08.04.2009)

Vidět "Palermo Shooting" přímo v Palermu se mi jevilo jako moc dobrý nápad, prostě trefné. Ovšem opět jsem tím porušila léta budovanou tradici, že filmy a odborné texty na dovolenou nepatří. Každopádně jde o první film Wima Wenderse, který jsem viděla najednou, u kterého jsem několikrát nezaspala nebo který jsem neprospala celý. Vtipně vybraný, přirozeně bilingvní, známý německý rocker v hlavní roli není překvapivě dobrý, on prostě výborný je. Stejně tak kamera, soundtrack a všechny ty bergmanovské a antoniovské odkazy. Čistá radost, tím spíše doma, zopakovaná na slušném prostoru, který art kino vyžaduje. Hloupý český překlad názvu komentář nezasluhuje. (16.07.2012)