Rozum a cit

Původně jsem těch hvězdiček chtěla dát pět, protože jsem všechny díly zhlédla v jeden večer a "jedním dechem". Jenže spolukomentátoři mají pravdu, je to příliš podobné filmovému zpracování z roku 1995, např. u Dana Stevense opravdu nemůže být pochyb, že jej k pojetí role inspiroval Hugh Grant, na druhou stranu zase taková Charity Wakefield se moc na Kate Winslet nepodívala. ;-)) No a protože je to seriál a navíc televizní, musí to být horší než originál, i když to mělo světlé záblesky (výše zmiňovaný Stevens, jak jinak, řekla bych že je i hezčí Edward Ferrars než Hugh Grant, a to už je co říci ;-)) ale např. pan Willoughby se mi zase nezamlouval vůbec, takže se člověk jen podivuje, jak mohla být Marriane tak hloupá (narozdíl od zpracování z roku 1995, kde tu v podání Winslet skutečně lituje), takže opravdu jen záblesky a na pořádnou záři, bohužel, nedošlo... (16.09.2013)

Od seriálu narozdíl od filmu čekám, že větší prostor dostanou vedlejší postavy a i větší prokreslení postav. Musím říci, že toto zpracování to nesplnilo. Spousta dialogů, byť podstatných, chyběla jako by byla vystřižena a naopak některé byly přidávány, a tak neznat předlohu a jiná zpracování, měla bych tento příběh za špatnou "červenou knihovnu". Volný prostor, který nedostaly postavy byl vyplněn zasněnými pohledy, příbojem a houpajícími mušličkami. Navíc jsem měla pocit, že některé scény jsem již viděla (Rozum a cit 1995 a Pýcha a předsudek 2005). Celkový závěr: scénář špatný a kamera rovněž (nevím, ale detailní závěr na oko bych čekala v nějakém biologickém dokumentu). Chybí tomu lehkost zpracování 1995 a věrnost 1981. p.s. to co udělali s postavou Marianny je až nemravné, velmi lehce přejde k plukovníkovi a při prvním polibku ví, že má otevřít pusu O tempores o mores (07.07.2009)

Samo o sobě by to uneslo i vyšší hodnocení, kdyby nexistovala filmová verze z roku 1995, která byla tomuto miniseriálu zjevně značnou oporou. Troufám si tvrdit, že herečku pro roli Elinor vybírali pro odlišení jako brunetu, ale jinak typově, hereckým projevem a hlasově co nejpodobnější Emmě Thompson, a přestože svůj part zvládla bravurně, herectví, gesta, mimika i hlasová modulace Emmy Thompson z ní silně prozařují. Verze z roku 1995 je mi sympatičtější, protože byla první, a tahle série, byť o hodinu delší, nedokázala nabídnout jediný okamžik, který by ve starším zpracování chyběl, a nepřinesla nic inovativního ani lepšího. Naopak, ihned po shlédnutí zjišťuji, že ve mně mnohem silněji rezonují vzpomínky na scény s Emmou Thompson, které jsou, byť především kvůli ní samotné, i po roce silnější než tento čerstvý zážitek. Jinak mě herecké obsazení a ztvárnění rolí v žádném případě nezklamalo, ale mám takový pocit, že když už se něco natáčí podruhé, nestačí, aby to bylo jen stejně dobré a ve všem všudy stejně vyznívající jako předešlé ztvárnění, takhle to působí, že jediným důvodem pro vznik téhle minisérie byla očekávaná divácká popularita a výdělek, a že ani stínem nejde o naplnění umělecké ambice, ale jen a pouze o vypočítavost řemeslníků a zlatokopů. *~ (29.07.2017)

Toto seriálové zpracování románu Jane Austen přináší více ze vztahu mezi Marianne a plukovníkem Brandonem, kterému sice chybí něco z jiskry Alana Rickmana, ale o to více je pochopitelné prvotní odmítání Marianne. Ellinor je nohama stále pevně přimknuta k zemi a Edward je snad ještě víc okouzlující než jindy. (27.06.2009)

Tak tato adaptacia Rozumu a citu ma veru vobec nenadchla. Nevyrazni herci, nudne spracovanie, minimum uveritelnej romantiky, absencia vzajomnej chemie....Pekne dobove kostimy a nadherne prostredie anglickeho vidieka, tieto kategoricke nedostatky v mojich ociach nedokazali zakryt. Popri perfektnej serialovej adaptacii Pychy a predsudku z 95-teho roku, velke sklamanie ..2,5/5* (02.05.2011)