Kde je Fred?

Film o egocentrickým blbcovi, který aby si mohl vzít nafrněnou krávu s otravným fakanem předstírá, že je postižený. Veškerý humor tu vychází z rozvádění trapnosti centrální situace, případně z hrstky slapstickových gagů. Snímek v zásadě stojí na tom, že si dělá prdel z postižených, potažmo nechává Tila Schweigera dělat retarda, ale ve finále samozřejmě srabácky přijde s velkou politickou korektností, hrdina dostane krapet za uši a nakonec jsou všichni happy. Příznačně jediné, co zde stojí za povšimnutí, je žurnálová kočka Tanja Wenzel ve vedlejší roli. (14.07.2012)

Když se mě do ruky dostalo DVD s filmem Kde je Fred?, podíval jsem se na šíleně lacině vypadající obal přečetl si titulek „vynikající Německá komedie“ a znechuceně ho odložil s tím, že už to do ruky nikdy nevezmu. Ovšem po naléhání okolí, které film již vidělo jsem se přece jen odhodlal i když týpek s cornflaky na xsichtě ve mně důvěru stále nevzbuzoval. Ovšem jaké bylo mé překvapení, když jsem cca po 20ti minutách filmu s celkem vtipnou zápletkou zjistil, že se skvěle bavím a že odvážný titulek na obalu nebyl tak daleko od pravdy. Po výborné a opravdu vtipné první polovině následuje ta druhá, vážnější, méně vtipná a trošku překombinovaná. Til Schweiger ve vypjatějších scénách lehce herecky nestíhá, ovšem vynahrazuje to svým charismatem a grimasami. Předvídatelný konec a jako vždy krásnou Alexandru Marii Laru ani nemá cenu zmiňovat, protože to každý čeká:-) I přes výše uvedené nedostatky se pro mě jedná o velmi příjemné překvapení, u kterého jsem se skvěle pobavil. (08.12.2008)

Fred (Til Schweiger) je až po uši zamilovaný do dcery svého šéfa, Mary. Aby jí ale dokázal získat, musí udělat dojem i na jejího syna, nevychovaného spratka Linuse. Jenže ten si ze všeho nejvíce přeje basketbalový míč podepsaný samotným Mercuriem Müllerem. Potíž je v tom, že Mercurio svůj podepsaný míč hází jen do sektoru postižených diváků. Ale co by Fred pro svoji lásku neudělal - stačí jen chvíli předstírat, že je na vozíku. Jenže tato malá lež začne narůstat do obřích rozměrů, když s ním, jakožto s vítězem této soutěže chtějí natočit film ... Na to že celý film těží z jediného - předstírání Tila Schweigera že je postižený, tak to ještě nedopadlo tak zle. Sic celý příběh je těžce předvídatelný - v hlavním hrdinovi to celou dobu vře, aby se nakonec stihl (pro jistotu před celým světem) přiznat, přičemž ta pravá láska mu odpustí že ji celou dobu tahal za nos (ehm, ehm). Til Schweiger - což je to jméno - kvůli kterému asi na film vůbec narazíte si toho moc nezahrál - (téměř) celou dobu sedí na vozíku a dělá "éééééé" (chudák český dabér)... (22.06.2014)

"O filmu nic nevíš, dva roky jsem pracoval u 9 Line !!" - "Ale jako vrátnej !!" .;) Opravdu velmi zdařilá německá crazy komedie s prvky grotesky pro diváky se zálibou v nepříliš inteligentním humoru, do jejichž zástupu se hrdě zařadím i já !! ;) Přiznávám, že mám velmi rád filmy, které si neberou servítky a s oblibou si dělají legraci z ve slušné společnosti tabuizovaných témat, ačkoliv uznávám, že podobné snahy většinou hraničí s naprostou trapností.. Když se přenesete přes skutečnost, že zedník ultrasympaťáka Tilla Schweigera se pitvoří až běda a celý týden podstupuje hraním si na retarda neskutečná muka kvůli basketbalovému míči pro rozmazleného vypaseného bastarda své povrchní snoubenky, byť Anja Kling je na Němku opravdu nebezpečně sexy, dostáváme vcelku originální příběh, který samozřejmě pro svoji prvoplánovitou žánrovou průhlednost od počátku spěje k nevyhnutelnému moralistickému konci, což nepovažuji za tak výraznou kaňku na kráse jako kolega JFL !! Jednoduše jsem se velmi dobře bavil, Schweigerovo fyzické herectví se prostě musí líbit, celkově tenhle snímek nabízí opravdu moc vtipných extrémních situací i hlášek a co se týká ženské části hereckého ansámblu, je opravdu na co koukat.. Tanja Wenzel i již zmiňovaná Anja Kling naprosto popírají zvěsti o "kráse" německých žen, ačkoliv v pomyslném souboji krásy bezkonkurenčně vítězí sladká rumunská star Alexandra Maria Lara..;) (08.08.2013)

Milé překvapení z Německa. Několik filmů z jejich produkce jsem už označil jako nadprůměrné, ačkoliv je zrovna nevyhledávám. Tuto svižnou a vtipnou komedii mezi ně zařazuji. Bláznivý styl, který mám moc rád zejména z dílny Italů, se tu střídá s momenty až moc vyumělkované romantiky a čestnosti. Film mě ale pobavil a také za odvahu pustit se do komedie v ožehavém problému vozíčkářů, ho hodnotím dost vysoko. Je pravdou, že v italském provedení by to byla pořádná šaškárna a americké by znamenalo velké poselství světu o dokonalé zemi. Toto je taková zlatá střední cesta. (09.09.2013)