Zapomenuté transporty do Polska
Forgotten Transports to Poland
Obsahy(1)
Zapomenuté transporty je jméno cyklu čtyř devadesátiminutových dokumentů historika a politologa Lukáše Přibyla, v nichž se autor věnuje transportům do méně známých koncentračních táborů a ghett na území Lotyšska, Běloruska, Estonska a východního Polska. První ze série dokumentů se věnuje koncentračnímu táboru Salaspils a životu v rižském ghettu. Přibylův dokument je mozaika vzpomínek přeživších českých Židů, deportovaných do Lotyšska v roce 1942. Celý obrazový materiál tvoří pouze dobové autentické záběry a fotografie nalezené v archivech, soukromých sbírkách i pozůstalostech v rodinách po bývalých příslušnících SS. Nemá vypravěče ani průvodní slovo, je sledem osobních zážitků, vyprávěných jejich přímými účastníky. Úplně vás mrazí v zádech, když jednoho muže slyšíte vyprávět o oblíbené zábavě velitele tábora, který téměř při každé návštěvě zastřelil několik vězňů - slovy svědka: "Chodil do tábora jako do bažantnice". Jiný muž zas přežil jako zázrakem raport, při němž za banální krádež nechali postřílet každého druhého nastoupeného. Jeho kamarádi po pravici i po levici už bohužel takové štěstí neměli. V táboře zabíjela nejen brutalita a zvůle esesmanů, ale i tvrdé zimy, při nichž teplota nezřídka klesala i ke dvaceti stupňům pod nulou. Navzdory veškeré hrůze a strádání si lidé v táboře a ghettu snažili uchovat alespoň střípky normálního života, dle hesla "Carpe diem" se jim občas povedlo uspořádat i večírek s tancem. Krádeže na pracovních postech mimo tábor byly pro vězně nejen existenční nutností, ale také jediným druhem odporu. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (24)
Dokázal by som tieto príbehy o prežití počúvať do nekonečna. Je neuveriteľné koľko príbehov sa dá vyrozprávať na tému vojna. Najviac ma zaujala spolupráca Židov s ruskými zajatcami v jednom s poľských lágrov, kde Nemci slabo odhadli ich túžbu po slobode i nemalé vojenské skúsenosti a nechali Rusov nažive. To sa im stalo osudným...V dokumente zaznejú tri veľké príbehy a zaujímavé je, že v dvoch prípadoch ich cesta slobody končí práve na Slovensku. Je tu reč o niekoľkých poľských lágroch, ale hlavne sa venujeme šťastlivcom, ktorým sa z nich podarilo ujsť. Pán, ktorý sa rozhodol zo seba robiť hluchonemého blázna s píšťalkou sa teda naozaj nacestoval. To, že nebol "obrezaný", mu najskôr zachránilo život. Banditi, ktorí mu dali vrece na hlavu a stláčali naprázdno spúšť jeho hru na hluchonemého odhalili...Ale prežil a to sa počíta...100%. ()
Je to můj první dokument z tohoto cyklu, který sbírá ceny po celém světě a sklízí úspěch. Lukáš Přibyl odvedl skvělou práci a natočil precizní dokument, kde jsem místy neměla daleko k slzám. Dojmout (myslím tím laciným způsobem, jak se to ve filmech často dělá) určitě nebyl jeho cíl, ale přesto se tomu neubráníte. Jenže to nemáte nikomu za zlé a nepovažujete to za ždímání emocí. Příběhy jsou tragické, ale Jan Osers byl tak zajímavou postavou a jeho historky, ač se to může zdát paradoxní, mnohdy rozesmějí. Transporty jsou unikátní cyklus, oceňuji taky výběr aktérů... Tleskám. ()
Za mne nejlepší díl z cyklu Zapomenutých transportů - asi díky tomu, že se o danou tematiku zajímám jak faktograficky, tak ve filmových zpracováních, tak tento dokument mi ukázal skutečné osoby z mého oblíbeného filmu Útěk ze Sobiboru. Dokonce i jeden Čech o kterém jsem nevěděl, byl jedním z padesáti vězňů, kteří utekli z likvidačního tábora. Padesát z 250000 vězňů. ()
Dokument, ktorý sa nám snaží priblížiť osudy pár ľudí, ktorých útek z koncentračného tábora za slobodou bol plný nástrah a strachu a počas ktorého sa zoznámili z ľudskou dobrotou aj zo zverstvami ktoré prináležia len človeku. Lukáš Přibyl v svojej tvorbe z cyklu Zapomenuté Transporty zvolil tradičný prístup podávania informácií. Máme tu fotografie, staré filmové záznamy a rozhovory z osobami, ktoré prežili všetky tie hrôzy. Vzájomné spojenie týchto zložiek do fungujúceho celku tak vytvára pozoruhodný zážitok ľudskej odvahy a cez slová zachytáva tie najväčšie obavy zo smrti a zo straty slobody. Dokument patrí rozhodne k tomu lepšiemu čo na poli českej dokumentárnej tvorby vzniklo ak už nie faktom že je to dokument príťažlivý a nenudiaci, tak aj faktom že má výpovednú hodnotu, ktorá núti k zamysleniu. Rozhodne stojí za pozretie ako dôkaz že existovali ľudia, ktorý sa odmietli vzdať. ()
Ze 14 tisíc židů transportovaných do lublinské oblasti jich přežilo padesát. Důstojné završení celého cyklu založeného nikoliv na efektních filmových technikách a šokujících záběrech, nýbrž na neobyčejně silných lidských příbězích vyprávěných hrstkou těch, kteří ještě své sdělení můžou poskytnout. Prakticky každý z nich by si zasloužil hraný celovečerní film, který by bez problémů přebyl spoustu zbytečné produkce filmové tvorby. Celkový dojem: 80 %. ()
Galéria (7)
Fotka © Falcon
Zaujímavosti (1)
- Ocenění Český lev za nejlepší dokument v roce 2009. (zdeny99)
Reklama