Elitné komando

Film, který převrací vzhůru nohama zažité povědomí Evropana o etickém úzu... Jak velmi je v mezní situaci posunuta hranice vnímání dobra a zla i toho, čemu se říká spravedlnost. Syrový, temný, probouzející se vulkán. Když vidím TOHLE, uvědomuji si, jak je drtivá většina amerických akčních filmů mělká a plochá. Z Tropa de Elite doslova sálá vjem autentičnosti, není to konstrukt akčního schématu určený pro zábavu obézních žroutů popcornu. Tohle není natočeno pro pobavení cynického středostavovského západního publika...To má o čemsi vypovídat... Film logicky (zemí původu jistě) ukotvený poblíž fenomenálního Města bohů, nazírající však skutečnost jakoby z druhé strany, sociální vykreslení situace v příměstských slumech tu není prvořadé, v Tropa de Elite jde především o postižení toho obrovského tlaku stresu na příslušníka elitní jednotky. Už úvodní, skvěle nastříhaná, expozice z taneční party s textem písně ,,Dokonce i BOPE se třese, když pochoduje na kopec. Protože jim to nandáme, armádě i policajtům" je více než příznaková. Všechny ty chudinské čtvrti s vlastními zákony, lidská džungle prolezlá korupcí, drogami a zločinem... Odvážit se do favely hraničí se sebevraždou. Sám příběh vlastně ani není důležitý, důležitá je absurdita prostředí, kde relativní jsou jsou veškeré civilizační principy i ideje a ideály, kde není rozdíl mezi dobrem a zlem, mezi správným a špatným, kde každý člověk je jenom predátor...nebo jeho oběť... Skutečný akční film... Podobné filmy: Město bohů, Ônibus 174 (04.01.2008)

Jak říká komisař Ledvina: "Ona pořádná nakládačka taky udělá svoje." O tom ví černokošiláci z BEPO svoje. Když program prevence u školáků selže a oni se stanou dealery je přeci jen lepší je všechny postřílet a to i s těmi policisty, co jim prodávají zbraně. Do hlavy, sekerou jak se zpívá v mé oblíbené písničce... Ale postřílí je všechny? (14.02.2008)

Skoro až polodokument ukazující jak to chodí v brazilské policii a hlavně v BOPE, elitní jednotce, kde ze sta lidí dokončí výcvik jen 5 nejlepších. Kucí se s tim neserou a když vběhnou do favely je zle. Prd prd, čistá akce s chladnou hlavou a drogoví dealeři padají k zemi. Když někdo přežije a chtěj z něj dostat info, tak přijde na řadu dýchání do pytlíku :) Brazílie je holt divočina a po dobrym to tam prostě nejde, to se nám film snaží sdělit. Sleduje navíc příběh dvou kadetů, kteří by mohli nahradit současného kapitána, který jej již unaven svou prací. Akce je tam méně než jsem čekal, a není nějak filmově bombastická, je prostě precizně provedená, aby dealeři neměli šanci. Nejvíc mne ale dostal výcvik, fakt megapeklo. Suma sumárum je třeba Město bohů lepší film, ale tohle zase končí poctivou ranou brokovnicí do ksichtu. (15.10.2008)

Kdyby byl celý film lineární převyprávění výcviku nových členů "elitní jednotky", vadila by mi pouze ideologická pachuť, která je cítit snad z každé scény. V existující podobě mi na Trope de Elite vadí mnohem víc. Akce v podstatě moc nebylo a když už zrovna nějaká byla, nepřišla mi příliš přehledná. Polovina scén úplně zbytečná, nezajímavé vedlejší linie, necílevědomý scénář a spousta ošklivých mužských postav, které se mi (kromě hlavní trojice) vytrvale pletly. Abych pravdu řekl, už po půl hodině jsem se začal těšit na konec (a až do konce jsem se na něj těšit nepřestal). (21.04.2011)

Rio de Janeiro je rájem jen na první pohled. Má totiž i obří chudobu, velkou míru kriminality a děsivý obchod s drogami a zbraněmi. A tu a tam se nespokojenost lidí nebo střety gangů utrhnou ze řetězu a ulice města připomínají válečnou zónu. Od (dočasného) uklidnění situace je tu BOPE. Speciální jednotka, která pomůže, když běžné ozbrojené síly nedokáží stav zvládnout. Což se děje docela často. Nekorektně čistí slumy a režisér José Padilha docela hlasitě vykřikuje věci, které se obvykle někde v soukromí šeptají. Když začnou hovořit zbraně, je dynamický, brutální a realistický. Výsledek je určitě zajímavý, ale že by mě vyloženě uchvátil a nalákal na druhé shlédnutí po letech, tak to určitě ne. A co takhle emoce? (06.07.2020)