Zavraždění Trockého

Zavraždění Trockého nudařem Loseym. Jak jsem čekal z výborného námětu se vyklubala úmorná, subjektivně třihodinová slátanina, které nepomohli ani jindy výborní herci. Alain Delon jako zabiják přijíždí do Mexika zabít Trockého, přičemž většinu filmu bloumá s kamennou tváří okolím, občas něco řekne, většinou mlčí. Jeho přítelkyně je kupodivu ošklivá a naprosto zbytečná Schneiderová. A Richard Burton? Příšerně nevýrazný a jeho Trocký je milý dědeček, žijící v domku s milující ženou, přírodou, králíky a přáteli, který vzpomíná na revoluci a monotónně odříkává své myšlenky. Ani slovo o tom, že byl v podstatě levicovější a radikálnější (čti větší zrůda) než Stalin. Prázdné dialogy, polodialogy (jedna postava mluví a druhá zarytě mlčí), zbytečné scény a neskutečně táhnoucí se "děj" kdy už čekáte, až toho hajzla kuchnou. 1* a doufám, že už na Loseyho nenarazím. (02.02.2023)

"Hybnou pákou pokroku je pravda, a ne lež." Zní poslední věta legendární Trockého kritiky sovětského stalinismu 30. let Zrazená revoluce. Avšak, jak známo, lež má krátké nohy, ale rychlé auto - a nečiní jí tak větší problém získat do svých služeb nejednoho schopného zabijáka. Film Zavraždění Trockého však není žádnou rozpravou na téma "jakou cestou se má ubírat socialismus", ale meditativně-atmosférickým thrillerem, plným symbolů. Byla to zřejmě právě 70. léta, kdy Delon vytvořil nejlepší ze svých (psychologických) filmových rolí, a mezi nimi dvě v Loseyho filmech: vrah Trockého z tohoto snímku a pan Klein ve stejnojmenném titulu o čtyři roky později. Delonova tajuplná postava v Zavraždění Trockého dokonce jednoznačně dominuje nad Burtonovým Trockým, který je pojat spíš jako lehce čitelný mentorující stařec, zajatý melancholií. Nejlepší na Zavraždění Trockého je nicméně znepokojující střih, jenž nezapře svou inspiraci v Ejzenštejnově teorii dialektické montáže (která - ač zdánlivě dávno demodé - je zde aplikována velice elegantně a svižně). Symbolický obraz umírajícího býka při koridě je fenomenální. (25.06.2008)

Schneiderová: "Buržouste." Delon: "Komunistko." Burton: "Kontrarevolucionáři." aneb trio v rekonstrukci, která se nekonala. S odstupem tří dekád se mohli jevit události kolem zavraždění Trockého opět aktuální, ale to nemění nic na tom, že výsledný film nepředvedl nic zvláštního. Snad jen tu atypickou odbočku pro kdysi slavný pár Schneider/Delon. Pro zajímavost je možné si podobné události srovnat s jejich interpretací ve filmu Frida. (10.01.2010)

,,Z DVANÁSTICH APOŠTOLOV BOL JUDÁŠ JEDINÝ ZRADCA, ALE KEBY SA STAL MOCNÝM MUŽOM, TÝCH ZRADCOV BY BÝVALO DVANÁSŤ." __ Proti Delonovi nič nemám, ale jeho tvorbu v zásade nevyhľadávam, Romy Schneider mám zafixovanú ako Sissi, ktorá ide absolútne mimo mňa a tak bol mojou pozvánkou na film iba Rišo Burton, aj to z dôvodu aby som si postupne skompletizoval jeho dielo. Záverečnú kapitolu Trockého života v Mexiku pozná viacej divákov najmä vďaka ,,Fride", kde sa zamerali predovšetkým na ,,niečo ako podanie ruky" , čo sa vzhľadom k tu ukázanej plnej oddanosti k jeho manželke zdá byť za vlasy pritiahnutou fikciou, zvlášť keď sme na začiatku upozornení, že tvorcovia poskladali príbeh pokiaľ možno čo najvernejšie skutočnosti. V tejto snahe sa im však nepodarilo vložiť Trockému žiadaný hlbší ľudský rozmer a väčšinu času pôsobí ako neosobná persona chrliaca zo seba rôzne marxisticko-leninistické poučky a ideály. Film ma teda príliš neoslovil, jeho prostredná časť je vo svojej nečinnosti takmer uspávajúca, obsahuje nezaujímavé vsuvky (nerozumel som šokujúcej scéne s mŕtvolou) a jeho depresívno-psychologický charakter podtrhuje disharmonická hudba pri ktorej dokonca v českej zvukovej stope zaznie za začiatku zvláštny jazzrock, čo bude však mýlka distribútora, ktorá sa v originále nevyskytuje a nahradená je o niečo príhodnejšou hudbou. Nerozumiem toľkej chvále na scénu z corridy, ktorá má v sebe len prostoduchý symbolizmus v mnohom poznačený trocha nevhodným názvom filmu. Najviac ma oslovil iba záver, ktorý správne uzatvoril celkovú chladnú a odmeranú atmosféru. Väčšina mojich obľúbených užívateľov hodnotí film podpriemerne a keďže toto dielo v roku 1978 ocitlo na 5. priečke medzi 50 najhoršími filmami všetkých čias, nevidím žiaden dôvod hodnotiť ho inak. (328. hodnotenie, 46. komentár k filmu) (27.08.2014)

Film sice zůstal poněkud za očekáváním, ale především za Delona či řekněme jeho postavu vraha (o jehož Mark Chapmanovských sklonech jsem tedy neměl ponětí) a zájem o danou věc hodnotím nadprůměrně. Burton, kterého opravdu můžu, se bohužel omezuje pouze na procházky po zahradě a politické proklamace z verandy, nicméně rozhodně neurazí. Je pravdou, že tvůrci zřejmě trochu alibisticky spoléhali na ústřední hvězdné herecké trio, což se jim nemohlo a ve finále také opravdu nevyplatilo. Film by si zasloužil více opravdu silných scén a také možná větší vykreslení pozadí celé věci. Ve finále pak ještě zarazí vyobrazení Trockého jako v podstatě neškodného idealistického staříka, tím opravdu nebyl... (22.11.2008)