Milionár z chatrče

Britsko-bollywoodský remake pohádky O chytrém Honzovi. Jmenuje se O chytrém Jamalovi aneb kterak chudák se selský rozumem ke štěstí přišel a je tuze moc pěkná a poučná. A že se v ní ohýbá skutečnost, jak jen může (teda hlavně ty přímé přenosy), pouze za sprostým účelem ždímání citů? Ano, ovšem komu by to v pohádce vadilo, že děcka? PS: Je předloha lepší než film? Ne, není. Protože Swarupovo dílo je něco úplně jiného. Něco černohmorného, cynického a vyzněním přesně opačného Boyleova slaďoučce naivního cukrátka. A to já přeci jen raději než pohádky... (05.01.2009)

Nový počin Boylewoodu je zajímavou kombinací surového náhledu na šokující život dětí v chudinské společnosti zemí třetího světa ala Město bohů a milé naivity až lehkosti peříčka Forresta Gumpa. Vše navíc v originálním popkulturním obalu jedné známé soutěže, jejíž potenciál napětí je vyždímán do maxima. Slumdog Millionaire evidentně není žádnou náročnou studií /čehokoliv/, jedná se však o komplexní, svižný a sebevědomý film s kvalitním Boyleovým otiskem, u kterého se prostě NEDÁ nudit. Samotné vyprávění formou pravidelného přepínání časů mezi dětstvím (flashbacky), účastí v soutěži (nedávná minulost) a výslechem na policii (přítomnost) je poutavé a dostatečně sofistikované, ovšem vzhledem k určité "pohádkovosti" se bojím, aby po opakovaných zhlédnutích a hloubějším prozkoumání Milionář z chatrče náhodou neztratil něco ze svého počátečního kouzla (PS: což se nyní, po roce, potvrdilo). 8/10 (30.12.2008)

Naivní, klišovitá a dějově předem odhadnutelná pohádka o tom, jak chudý chlapec ke štěstí přišel. Boyleův film uchvacuje smetištními reáliemi současné přelidněné Indie, ale jinak nemá už co nabídnout. Prostřihy z dětství jsou sice vynikající, plné života a filmařské vášně, ale zbytek jede podle mustru, který je možno vidět v mnoha jiných filmech, bez špetky překvapení, napětí, či uvěřitelných emocí. Bollywood s velkou pompou přišel do Hollywoodu a všichni si z toho sedli na prdel. Tak pardon, ale já ne. (03.02.2009)

Tak Danny Boyle to dokázal! Danny Boyle překonal prokletí, které postihne řadu umělců, ale prolomí jej jen málokdo, a sice natočil svůj druhý ,,Trainspotting". Milionář z chatrče je v mnoha aspektech skutečně dokonalý - předně je natočen podle naprosto strhujícího scénáře, který je vlastně adaptací literární předlohy indického autora Vikase Swarupa, která u nás vyšla pod názvem Kdo chce být miliardářem. Dokonalý průvodce pro cestovní kancelář Poznej Indii jinak než jen jako západní devizový turista. Příběh postavený na velmi sofistikovaném principu - specifika vybraného etnika (v tomto případě multikulturní Indie) jsou naklonována na internacionálně univerzální schéma televizní vědomostní hry a od jemných nuancí (oproti lokální mutaci - v našem případě Chcete být milionářem - zajímalo by mne, zda v podmínkách licence je i moderátorova vizáž á la Vladimír Čech?) se postupuje k stále většímu odchýlení se od divákovy známé herní verze, v čemž právě tkví síla Swarupova a Boylova postupu - většina okolností i celý kontext indické mutace Milionáře je z našeho evropského hlediska bizarní...ve spojení s dějovou rovinou hlavní postavy pak naprosto absurdní! Ještě zajímavější je ovšem Boyleova tvůrčí stránka - Milionář z chatrče je až naprosto dokonalá filmařina! Bravurní střih, pro Boyla příznačně dynamická a expresivní hudba, ty dokonalé akčně laděné scény (honička s policisty, cestování vlakem...), neuvěřitelně autentická mizanscéna, videoklipová estetika (postmoderně laděné zakomponování titulků do obrazu), neuvěřitelná dynamika, vynalézavá kamera, závěrečná taneční (a v podstatě i dějová) aluze a pocta Bollywoodu... Reflektoval jsem to jako správně vyvážené...ten film je o potkávání a prolínání světů, prostě postmoderně globalizační film... :-) Stranou nesmí zůstat ani herecké výkony - to, co předvedli snad všichni herci (zvláště pak dětští), mi doslova vzalo dech... Danny Boyle tedy natočil svůj druhý ,,Trainspotting", v němž nechyběly jeho stěžejní propriety - odklon od západního životního stylu, oslava života a vitality, silná hudební stránka ... a ano, došlo i na prolézání záchoda, stejně jako v původním Trainspottingu (ta scéna byla bizarně poetická, i když podstatně naturalističtější než ta na ,,nešpinavějším záchodku Anglie"...). Jestli je nějaký nejlepší film roku 2008, pak je to tenhle... Podobné filmy: Želvy mohou létat, Město bohů, Takhté siah, Lovec draků, Babel (14.01.2009)

Bollywoodský feeling bez písniček, britská škola bez tamních trademarků a americký patos bez hollywoodských hvězd. Pejsek Boyle na svůj dort nepotřeboval kočičku a narval do něj ty nejlepší ingredience. Chutná to skvěle, ale někde v půlce desáté lžíce si člověk začne uvědomovat, že je to možná až příliš ambiciózní a příliš kašírované a že to pravděpodobně bude muset dojíst až na druhý pokus. Ve Slumdogovi se toho děje TOLIK, což je ještě podtrženo rozsekáním do jednotlivých vzpomínek, že se nikdy nepřestanete soustředit na scénář jako takový. Pořád vám někde vzadu v hlavě bude někdo našeptávat, že "je to všechno dáno". Na režisérovu otázku z úvodu lze tedy odpovědět velmi rychle. Divák nevyhraje dvacet milionů rupií, příjemný pocit mu nicméně zůstane. Boyle sice ždíme publikum úplně jinak než Fincher v Buttonovi, ale úplně stejnou intenzitou. Oba však natočili pohádku pro dospělé, která si často nebere servítky, ale v globálu hraje spíš na slzné kanálky než haldu neuronů. Buď jak buď, Boyle přesto Fincherovi ujíždí, protože jeho film je díky hercům-nehercům bezprostřednější, díky exteriérům živější a díky omezenému rozpočtu vynalézavější. Srovnávám čistě proto, že jestli to Milionář na Oscarech projede ve prospěch renderovaného Brada Pitta, budeme moct Akademii přejmenovat na sbor profesionálních plaček. :) (26.01.2009)