Ozveny mŕtvych

Další z řady duchařin, které člověk vidí a poměrně rychle na ně zapomene. Klasická paranormální detektivka, kde se hlavní hrdina snaží zjistit proč ho otravuje duch mrtvé holky a co má udělat aby se jej zbavil. Za povšimnutí stojí poměrně obstojný výkon Kevina Bacona, kterému jsem tu postupně narůstající schízu a ztrápenost neměla problém věřit. A poučení? Jakmile se mluví o nezchybné a klidné čtvrti, buďte si jisti, že tak bezchybná a klidná zdaleka není:). (03.05.2011)

Sympatická a funkční malá duchařina, v níž rozlehlé a pochmurné viktoriánské sídlo nahradil řadový městský dům se zahrádkou a... duchem pochopitelně. Nastěhuje se sem nová rodinka, duch se začne ozývat, otci začíná hrabat a následkem toho začíná hrabat na zahradě, prostě klasika, až na pár detailů - např. tradiční příjezd autem je přeskočen a nedočkáme se tak povinných/oblíbených záběrů na autíčko z ptačí perspektivy proplétající se po silnici lesy. A hrdinova posedlost duchem má racionálně vysvětlení - pátrání po původu ducha mu dodává pocit smyslu v krizi středního věku / stereotypním životě telefonního technika (a ilustrace jeho zaměstnání ve filmu pěkně oživí jeden jeho telefonní hovor). Na nic se nečeká a s duchem se komunikuje od první scény, místy to má správně znepokojivou atmosféru - zhypnotizovaný hrdina v kině, jeho rudé záblesky, nebo mladík s pistolí - a je to i docela napínavé, plus hrdina i Bacon jsou fajn. Ale kdyby to bylo zamotanější, nezlobil bych se, ale tak to splnil Šestý smysl ze stejného roku. (08.12.2020)

No, nevím. Podle zdejšího hodnocení to vypadalo, že půjde o slušnou, originální duchařinu, ale to originální na místě moc není. Protože ZASE tu máme malého kluka, co vidí duchy a nikdo jiný ne (proboha, to už je vážně, vážně nuda!), ZASE tu máme dům s "tajemstvím", které je jak jinak skryto někde pěkně hluboko, jeho příčina ZASE leží v nebezpečně blízkém sousedství a hlavnímu hrdinovi, který najednou může komunikovat se záhrobím ZASE nikdo nevěří. No co, originální to možná moc není, konec už by originalitu nevycucal ani ze všech prstů na rukou a na nohou, ale Bacon hraje výborně (a to jsem ho ve Hráčích se smrtí nesnášela - nejspíš kvůli těm vlasům) a několik opravdu dobrých duchařských momentů STIR OF ECHOES má (obzvlášť dobrá je hypnóza). Horor, co se dá klidně pustit i víckrát a bude bavit. A takových, pravda, poslední dobou moc není. (01.04.2009)

V komentářích se jako refrén vrací Šestý smysl, což je nesmysl. Richard Matheson, jeden z předních horrorových autorů 20. století, vydal svou novelu Stir of Echoes v roce 1958. A už tenkrát ji kritika nepovažovala za nějak zvlášť originální. Přirovnávání tohoto snímku se sympatickým Kevinem Baconem k Šestému smyslu může pak pramenit snad jen z toho, že v obou případech jde o ghost story a že se oba filmy objevily ve stejném roce. (24.11.2013)

Žijete si v klidu svůj život, když se vám najednou švagrová povrtá v mozku a od té chvíle na vás začnou vybafávat různé strašidelné přízraky a duchové. Vidíte je, když je vidět nechcete, a když je vidět chcete, tak se neukážou, ani kdybyste je prosili. Není divu, že to hlavního hrdinu vykolejí a rodinné vztahy tím začínají trpět. Jenomže on se nemůže zbavit přízraku a hlavně posedlého hledání vysvětlení, co po něm chce. Potud slušně rozehrané, se sem tam nějakou lekačkou, napětí by se dalo krájet. Racionální vysvětlení neracionálního jevu taky ujde. Ale ten závěr! Ach, můj bože, to je bída a utrpení. Absolutně se k filmu nehodí a nechtěnou směšností zkazí veškerý předešlý dojem strašidelné historky. (04.09.2015)