Pevné puto

Tohle se Jacksonovi nepodařilo. Přehání to s vizuální stránkou a zapomíná na děj. Příběh je celkem nudný a postupuje velmi předvídatelně. Asi za to můžou všechny ty peníze, co na to měl, jinak si neumím vysvětlit, že velmi podobná Nebeská stvoření fungovala prakticky skvěle, kdežto tady jen přešlapujeme na místě. První opravdu špatný film Petera Jacksona. (09.01.2010)

Dobře to dopadlo. Tedy ani ne tak tento snímek, protože jeho konec považuji za mizerný, ale já jsem to přežil. Jako rodič, který dosud nepřerazil hůl o hlavy svých dětí, jsem měl obavu sledovat film o vraždě dítěte, ale nějaký přehnaně přímočarý útok na city se naštěstí nekonal. Papírový kapesník mi sice při každém použití uslzeného smyčce zvědavě vykoukl z kapsy, ale když viděl mé suché oko, tak se smířil s tím, že důvodem jeho použití nebude dojetí, ale cosi z dutiny nosní. Viděl jsem tedy cosi vizuálně působivého a tak emocionálně nevyrovnaného, že jsem to původně chtěl spláchnout alibistickými třemi hvězdami, ale Tucciho přívětivě odporný výkon mne donutil ještě jednu hvězdu přihodit. (02.10.2011)

Scénář: Fran Walsh, Philippa Boyens, Peter Jackson .. Tohle bude hodně rozporuplné. Kritická obec si smlsne na opovrhování efektů estetického zážitku, zato si jistě spousta diváků smlsne právě na tom. Knižní předlohu neznám, ale zde se žádné deprimující stavy nedostaví. Při povrchním pohledu připomene Lovely Bones zejména Heavenly Creatures, Fountain a Atonement (zdaleka ne spojitostí v určitých hercích/tvůrci), které diváky svým pojetím taktéž rozdělují. Hodně často se totiž vyprávění oddává mnohaminutovým scénám, kterým kraluje výrazný vizuální efekt, výtečná střihová skladba a samozřejmě lahodný hudební doprovod. Nelze se tím ubránit dojmu, že by šlo o mnohé zkrátit, ovšem také nelze upřít příjemnou hru barev, světel, kamerových a podobných parádiček, byť někdy ta digitálnost prostředí až rušila. V Lord of the Rings pracoval s excelentní předlohou, temnotou a monstrozní výpravou a ta lecos pohltila. Zde nedosahuje (předloha)scénář takových kvalit a tíha tak leží na precizním retro hávu sedmdesátých let a sestavě výborně obsazených postav, kterým vévodí tajemný Stanley Tucci a zejména mladičká Saoirse Ronan, většinou řádící právě před modrým pozadím jejího posmrtného světa. Peter Jackson si opět osedlal trochu jinou látku a po skončení snímku mne nejvíce zamrzelo, že než zase něco režijně vyprodukuje (v nerežijní produkci je totiž aktivní a úspěšný ba úspěšnější), opadá ještě hodně listí ze stromů. Napodruhé taktéž funkční. 75%. (03.01.2010)

Už během čtení knihy mne nejednou napadlo, jak obtížné by bylo její zfilmování. Vševědoucí vypravěčka (v rámci vymezeného prostoru všechno ví a všechno vidí), která přirozeně přechází mezi minulostí a přítomností a nenápadně naznačuje, k čemu dojde, existence přibližně tří různých světů s vlastními pravidly a střídání naturalistických pasáží s polosnovými. ___ Prvního prohřešku se film dopouští, když nám ukazuje počínání pana Harveyho před Susiinou smrtí. Kolik je tedy těch vševědoucích vypravěčů? Kdo nečetl předlohu, mohl by mít pochybnosti, jak moc toho Susie vlastně vidí. Pro knihu tolik důležitý dojem, že zůstává svým blízkým nablízku po celou dobu, nedokázal Jackson navodit. Celá emocionálně-vztahová rovina je poněkud odbytá a lze spekulovat, jestli by režírující žena nebyla zárukou více citů. Jackson nepřekvapivě akcentuje více vztah mezi dcerou a otcem než dcerou a matkou, která je zbrkle odklizena (ne tak v knize) a navíc připravena o milostný románek, jež její počínání v knižní podobě lépe ozřejmuje. Přesto třeba uznat, že scény vyjevující pevnost pouta mezi Susie a jejím otcem patří k těm nejsilnějším a dávají zakusit, jak hluboko do mezilidských vztahů dokázala Seboldová nahlédnout. ___ Jackson ke škodě filmu upřednostňuje bezpečné klouzání po povrchu. Nedokázal odolat těm horám vizuálních laskomin, jimiž posmrtný svět všechny imaginativní filmaře láká. Scény jsou to krásné, třebaže trochu ve stylu reklam na Coca-Colu, ale zoufale prázdné a nepodřizující se absolutně žádným pravidlům. Alenku ti bohužel přebral Tim, Petere. V opozici k tomuhle donebevolajícímu (resp. „znebevolajícímu“) kýčaření stojí sugestivní hororové scény, připomínky Jacksonových blahých začátků. Pro děti film kvůli nim v žádném případě není, proč tedy oproti knize výrazně ubylo sexu a násilí (nejenže nevidíme znásilnění, ona o něm ani nepadne zmínka)? ___ Ze dvou autorů, jež měli na drsně-krásný styl Seboldové nepochybně vliv (Truman Capote a Harper Leeová) je přítomen pouze jeden, nadto symbolicky („Holly Golightlyová“). Odchylek od knihy by se našla ještě celá řada: některé situace, vzdálené od sebe v knize desítky stran, se zde nevěrohodně protínají v jednom bodě, funkce pár vedlejších postav (zejména karikatury lehkomyslné babičky v podání Susan Sarandon, která je výborná, ale nemá moc co hrát) zůstávají nejasné… k prospěchu věci bylo snad pouze přemístění dvou vět ze samého konce knihy o kus dříve, čímž se „návrat“ stává srozumitelnějším. ___ Jacksonovo Pevné pouto je podivně nekonzistentní film. Střídá příliš mnoho žánrů a obsahuje příliš mnoho vizuální krásy. Proto jej považuji za nepodařený a proto jsem v něm zároveň našel dost scén, které se mi opravdu líbily. Ke čtvrté hvězdičce film s vypětím všech sil dotáhli typově přesně obsazení herci v čele s roztomilou – nikoli oním otravně dětským způsobem – Saoirse Ronan. 75% Zajímavé komentáře: Adrian, imf, Psema, Madison, Niktorius, Desperado, Tayen, swed.83, Antek (24.03.2010)

Tak, nejdříve si odbudu konstatování, že se mi film celkem líbil, a že scéna s loděmi v lahvích je nádherná. Saorise Ronan patří mezi nejsympatičtější herečky svého věku. A teď to ostatní. Proč se v závěru tak strašně tlačí na sladkobolnou pilu, že to ruší napětí v thrillerové a psychologické rovině (který by docela dobře obstály samy o sobě)? Zbytečně moc přepínání z jedný polohy do druhý v krátkym úseku dost zabíjí napětí i emoce. Návrat Suzie pro polibek ala Duch, odchod do západu slunce, bylo to moc cukrkandlu najednou (jak působivej byl oproti tomu konec ve Faunově labyrintu). Opravdu dost vycucaný z prstu mi přišlo, jak začali Suziin otec a sestra podezřívat souseda, geniální intuice fakt miluju. Konec pana Harveyho (Tucci je opravu dokonale slizký) pak měl být co? To má symbolizovat nějakou vyšší spravedlnost, lidské spravedlnosti je málo či jak? Příliš laciné. Po přehodnocení jednu hvězdu ubírám, na tři. (21.03.2010)