Převtělená

Toto povrchní a ve své podstatě banální rodinné drama ozvláštněné o křečovité mystérium (matka se po autonehodě převtělí do těla své dcery…) jednoznačně plýtvá hereckými talenty, avšak musím uznat, že právě díky ostříleným hercům je Převtělená ve výsledku ještě docela snesitelným filmem. Když už se tvůrci rozhodli rozpracovat takto odvážnou (z hlediska diváckého přijetí) myšlenku, mohli se také trochu více odvázat a směřovat běh událostí v příběhu ještě do větších krajností, čímž by nepochybně z daného tématu vytěžili mnohem více a připravili tak divákovi nevšední zážitek. Jedním příkladem z všechny budiž nevyužitá psychologická linie manžela toužícího se milovat se svojí ženou, která se však nyní obývá tělo dcery. Ač se tu nabízí divácky a myšlenkově atraktivní téma budící se perverze z citových popudů, tvůrci tento potenciál vůbec nevyužili. Co kdyby měla manželka nadobro opustit živé tělo a toto by byla poslední příležitost prožití milostného aktu? Zneužili by k tomu manželé tělo své dcery? V tomto vidím hlavní sílu námětu a především v tomto ohledu je Převtělená trestuhodně odfláknutým dílem. (11.08.2010)

TV/// Obsazení 7/10 Děj 10/10 Hudba 8/10 Prostředí 8/10/// +námět, děj od začátku do konce, atmosféra, David Duchovny a Olivia Thirlby, scénář a nápady, závěr -krátké, díval bych se na to klidně ještě další hodinu/// Tady musím dát palce nahoru! Tahle Mysteriózní podívaná mi naprosto sedla. Úplně mě uchvátila a zároveň i dojala. Vůbec jsem se nenudil a jen jsem fascinovaně koukal jak tele na nový vrata. Neuvěřitelně nápadité a bez zbytečných slepých uliček. No prostě tohle bylo něco. Navíc skvěle zahrané, tady není co vytknout./// Celkem 86%/// (07.09.2010)

Ak by som čítal scenár, tak by som nevedel, či sa jedná o normálnu drámu, alebo o paródiu napísanú Melom Brooksom. Spracovanie síce hovorí o dráme, avšak niekedy je hranica medzi vážnym žánrom a komickým tak tenká, že sa v tom nevyzná potom nikto. Takže ja Prevtelenú vnímam ako niečo, čo by napísali Jung s Freudom, ak by chceli napísať scenár o tom, že matka sa prevtelila do tela svojej dcéry. A mysleli by to z menšej časti vážne a z väčšej ako zábavku. Tu sa príliš nerieši smútok nad stratou dcéry, ale vlastne všetko ostatné. Občas to funguje, to keď sa riešia logické následky nereálneho zvratu, občas je to nonsens. To ale nakoniec znamená, že je to zaujímavé. Aj z wtf hľadiska. (02.12.2014)

Plně souhlasím s uživatelem Praxis. Zajímavé táma, výborná Lili Taylor, mdlý a pasivní Duchovny, useknutý konec. Mohlo z toho být mnohem víc, kdyby se propracovaly pocity a strasti hlavních hrdinů. To se však nestalo. The Secrat je dle mého skromného názoru remake japonského dramatu Himitsu, který se opravdu povedl (žádná polovičatost). Himitsu můžu jen doporučit. Převtělené pak dávám lepší 2 hvězdičky (55 %). (21.06.2011)

Tento film je trochu psycho. Představte si, že se proberete v nemocnici, kde vaše dcera umírá.. potom se proberete znovu v jejím těle a nemáte ponětí, kde je dcera. Potom se máte dívat na její tvář - nevědět, kde je. No a na závěr se matka podívá na své "nové" tělo zcela nahé. Režiséři ale mají žaludek... A aby toho nebylo málo vyčítá manželovi, že nechce sex.. K tomu mě některé scény doslova vytáčely. Dávám průměr, protože i přesto jsem se do toho dokázala zakoukat. (29.07.2010)