Sherrybaby

Uvěřitelnost z toho dýchá tak prudce, že to celé téměř vypadá jako dokument, ne jako film. Maggie stála před nelehkým úkolem: ztvárnit ztroskotankyni, která pro své osobní cíle (dcerka) a peníze udělá cokoliv - divák její postavou v průběhu snímku střídavě opovrhuje, střídavě jí lituje. Takže herecky výnikající (kolik lidí dílo odsoudí kvůli "chování" Sherry, jež se jim zdá nereálné!!)... A co se celkových pocitů týče, Sherrybaby je přesně tím filmem, o kterém svým známým řeknete, jak jste rádi, že jste jej viděli, a jaké ve vás probudil různé myšlenkové pochody, donutil vás přemýšlet a hloubat nad tím, jestli hlavní hrdinka reagovala správně, proč, a JAK... (01.06.2011)

Nezávislák jako řemen. Mám dva důvody, proč na tohle jen tak nezapomenu. Tím prvním je vynikající Maggie Gyllenhaal. Ta holka fakt umí, sakra, dejte jí někdo pořádný scénář a za chvíli uslyšíte „And The Oscar goes to…“ ve spojitosti s jejím jménem. Druhý je styl, kterým je tento film natáčen. Skoro až dokumentární a to se mi celkem líbilo. A teď negativa - vše ostatní mě minulo. Nějaké poselství - nenašel jsem. Význam role pro "hodného strejdu Treja" mi taky nějak unikl. Nemůžu říct, že jsem se vyloženě nudil, ale můžu říct, že kdyby nebylo Maggie, vypnu to v půlce. Hlavně kvůli ní jdu na tři hvězdy a doufám, že další nezávisláky, které letos nabízí ČT 2, budou o něco lepší. (05.07.2010)

Moc dobře nevím,co jsem si z tohoto nezávislého snímku vlastně odnesl.Sherrybaby sice disponuje odvážnou a dobře hrající Maggie Gyllenhaal,ale ať se na mě nikdo nezlobí,i laciným příběhem,pro nezávislou produkci typickou horou vulgarit a dál?Sherrybaby nám ukazuje jeden z packaných životů,situace v životě,do kterých by se asi málokdo chtěl dostat,vše je to ale natočené tak nějak nezáživně,až nudně.Film mě nedokázal vůbec ničím zaujmout,překvapit,natož strhnout.To,že jde o realistickou,nezkrášlenou a nejspíše i pravdivou sondu do života závislých je sice pěkné,ale takovýchto filmů je je vážně moc a většinou i daleko v lepším provedení.A tak jediné,v čem mě film opět utvrdil je to,že z problémových lidí se svatoušci nikdy už nestanou.Kdo se zkrátka jednou do bahna jakékoliv závislosti zahrabe,už se z něj nikdy nevyhrabe. (31.07.2010)

Chudák Maggie Gyllenhaal. Ti se s ní tady vůbec neserou. Jde to s ní z kopce a člověk se občas diví, že na to má ještě nervy. Taky proto je zajímavý sledovat právě tenhle film. Průser je ale ve chvíli, kdy s filmem naloží příšerně se táhnoucí nuda a Maggie už nebude tak zajímavá jako ze začátku. V tu chvíli se totiž objeví Danny Trejo, člověk čeká nějakýho drogovýho dealera, co tam bude házet nadávky po každym, včetně chudince Maggie. Jenže on se z něj vyklube takový roztomilý tatík, který se zrovna ze závislosti vyléčil a bude pro milou Maggie vrba. Kdybych mohl, tak bych do komentáře napsal, že tenhle film je ten nejobyčejnější film, který jsem za hodně dlouhou dobu viděl. Ještě jedno procento dolů, a bude to uplně přesný. (07.07.2010)

Aura vítěze loňských Karlových Varů vzbuzuje dojem nevšedního zážitku. Ale Sherrybaby přes nesporné kvality spíše dokazuje, že mnohé festivalové hity se utápějí v programové nevzrušivosti a na odiv předkládané odtažitosti. V zásadě jde o civilní, svým způsobem laskavý snímek o ztracené ženě, která vychází z vězení na podmínku a snaží se překonat drogovou a kriminální minulost.  Původem dokumentaristka Laurie Collyerová se ve svém scénáři s pozoruhodnou lehkostí vyhýbá doslovnostem, vplétá diváka do souvislostí, chytrými náznaky vykresluje vztahy mezi postavami, které stejně elegantně uvádí na scénu. Středobodem vyprávění a motivací všech činů hlavní postavy je její dcerka. O malou Lynette se ovšem stará Sherryin dobrácký bratr Brad spolu se svou ženou. Právě trojúhelník mezi biologickou matkou, dcerou a náhradní matkou je jednou z nejzajímavějších a nejlépe vykreslených rovin. Všechny pochybnosti a zklamání, malé výhry i prudké propady, to vše na sebe hladce navazuje a pomalu tvoří neproniknutelnou síť zdrcujících souvislostí, které znovu dokazují, jak těžké (ne-li nemožné) bude pro Sherry začít zase normální život. Režisérka nechává herce rozehrát emocionálně sžíravé situace s volností skoro až divadelní - a pokud stojí snímek za vidění, pak na tom mají zásluhu skvělé herecké výkony. Díky nim film ani v těch nejvypjatějších scénách diváky citově nevydírá. (14.06.2020)