James Bond: Casino Royale

„Nepotrebujete čas?“ – „Je mŕtva. Načo čas.“ Po megalomanskom "sci-fi" Dnes neumieraj sa asi vážne nedalo nijakým rozumným spôsobom v sérii pokračovať a tak nečudo, že došlo k drsnému, ale asi jedinému možnému (a logickému, a nevyhnutnému) rozhodnutiu: všetko zmiesť zo stola, tváriť sa, že sa nič z toho nestalo a začať od nuly. Casino Royale je teda prequel. S prižmúrenými očami nadpriemerná jazda, ktorej veľa dáva dravé, dynamické tempo novozélandského veterána Martina Campbella, ktorý si tým pádom pripísal na svoje konto unikátny rekord: dva razy sa mu podarilo reštartovať bondovky (prvý raz samozrejme v Zlatom oku). Hoc snímka oproti Dnes neumieraj skutočne pôsobí ako realistická komorná dráma, faktom je, že produkcia rozhodne na ničom enormne nešetrila: Casino Royale stálo fajnových 150 miliónov, čo je v skutočnosti ešte o 8 miliónov viac, ako preklínané Dnes neumieraj. Rozdiel je  "len" v tom, že kým Dnes neumieraj napriek masívnemu rozpočtu na celom svete zarobilo "len" 271 miliónov, Campbellov reštart ich nahanobil až geniálnych 600. Ono, scenár je skutočne revolučný a v rámci možností realistický, čo znie šialene, ale funguje to, aj keď nejaké chyby by sa určite našli. Zamilovaný Bond, kto to kedy videl? A čo "to" s mučením??? Ono obecne mali bondovky s Craigom nejeden raz šokujúce nápady, aké by ešte pár rokov dozadu v žiadnej bondovke nemohli byť. Našťastie, niektoré trademarky boli dodržané, takže na výpravu je spoľah, záporák je extra charizmatický ("plačúci" Mads Mikkelsen) a i zvyšok kastingu je parádny (okrem cholerického Craiga určite ešte Dench, Wright, Eva Green a sympaťák Giannini). Pri všetkej tej bondovskej revolúcii prekvapivo nechýba poctivé starosvetské napätie (príjemne dlhý kartový súboj), ale pochopiteľne ani monštruózna akcia (strhujúca naháňačka s "atlétom"). Táto bondovka vymenila brosnanovskú eleganciu za craigovskú modrookú, šľachovitú špinavosť. (26.05.2007)

První dvě třetiny jsou výborné - výborná akce, výborný Bond, výborný humor, napětí, prostě dokonalost sama. V poslední třetině se nějak podivně začne vytrácet tempo a objevuje se rozvláčnost a tak nějak divně do sebe zapadající scény. Přijde mi, jakoby z poslední třetiny na poslední chvíli násilím vystřihli kus filmu. Nevím. Nezdá se mi, že by se Casino Royale výrazně lišilo od předchozích např. Brosnanovek. Bonda prostě po deseti letech hraje někdo jiný, doba a možnosti pokročily a film se tomu přizpůsobuje. Avšak to, co dělá Bonda Bondem tu je stejné jako před třiceti lety. Jinak asi nejlepší úvodní Bondovská píseň. UPDATE (23. 5. 2009): Odvolávám řeči o poslední třetině. Ten film je skvělý, úplně celý. Takže 100%. (30.11.2006)

Jako člověk od dětství stižených láskou k fenoménu superagenta v tajných službách jejího veličenstva (provází mě tuším od roku 1984, kdy jsem viděl první moorovku), který má veškeré bondovky nakoukané, říkám: „Casino Royale“ je bondovka staré školy, která mi chyběla od dob „Goldfingera“. Daniel Craig je Bondem v nejlepší conneryovské tradici, přitom novým, neokoukaným, takřka zlidovělým. Vrací legendě její lesk a náboj. Martin Campbell výborně prostřídal napínavé akční jízdy ve staromilském kabátě s klidnou (ale vnitřně elektrizující) partií pokeru, v níž se zrcadlí gentlemanský styl Guye Hamiltona a Terence Younga. Možná dnešního diváka tahle konzervativní špionská rovina nezaume, ale já jsem byl zcela uhranut. Není pochyb, staré dobré časy vrací a přehnaná CGI akční éra Pierce Brosnana nám dává sbohem. Nebudu na ní vzpomínat ve zlém, ale teprve Daniel Craig je Bondem mého srdce, pěkně ruku v ruce se sirem Connerym. Bondovo lidství, egoismus, zranitelnost, křehkost, to vše Craig podává s neobyčejnou uvěřitelností a samozřejmostí. Ruku v ruce s tím kráčí fantastický padouch Cifra (Auricu Gildfingere, tu máš konečně rovného!), nejkouzelnější Bond-girl (krásná Ursulo, odpusť, ale Eva Green dala Vesper duši, nejen tělo) a stále šaramantnější M Judi Dench. Martin Campbell odvádí víc než jen akční rutinu, filmu drží báječně pohromadě a chemie postav šlape jako Aston Martin. Ačkoli „Casino Royale“ není zdaleka prosté problémů, nevyhne se logickým lapsům, naivitě, plonkovějším pasážím, nedořečenostem a nedomyšlenostem, prostě všemu, co k sérii neodmyslitelně patří, přesto je to rozhodně nejlepší bondovka od šedesátých let. (16.11.2006)

Byla to tehdy hrozná rána. Po čtyřech dobrodružstvích s elegánem Brosnanem přišel drsňák Craig, nekompromisní ostrostřelec, krvácející rváč, mučený jízlivec a neotesaná hora agentského potenciálu. Před jeho charizmatem jsem z respektu málem zalezl pod sedadlo, ale k dosavadnímu vnímání bondovské značky mi neseděl. Suché hlášky zůstaly, technické hračky ustoupily špinavé akci a já až dlouhých čtrnáct let po premiéře v rámci revize konkrétní "regenerace" prohlédl, jak dokonale vyvážená nakonec černohorská karetní podívaná je. Od černobílého úvodu až po italskou střelu. (05.12.2006)

Přiznávám, že jestli mě někdy nějaká filmová sága nechala kompletně klidnou, byla to právě ta o agentovi 007, Bondovi. Jamesi Bondovi. Casino Royale je tak vůbec prvním filmem o této kultovní postavě, který jsem zhlédla. Daniel Craig je typově pro roli Bonda jako stvořený a se svou notnou dávkou charismatu mu propůjčuje moderní, nový, vybroušenější a galantnější styl i charakter. Coby protivník proti němu stojí dokonalý Mads Mikkelsen coby Le Chiffre. A v roli osudové ženy, Bond Girl, se objevuje nádherná, úchvatná, oslňující a magická Eva Green. Tolik krásy, noblesy a šarmantnosti společně do tohoto filmu Daniel i Eva přinesli. A stejně jako je úžasný pohled na Daniela, kterak vystupuje z moře, stejně tak úžasný je pohled na Evu, když vchází v těch nádherných šatech do Casina Royale. (09.03.2013)