Malý Manhattan

Jako film k ranní snídaně u televize je to opravdu milé, mladí herci sympatičtí a celý film se vede v duchu oddechové podívané. Pokud si však z těchto dětských patálií chcete odnést něco víc, máte smůlu. Nabídka je opravdu skromná, jeden chlapec, jedna dívka a dvě slova "miluji Tě", které by každé dítě ve filmu řeklo každému za trochu čokoládové zmrzliny:). Josh Hutcherson je však docela výrazný a až vyroste, mohl by být zajímavým hercem. (29.12.2009)

Jeden z mála filmů, co znám, kde hlavní roli maj děcka a nejsou to spratkové na zabití, ba naopak ten film utáhnou. Že je ten kluk budoucí Peeta Melkark z Hunger Games, to jsem poznal, ale byl jsem si omylem jistej, že ta holka je Karren Gillan. Nebyla a je škoda, že se od tý doby v ničem neobjevila. (09.01.2018)

Asi veľa ľudí nesúhlasí teraz so mnou, 5* dať takémuto filmu?!!!Áno, každý film vo svojom druhu, žánre, treba hodnotiť a nie porovnávať s ostatnými. Nie je to ,konečne, žiadna teen traparina alebo romantický príbeh poliaty ružovočkou sladkou polevou.Tento film je milší, roztomilejší, pôvabnejší a uveriteľnejší... Príbeh nás zaženie späť do detských čias, tak že staré spomienky sa podarí dokonale oživiť. Znova môžeš prežiť čaro prvého vzájomného úsmevu, čaro osobnosti ako pubertiacke hormóny pracujú, alebo keď tvoja ruka sa ocitne v inej, a zasmiať sa nad detskými názormi a postrehmi. Možno spomienky na prvú lásku sú pre niektorých tými najtrvalejšími a najkrajšími spomienkami, aj preto je krásny a čarovný tento film: 1½ hodinu si môže divák vychutnávať zabudnutú chuť citov a prísť nato, že aké bolo voľakedy úprimnejšie s niekým žiť a možno čistejšie milovať a ľúbiť. Podobný film My Girl. (31.10.2009)

Láska v každé větě obsažená minimálně desetkrát, mimořádně otravný hlavní hrdina, jehož český dabing jeho otravnost násobí. Přesentimentálnělý zblitek, který nemůže pojmout ani to dítě, kterému je určen. Mám rád - tedy občas - takové menší milé romantické příběhy, ale tohle je moc. Jedenáctiletý kluk sežral moudrost světa. Vyprávěčské filmy jako tohle nejsou mými šálky s nudlovou polévkou. MAXimálně 1* (23.07.2008)

Já vím, že ono je to jakože roztomilé, protože jsou tak mrňaví a vtipní a klejou a trousí pravdy o životě, ale bože, jestli tohle není ta největší propaganda a oprese a LEŽ, tak pocházím z jiné planety. - To byla má první reakce. Po uvážení musím uznat, že je alespoň dobře, že je to film o probuzení (a také že Josh Hutcherson se pravděpodobně narodil pro role submisivních chlapců, kterým žena s velkým ž musí ukázat, co je to život). Jelikož se ale probouzí ze spánku, který se mě nikdy nezmocnil, zůstanou mi jenom vzpomínky na momenty přiblblého smíchu, kdy miniJosh narazí do skleněných dveří a podobně, pocit sdílení zásadního řádu univerza se nedostavil. Místo něj zřejmě nastoupila mírná závist, protože když já jsem chodila do juda (jako jedna ze čtyř holek v celém oddílu), tak ačkoliv jsem byla fakt dobrá a prakticky všechny svoje závody jsem vyhrávala, tak mě ostatní kluci a mladší trenéři jenom šikanovali a žádná cesta ducha a respektu se nekonala. Jako největší křivdu si ale pamatuji, když se jedna "z nás holek" přidala k šikanizátorům. Mám z toho období ještě bohatou zásobu existenciálních zjištění, ale něco mi říká, že tohle není místo, kde bych je měla ventilovat, už teď je celý ten komentář až nepříjemně psychoanalytický a nezbývá mi než doufat, že to nikdo nečte. Myslím si, že bych měla zapracovat na svém pochopení pro filmy pro děti. Za prvé mám ale problém s americkým přístupem a za druhé myslím, že úplně všichni mají problém s kategoriemi "pro děti", "o dětech", "s dětmi" a s všemožnými vzájemnými prolínačkami. Protože do jaké kategorie patří tenhle? Myslím, že sám o sobě si myslí, že je pro děti, ale já jako dítě bych tohle takhle vidět nechtěla. Asi. Je to film, který dospělým ukazuje, jak směšné je jejich chování (a vychovávání), a jako důkazní materiál strká do Petriho misky tvárné děti, na kterých vyrůstají ty chorobné civilizační (společenské? znamenají ta slova totéž? a mimochodem, tomu říkám přirovnání) kultury? Možná. Potom se to ale pořád dost drží při zemi a mohlo to být mnohem ostřejší a osobitější. Náhodná hláška, kterou jsem si zapamatovala, nám třeba napoví: "I might be falling in love with the woman, but that doesn't mean I'm in the mood for soul-searching." Možná jsem příliš času strávila čtením feministických studií na podivných místech internetu, ale tohle mi z úst malého chlapce nepřijde vtipné. To je děsivé a smutné. (26.08.2015)