Vražedná terapie

Filmy s podobným vyústěním nemám moc ráda, většinou mi to přijde jako podraz. Ale hororové napětí film rozhodně má. Patří do toho typu, který způsobuje nepříjemnou tíseň a nervozitu spíš než strach, za což můžou některé znepokojivé scény a hlavně pak znepokojivé vyústění. Jedna z mála rolí D. Carusa, kde mi nevadil. (25.01.2011)

Tento horor mě příliš nezaujal. Není to ani tak horor, jako spíš thriller s hororovými momenty. Příběh se ke konci docela vyjasní, ale že by mě tato pointa nějak ohromila, to ani náhodou. Občas jsem se během filmu i nudil. Žádná sláva se nekonala, ale chápu, že některým se to líbí. 55% (30.08.2010)

Tak tomuhle já, dámy a pánové, teda říkám hororový psychologický thriller. Koncert pro pět lidí a jednu opuštěnou budovu. Stupňující se tísnivá atmosféra, doprovázená vynikající hudbou, vás stále více udržuje v napětí a nejistotě. Z těch objevených pásků se záznamy psychiatrických sezení se schizofreničkou Mary Hobbes, co poslouchá Mike, se mi ježily i chlupy v nose. Dlouhou dobu jsem nevěděl která bije, film to ale začíná odhalovat a slepovat dohromady v tu nejlepší možnou chvíli. Odpustíte mi i trochu té nelogičnosti (např. je mi doteď záhadou, jak logicky do děje zapadá a souvislé roviny zapadá telefonát Amy /doufám, že si její jméno pamatuji dobře/). Na druhou stranu, strašně se mi líbilo, jak jedna dějová linie příběhu výborně odhaluje a vysvětluje jinou linii příběhu, a to aniž by tyto dvě linie měly spolu nějakou souvislost. Prostě smekám, tohle je hodně povedená prácička. (16.06.2010)

Všude se valící vysoké hodnocení, chvalozpěvy a do nebes vynášení mne přinutilo si konečně pustit tento psychologický kousek, který se mi už pěkně dlouho povaloval na disku. Těšil jsem se na tu nervy drásající a depresivní atmosféru, u které snad strachy zalezu pod peřinu, úchvatnou pointu příběhu při které mi poleze mráz po zádech a celé se mi to navždy vryje do paměti díky úžasné kameře a hereckým výkonům…To všechno mi slibovali nejrůznější komentáře a recenze, ale já si asi pustil špatný film. Kurňa říkám si, jak málo stačí mnohým ke štěstí, ale já jsem tu skoro nic z toho, co bylo napsáno výše nezaznamenal na svém přijímači. Andersonovi se snad povedly jen ty audionahrávky a ona scéna se zhasínáním světel v podzemí. Jinak to byl dost slabý čajíček na psychologický thriller, kdy samotný závěr „šokující odhalení, které vám sami tvůrci odhalí již někde za polovinou“ a ony „rychlomordy“ byli opravdu úsměvné – přitom se z tohoto námětu dalo vytřískat mnohem víc a mohla to být opravdu bomba. Nebo jí tenhle film skutečně je, ale já její „explozi“ nějak prospal…50% (30.12.2013)

Komentář s potenciálem ke spoileru. Vypadá to, že Brad Anderson se ještě tak nějak učí. Některé scény trochu postrádají dynamiku a dvě, tři postavy jsou dost schematické. Na druhou stranu například scéna kdy ten noctofob, nebo jak se ta nemoc jmenuje utíkal chodbou před zhasínajícími světly je skutečně šikovná, stejně jako příjemná absence lekaček a neuchopitelná atmosféra zla. Bohužel pro mě neskutečně těžko zkousnutelná digitální kamera (snad jediný film, který s ní dokázal imho dobře zacházet je Antikrist) bohužel na zážitku nepřidá a dojem lacinosti jenom umocní. Čtvrtou hvězdu tedy dávám za pointu, která díky zobecnění "zla" ("přebývám v každém slabém člověku") sice solidně vystavěný psychologický thriller promění zpátky na mysteriozní horor, ale i tak působí svěže. (18.10.2010)