Loď duchov

Další průměrné, ale při dobrém naladění (a mojí zálibě v ghost ships) stravitelné hororové/duchařské kinobéčko z produkce Silverova/Zemeckisova Dark Castle natočené režisérem 13 DUCHů za bratru 35 milionů. Úvod s ocelovým lanem a klipovitá retrospektiva, která ozřejmila, co se na lodi vlastně stalo, vedou. Inspirováno skutečnými událostmi, kdy se italský zaoceánský parník srazil s jiným a následně potopil. (16.06.2007)

Ať se Lod duchů snaží hrát na cokoliv, atmosféru staroby a nekonečného bloudění oceánem ji nikdo nevezme. Ze všech stran prostoupávající rez, dlouhé klaustrofobické chodby. Bohužel děj na tom tolik dobře není. Asi do půlky filmu jsem se vcelku dobře bavil, vše ale pokazil konec a dementní vyvrcholení celé zápletky, které se zvrtlo v absolutní patos. (12.03.2004)

Ghost Ship prináša celkom dobrú zábavu so zábavnou efektnou stránkou u ktorej ste vcelku spokojní, teda ak vám ide o hororovú akčnú zábavku s dobrou hudbou (v rámci týchto druhov filmov). Je to síce tradičný príbeh, ale pristupovalo sa k nemu s citom a zanietením, ktorý je určený na pár pozretí a s ktorým môžu byť celkom spokojný fanúšikovia takýchto zábavných odľahčených akčných hororov. Sem-tam si aj ja pozriem takéto zábavné „braky“. (01.05.2007)

Pokud přežijete totálně nechutný úvod (vyjma stylově-nestylových titulků), čeká vás...zbytek nechutného filmu, který se v závěru strhne v nechutné a samoúčelné orgie a vyústí v trapnou historku o hamižnosti. Jak vypadá ona "šokující" pointa, můžete poznat podle těch uvozovek. Béčko nebéčko, úroveň je potřeba... (05.01.2004)

Velice otřepané a protřepané, už ta akční představovačka záchranného supertýmu (klasického složení akční vědkyně, morální černoch atd.) na začátku mě přivedla k poznání, jak se bude příběh vyvíjet dál, člověk sedí s blokem a odškrtává. I tak se dá občas nějaká ta atmosféra vymáčknout, ale zde nikolivěk. Velké finále divák spíš prozívá než prožívá, zpoza rohů místo bubáků vyskakují nechtěně vtipné dialogy a pointa mi připoměla vtip. - Pozoruje manžel manželku při dělání štrůdlu. Než manželka dá štrůdl na pekáč, uřízne oba konce. Když se manžel zeptá proč, řekne mu: "To jsem se naučila od maminky." Za nějaký čas jsou na návštěvě u tchyně a manžel tam pozoruje to samé. Zeptá se tchyně, proč uřezává ty konce. "Protože mám malej pekáč." - Viděli jsme to někde jinde, tak to tam dáme taky, i když vlastně nevíme proč. (02.07.2008)