Marie Růžička

Shoduji se s těmi, kdo toto dílko pokládají za lepší z polistopadových pohádek. Lepší neznamená automaticky dobré. S tím se pohádka pere po celé dva díly svého trvání se zdarem, který je minimálně problematický. A problematická a rozporná je ve své barokizující topornosti i pohádka sama. V některých místech dokáže i zaujmout, v jiných si naopak vynucuje spíše nepochopení a příslušně tvrdý spánek. Škoda výpravnosti, hereckého obsazení a nakonec i dvou hodin věnovaného času. Nedovařené, byť by bylo servírováno na zlatě, chutná - jak jinak - nedovařeně. Lepší zkrátka v tomto případě balancuje na hraně únosného a slušného. Někdy nedost slušně. (01.05.2008)

Nejsem si jista, zda je tato pohádka v Nové nůši pohádek, nebo je v jiné pohádkové sbírce. Je to již drahně let, co jsem to četla naposledy, přesto některé rozdíly filmu i polozapomenuté předlohy tlučou do očí. Třeba samotné početí Marie, které v knížce sice je z plátku růže, ale ten její máti spolkla ještě v letu, dřív, než dopadl na zem. Tedy, král z toho nevycházel jako až takový pazdrát nehorázný. Myslím, že děti musí být zmatené tím, jak je to pojato v křesťanském duchu, zkamenělé slzy lotra po Ježíšově pravici, křížů víc než na Via Appia, zdůrazňování panenství Marie (samo o sobě jméno panenské), holubice a do toho se tam motá čarodějnice, která touží po spasení. Při tom, kolik prostoru má pitvoření šaška, je vyloženě škoda, že o tom, co trápí čarodějnici a kde se v králi vzala ta čistokrevná zloba, se nedovíme ani půl slova. Nemluvě o tom, že tady evidentně král páchá zlo pro zlo, což je pro mě vždycky nepochopitelné, čarodějnice jen jde za svým a není při tom ohleduplná. Není ale ani zdaleka tak bezohledná, jak by být mohla. Nedomyšlené je i to, že král se chtěl nechtěné nevěsty - švadlenky zbavit, nechal ji zatknout a za pár let z ní je dvorní švadlena. Alžběta, jako další zlo pro zlo, je v ději zbytečná, klidně by to mohla být jen "princezna co zítra přijede" a vůbec nic by se nestalo. Závěr je už potom jenom čistokrevná vražda logiky pro drama. Ke skoku přes ďábelskou propast nikoho nic nenutilo. Dalo se to v klidu a pohodlí obejít. Takovéhle záseky v mých očích vždycky z postav udělají nemyslící pitomce a takovým se dá fandit jen těžko. (06.09.2015)

Pohádka, která se dá přetrpět, ale je to na hraně. Zlo je tady hrozně silné, zlý král je k nepřežití, toho pověsit na prvním stromě, kdo to s ním myslel dobře, skončil ve vězení. Kladných postav málo, Jiří Kuldan naprosto podivný, Daniela Krhutová je těžce pod dohledem Andrlové, což je taky takové podivné. Prostě normální pohádka, kde dobro vítězí nad zlem, to není. Podivnost, na kterou nejlépe brzy zapomenout. (24.04.2024)

Určitě jedna z lepších porevolučních pohádek. Na jednu stranu mě zaráží, jak velký rozdíl je mezi oběma díly. První je nadprůměrná pohádka, druhý je po většinu času odbytá a nevýrazná křeč. Ale v každém případě je to koukatelná pohádka s temnou atmosférou a vynikajícím charismatickým Danielem Rousem. (01.05.2008)

Ponurá pohádka, s čarodějnicí Vilmou Cibulkovou a Danielem Rousem jako nestárnoucím králem, šaškem Davidem Suchařípou, odpornou princeznou Zuzanou Stivínovou, s naprosto nevýrazným princem Jiřím Kuldanem, hezkou Marií Růžičkou - Danielou Krhutovou a švadlenou matkou Ivanou Andrlovou, která i jako mladá vypadala staře. Kámen srdcelam a touha po věčném mládí, nedozírném bohatství a moci, skákání přes postel, zrození Marie Růžičky z plátku růže, její setkání s princem a zakletí. První část pohádky měla spád, druhá už byla bohužel o ničem. 3* (21.07.2015)