Bent

Divadelní předloha z toho přímo čiší a je to spíš dobře a zajímavě postavené, než prožité. Přesto mě zaujalo - i když to byl taky zjevný kalkul - posun vnímání sexu. Pro hlavního hrdinu je to nejdřív jen nezávazná kratochvíle, kdy ani kokain a několik mužů v posteli nedokáže uspokojit, ale později se pro něj stane hlubokým prožitkem dokonce bez dotyku jenom skrz slova. A nakonec je pro něj intimita projevem nejhlubší oddanosti a vlastně prostředku k záchraně života (aspoň dočasně). I když je z dnešního pohledu jasné, že vězni z první poloviny třicátých let měli jen mizivou šanci na přežití. A fakt mě štve, že to Intersonic vydal bez titulků! /26. 10. 2010/ (26.10.2010)

Glass je minimalista/, 2/3 tohoto filmu je takových. Tak dokud vás nezavřou, protože máte jiné oči nebo divné nehty, koktáte, posloucháte jazz, čtete závadnou literaturu nebo se nechcete nechat znásilnit --spíš v hlavě, něž jinde/ někdy myslím, že to tak dlouho trvat nebude/ posilujte... kamenů dost, nejen těch uchopitelných,// navrhoval bych " kolonku" filmy k zamyšlení..., díky za něj (01.11.2011)

Drama se vším všudy, rozpor mezi živým životem berlínské smetánky, gay kluby, tahy všech možných existencí až do rána, jenže fašismus už stahuje svoji smyčku. Kdo neuteče, podepíše si rozsudek. Tak jako židovský homosexuál Max se svým přitelem tanečníkem z klubu, jimž se útěk nezdaří a dostanou se do transportu do lágru. Při cestě je tanečník gestapem zabit a Max v lágru poznává nového přítele, homosexuála, jenže on sám má označení Žida. A začínají nosit kameny, z hromady na hromadu, tam a zase zpátky, a tam...a zrodí se vztah...jenže se nemůžete dotknout, zastavit se tři minuty v pozoru je přestávka. Film spěje ke svému konci, osloví nejen homosexuály, ale všechny, kdo nemá srdce jako ty kameny, které přenášeli. A pokud jsem Cliwa Owena brala dosud jako jednoho herce ze široké řady, musím se opravit. Tohle je totiž Pan Herec. (17.03.2013)

V rámci filmů, které se zabývají LGBT tematikou, pojednává tento snímek o nevšedním a originálním tématu. Představte si, že jste gay v nacistickém Německu, což je ještě horší, než když by jste byl žid (a to už je co říct, když vezmeme v potaz dějiny). Snímek se zaobírá láskou za ostnatými dráty pracovního tábora, kde všichni vězni v podstatě čekají na smrt (ať dobrovolnou, nebo nedobrovolnou). Úvodní sekvence z kabaretu byla hodně hýřivá a sugestivní, přičemž poté se film vezl převážně na dramatické vlně, která byla protkána romantickými peripetiemi. Zkrátka film, ve kterém je na gaye pohlíženo z jiné dobové perspektivy, než je člověk obyčejně zvyklý. (29.04.2013)

Gay v nacistickém Německu. Drama. 1) Výborný scénář i herci, působivé prostředí. Autor používá filmové prostředky (především v koncentračním táboře) na nízkorozpočtový komorní přepis divadelní hry v míře až překvapivé._____ 2) Po trochu nečitelném jakoby zmateném začátku přešel film do jakési až polopatické polohy. Výstupy hlavních hrdinů v koncentračním táboře jsou zdlouhavě popisné. Hudba jako z katalogu "vhodných" melodií netvoří žádný kontrapunkt k probíhajícímu ději, naopak umocňuje jeho popisnost. A když už natáčím v nějaké cementárně, tak ji nenazývám notoricky známým názvem Dachau._____ 3) Kvalitní film na silné téma - a přesto necítím svírání kolem srdce, ani nemám slzy v očích. Škoda, byly by to čtyři hvězdičky. (08.01.2009)