Umenie jesť a milovať

Film ze starých dob, kdy Fracouzi jen žrali... Popravdě jsem si říkal, jestli mi film, ve kterém se prvních 30 minut jen vaří a degustuje, bude chutnat. Nakonec jsem na konci projekce sice odcházel se slinami jak boxer, ale ve výsledku nadšen. Medicína není tak úplně exaktní věda. První projekce mého #kviff2023 (01.07.2023)

Nuž, po tých obrovských chválach a vysokých hodnoteniach som čakal určite niečo lepšie. Áno, vizuálne je to veľmi pekné a pôsobivé, ten pohľad do kulinárskych kruhov a gastronómov bol fajn, ALE po dejovej stránke to bolo skutočne slabučké, ba priam lyrické. V podstate sa tu dokopy nič nedialo a celý film orientuje len na experimentovanie s chuťami a luxusnými surovinami, o ktorých mohol vtedajší bežný ľud (mimo vyšších kruhov) jedine tak snívať. 2* za krásny vizuál a atmosféru kuchyne, ale inak nič viac. Z histórie gastronómie sa mi odosť viac páčil film Délicieux (tam bol aspoň nejaký príbeh). (10.05.2024)

Labužnická romance nebo food porno? Odhadem z celkové délky filmu tvoří tak dvě hodiny příprava, konzumace a hovory o jídle, deset minut romantika a zbytek titulky. Benoit Magimel i Juliette Binoche v hlavních rolích jsou výborní, o pozornost si říká mladá debutantka Bonnie Chagnea-Ravoire. Režisér Tran Anh Hung evidentně věděl, co dělá, a má celý film pod kontrolou. I díky pečlivé obrazové koncepci film ani na moment nenudí, ani pokud nepatříte mezi diváky pořadů o vaření. Hlad se dostaví v každém případě, s tím můžete počítat předem. (02.11.2023)

Tak tohle bylo gastroporno ! Totální gastroporno ! Pokud nejste zaměstnán v kuchyni, nemilujete jídlo, nezkoušíte různorodé chutě světa, nebo nemáte holt k jídlu nějaký zvláštní vztah a jste bručoun, co se na večeři spokojí s májkou a rohlíkem a jeho vrcholem týdne je v neděli buřtguláš, nemůžete tomuhle filmu nikdy porozumět a hoďte točku rychle zpátky. Francouzský venkov, život na château, 19.století, brilantně vytříbená atmosféra staré kuchyně, kde neexistovaly žádný průmyslový náhražky, kdy smetana byla smetanou, máslo máslem a ze zahrad a místních dodavatelů jste dostávaly poctivé a čisté suroviny. Doba, kdy gentlemanství a úcta k ženám byla každodenním chlebem. Úvodní 15 minutová sekvence byla pro mě jak z říše snů. Jen letmé dialogy a pohled na přípravu receptů jako telecí karé, burgundská omáčka, kambaly či vývaru. Vše připravované na starých kamnech a v pecích, kde o poctivosti nemohla být ani řeč. Takhle se to vlastně nese značnou část celého snímku. Příběh je prostý, sice s lehčím nádechem předvídatelného dramatického prvku, ten ale dílu nijak neškodí. Tady se prostě hlavně vaří a jí ! Velmi příjemný film, u kterého nemusí člověk přemýšlet nad nějakou ukrutnou zápletkou, a který se vyvaruje moderních skrupulí. Pure gastro festival s úžasnou Binoche, která málokdy zklame. Až teď jsem teprve naštvanej, že jsem vynechal kino. Nepočítal jsem s tím, že budu muset po posledním restu z minulého roku přehodnotit svůj top žebříček 2023. Umění jíst a milovat pro mě osobně znamená nejen nejlepší film loňska, ale zároveň i nejlepší film v oblasti gastra, který se mi kdy dostal pod ruku. Absolutní masterclass, po kterém mám chuť vyházet ty sajrajty co mám ve špajzu a lednici, sbalit věci a odjet někam k žabožroutům nacpat si břicho. (10.04.2024)

Film, kde se téměř neustále jen vaří jídlo, žere jídlo nebo se mluví o jídle. Prostě ultimátní food porn. Z filmu přímo čiší, s jakou láskou byl připraven. Ze začátku jsem byl trochu rozpačit, protože "děje" je tam pomálu, ale i to málo, co tam je, tj. vztah mezi pánem domu a jeho kuchařkou, je velmi krásné, a film si mě získal. Škoda jen, že jsme se nedozvěděli, co jedlo 99% lidí v té době. Protože tam bylo samé jídlo, které by bylo luxusem i dnes v tom Puppu, kde jsem film viděl. Taky obdivuji, že vietnamský režisér Tran natočil film, který je tak francouzský, že to ani víc nejde (v Norském dřevu zase úspěšně natočil velmi japonský film). Prostě chameleon. (03.07.2023)