Ukikusa
Floating Weeds
Réžia:
Jasudžiró OzuKamera:
Kazuo MijagawaHudba:
Takanobu SaitôHrajú:
Gandžiró Nakamura, Mačiko Kjó, Ajako Wakao, Hiroshi Kawaguchi, Haruko Sugimura, Čišú Rjú, Hitomi Nozoe, Haruo Tanaka, Kódži Micui, Hikaru Hoši, Mantaró Ušio (viac)Obsahy(1)
Kočovné divadlo se na lodi přesouvá do příští destinace. Šéf souboru má mladou přítelkyni, ale v městě, kam přijíždějí, žije jeho stará láska a vychovává jeho syna. Syn to ovšem neví a považuje otce za strýce. Vše se dozví divadelníkova přítelkyně a ze žárlivosti zosnuje pomstu. Je do ní zapletena jedna mladá krásná herečka a všem tato událost změní životy. Zároveň jsou citlivě zachyceny charaktery jednotlivých herců souboru a naznačen jejich nelehký úděl. (Foma)
(viac)Videá (1)
Recenzie (15)
Pre mna zatial asi najslabší Ozuov film, čo spôsobili síce viac prejavené, niekedy až netradične expresívne (násilie na ženách) emócie, ale v konečnom dôsledku trochu menej divácky účinné, ako v Príbehu z Tokia alebo Kvete rovnodennosti. Asi je to tým, že život "obyčajného" človeka, spájajúceho ho s jedným miestom je nám bližší, ako ten kočovný. Určite verím, že Ozu má život divadelníkov perfektne zmapovaný a asi to takto nejak medzi nimi vyzeralo. Generačné a sociálne rozdiely sa museli vo vzťahoch nutne prejavovať. Je zaujímavé, že pravdu tu má tá mladšia generácia a potom ženy všeobecne, nie sme svedkami otrockého zastávania sa starých hodnôt. Jedna hviezda navyše (doceniť sa to myslím na prvý krát nedá) za tú krásnu mladú Japonku (nespomínam si momentálne na žiadnu krajšiu), o ktorú by som bojoval rovnako horlivo, ako jej milenec. Očakával som ako záver nejaké emocionálne silné divadelné vystúpenie, riešilo sa však užehlovanie vzťahov a asi je to dobre. ()
Čo to bolo? Komédia, romantický snímok, slzopudná rodinná dráma? Určite to ale nebol kaiju. Japonci sa však mali tohto populárneho katastrofického žánru v rokoch 50. a 60. držať čo najviac a neprodukovať snímky, ktoré niesu ani humorné, ani opojné, ani dojemné. Takže teda radšej šľapot od Gojiri, ako toto. ()
,,Žádné zprávy, špatné zprávy.“ ,,Strašné.“ Plovoucími stébly mě Ozu trochu zaskočil. Narozdíl od předchozích dvou filmů, které jsem od něj viděl se v tomto nachází více vyhrocených scén, víc emocí a dokonce i fyzické násilí. To jsem od mistra klidných až relaxačních kompozicí vůbec nečekal. Nicméně jinak je tento film plný jednoduchých dialogů, lidskosti a příjemné hudby. Prostředí japonského divadla příběh trochu ozvláštňuje, zbytek je poměrně obyčejný příběh vztahů v jedné zvláštní rodině. Ten mě bohužel příliš nezaujal, asi to bylo způsobeno i ne příliš sympatickými postavami v čele s šéfem divadelního spolku. Naprosto úchvatné jsou ale drobné detaily z japonského života, např. v průběhu filmu pojídají zvláštní červené želé v misce. Těchto malých drobností jsem si užíval dosyta. ()
[3,5*] Vizuálne nádherné dielo (skvelá kamera Kazua Mijagawu) s nostalgickou náladou, ktoré sa zaoberá pre Ozua tradičnými témami, ako sú rodinné vzťahy, hodnotový rozpor medzi mladou a staršou generáciou, konflikt medzi tradíciou a modernosťou. Príbeh ma celkom zaujal, ale na druhej strane ma pomerne často iritovala toporná teatrálnosť v hereckých prejavoch a aj v dialógoch. Vyzdvihnúť musím neobvykle krásnu Japonku Ajako Wakao v role mladej Kayo. Vo filme je trochu cítiť západný vplyv, hlavne tá hudba je ako z nejakého francúzskeho filmu. Zaradené v zozname 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. "Are you angry now? Serves you right. The world is a wheel. You can't always be lucky. I want you to remember that!" ()
Už jen to, jak je tenhle snímek krásně barevný, je potěchou pro oči. Právě oči jsou primárně smysl, který je při sledování tohoto filmu využíván. I když je zvukově malebný, v tomhle smyslu až tak nevyniká a bude to právě obrazový dojem, který ve vás zůstane, a to i s poslední scénou. Krásné, vtipné a tragické bez toho, aby se jednotlivé roviny navzájem nulovaly. ()
Reklama