A potom prišla láska...

Kdyby pod vlivem houbiček při čarodějném sabatu těchto čtyř dam, přiletěl sám Lucifer na pařezu a obcoval by se ženami v temném lese, pak by snad nějaká láska přišla. Ale takhle přijde velký prd. Je to autentické, hodně se rozjímá o životě, padne mnoho obecných pravd a je tu potenciál zaujmout především ženy, které si něčím takovým právě prochází. Mladý Šimon Holý má sice talent rozebírat ženskou psychiku, ale nepouští se do hloubky, klouže po povrchu a zanechává za sebou jen melancholickou šmouhu, která končí v chladné přítomnosti. Po závěrečném A pak přišla láska to vypadá, že přijde druhá část, ta zajímavější. Ale nakonec nic nepřichází a já odcházím bez jakéhokoliv dalšího hlubšího prožitku. (06.07.2023)

Hvezdickovat nebudu. Protože jsem nesledovala úplně pozorně a vařila u toho. Takže jsem ani neslyšela všechny dialogy. Každopádně já celkem nesnáším vztahovky. Jak v literatuře, tak ve filmu. Tohle na mě vyskočilo na HBO a z nějakého důvodu jsem to pustila. Každopádně to nebylo až tak špatný. Hlavně kvůli herečkám. Tomicová je nejlepší, ale i ostatní dámy nezaostávaly. Ač nejsem cílovka (ikdyz vzhledem k věku bych asi měla být), tak za mě celkem ok. Ale sedět a koukat na to by mě nebavilo, na to je to příliš pomalé a ukecané. (19.05.2023)

Po Zrcadlech ve tmě Šimon Holý opět předkládá komorní konverzační film, založený na dlouhých statických scénách, civilismu, zčásti improvizovaných dialozích a obecně lidských tématech (láska, štěstí, vztahy). Asi si začínám na jeho styl zvykat, protože film mě docela vtáhnul. Zásluhu na tom mají i herecké výkony Pavly Tomicové a Sáry Venclovské. (18.11.2023)

Počin je mimořádně odvážný v tom, kolik prostoru ponechává herečkám k volné improvizaci. Možná právě díky tomu zvládá bravurně proniknout do nitra pozoruhodných charakterů a přenáší na diváka intenzivní emoce. Intimní art o léčbě rodinných a mezilidských vztahů, jehož doménou je krásná poetická kamera. (04.08.2022)

MFF KV 2022: Mám ráda, když mě téma filmu okamžitě osloví. Dojmy ve mě však vyvolal spíše smíšené. Snímek poměrně dlouhou dobu přeskakoval mezi vážným osudem ženy na pokraji psychického zhroucení a legračním zesměšňováním ezoterie jako takové, což působilo nekompaktně. Víc než film mě zaujal pan režisér, který chce do české kinematografie vnášet více intimních (a někdy tabuizovaných) témat. Tomu fandím a jsem zvědavá, s čím přijede do Varů v dalších letech. (19.08.2022)