A potom prišla láska...

Česi tentokrát prekvapili a natočili zaujímavý konverzačný snímok s jemným artovým nádychom, ktorý verne a realisticky zobrazuje vnútorné rozpoloženie hlavnej hrdinky vo vzťahu k vlastnému životu odzrkadľujúcim sa vo vzťahu k vlastnej dcére. Vnútorné napätie tu cítiť v každej jednej konverzácii, ktorá mimochodom nebola prvoplánová, ale mala istý odkaz. Duo Tomicová-Venclovská fungovalo a až na ten zbytočne unudený záver som sa bavil. 75 % (27.02.2023)

Reinvence českého chcípáckého filmu pro novou generaci, který především validuje sebezahleděnost a sebedojímavost hrdinek tím, že jim věnuje tolik pozornosti. Stejně jako Zrcadla ve tmě to končí random finále, které odvádí pozornost od toho, že tu nikdo neví, jak by to mělo skončit, plus teda jedna z posledních scén variuje tu první, protože pak to vypadá, že ten film krásně zapadá do sebe. Nezapadá. Doufal jsem, že nastupující generace filmařů se proti té minulé vymezí, ne že bude hledat způsoby, jak dělat totéž, na co se tu nadává už čtvrt století. (05.07.2022)

Na jednu stranu obdivuju Šimona Holého, že se pustil do ryze ženského filmu, na druhou stranu ten výsledek není žádná velká sláva. Možná kdybych byl ženou, tak bych dialogy ocenil více, ale takhle jsem tápal. Občas se při dialozích matka-dcera zableskne na lepší časy, ale jsou to jen chvilky. Po konci jsem si řekl, že jednou mi to stačilo, po druhé už se podívám na něco jiného. (19.06.2023)

Upoutávka lákala na intimní drama mezi dcerou a matkou, které okoření tahající z lidí peníze ezobába. Před projekcí k divákům promluvil sám režisér, jehož výraz a mluva vystihla celý film - plochý, nic neříkající a bez emocí i intimity. Všechny postavy se chovají na ránu, ale nevíme proč, postaví brečí a trápí se, ale nedokážeme s nimi cítit, potenciál hereček zcela nevyužit. A nevyužit byl i originální a na české poměry nezařaditelný námět. Bohužel se z něj vyždímalo jen pár kapek. Ještě že jsou ty houby, které vyřeší vlastně závěr celého filmu. Možná měly být podávány před filmem i divákům, aby neodcházeli zklamaní, ale šťastní. (18.12.2022)

MFF KV 2022: Mám ráda, když mě téma filmu okamžitě osloví. Dojmy ve mě však vyvolal spíše smíšené. Snímek poměrně dlouhou dobu přeskakoval mezi vážným osudem ženy na pokraji psychického zhroucení a legračním zesměšňováním ezoterie jako takové, což působilo nekompaktně. Víc než film mě zaujal pan režisér, který chce do české kinematografie vnášet více intimních (a někdy tabuizovaných) témat. Tomu fandím a jsem zvědavá, s čím přijede do Varů v dalších letech. (19.08.2022)