Réžia:
Paul Urkijo AlijoScenár:
Paul Urkijo AlijoKamera:
Gorka Gómez AndreuHrajú:
Itziar Ituño, Eneko Sagardoy, Ramón Agirre, Nagore Aranburu, Elena Uriz, Josu Eguskiza, Iñigo Aranburu, Iñigo Aranbarri, Patxi Bisquert, Kepa Errasti (viac)Obsahy(1)
Sledujeme Irati (Edurne Azkarate), mladou dívku, která se vydá se skupinou křesťanských a muslimských bojovníků na cestu do starověkého mytologického světa, kde existuje vše, co má jméno, ve snaze získat ztracený poklad. (Hyperbolic)
Videá (10)
Recenzie (17)
Pěkná mytologicky laděná fantasy situovaná do zajímavé doby. Škoda, že o baskické mytologii česky nevyšla ani informační brožura, natož fundovaná podrobná studie. Kromě bájných či báchorečných (dříve se říkalo báječných) bytostí mě zaujala i zvířata, konkrétně třeba mlok, ať už byl skutečný nebo digitální. Živého mloka jsem v přírodě viděl jen jednou, když jsem si někdy v červenci 1970 ráno čistil zuby u jednoho horského potůčku v Krkonoších. Pamětliv toho, že jde o chráněného živočicha, jsem zubní pastu plival stranou, i když mě napadlo, že by modrozelená Fluora mohla zajímavě barevně kontrastovat s jeho černožlutým designem. – Filmový příběh končí docela smutně. Však i to pohanství křesťané převálcovali a inkvizice se svého času v Baskicku pěkně vyřádila. ()
„Bez bázně a hany, s mečem na pohahy!“ (Ne)obyčejná fantasy, která (ne)řeší pohanské dilema, zda zůstat přisátí k již povislému ňadru jeskynní bohyně, nebo jít s dobou a pořídit si na hlavu trnovou korunu a do hlavy výčitky svědomí kvůli prvotnímu hříchu. Nebo zda o pár století předběhnout Angelu Merkelovou a radostně otvírat náruč Saracénům. A teď babo raď. OKÉNKO MOHYLY: [][] Čím se pohani vyznačují? [] Zajímavými válečnými taktikami. Mručením v křoví, krupobitím na objednávku a schopností překvapit protivníka... svou sebevraždou. [] Zanedbanou pedikúrou a schopností nepříteli vyškrábat oči nohama. [] Moderním sebepoškozováním, viz Irati, při depresích si nožem pižlající nohu. [][] Ocenil jsem mírně přerostlou stometrovou užovku i pyrenejské Stromovousy a Kamenožrouty, vrostlé do skal a mechu v lesích, a pobavilo mě, jak Mira žárlila na Pannu Marii a jak ji dopalovalo, když vesničané, klečící postaru před pohanskou mohylou, se pro sichr i křižovali, ale samotný příběh nic moc. Přitom kovářský divous v Alijově Errementari mě stáhnul až do pekla. ()
Viděno v originále (baskičtina) se španělskými titulky, vzhledem k mým znalostem jazyků jsem se orientoval částmi jen podle kontextu, ale většina mi smysl dávala. Solidní historický film s prvky fantasy (baskický folklór). Na velikost rozpočtu solidní CGI a herecké výkony. Přirovnání k Pánovi Prstenů se hodí, nádherné prostředí. Záběry lesů a hor opravdu epické, škoda, že je les Irati tak daleko, rád bych se tam podíval. (1. hodnocení a 1. recenze) ()
Tvorca vynikajúcej hororovej rozprávky Errementari pokračuje vo svojich šľapajách a opäť úspešne kombinuje viaceré žánre. Výsledok je opäť parádny, toto fantazijno dobrodružné putovanie po lesoch s mytologickými bytosťami- vodnými vílami, jaskynným kyklopom a podobne, zaujme prostredím, atmosférou, hudbou, a čo je hlavné, neskĺzne do filmu pre maloletých. Keď je totiž nutná krv, tak dôjde aj k pekným podrezávačkám či rúbačkám. Dejovo sa film dosť točí okolo otravného kresťanstva verzus pohanského folklóru, no našťastie mal ten folklór dosť navrch a kúzelný les s tajomným podsvetím určite zanechajú výrazný zážitok. ()
I přes podle mě nízký rozpočet, jde o dívatelný počin. Ze startu jsem čekal druhého Barbara Conana, ale naštěstí se tak nestalo a přešlo do pohádkové fantasy. První půlka bylo o něco lepší, ale stále to drželo určitý standard. Po skončení filmu, jsem byl nucen název filmu projet mapama a za mě teda zasloužené 4* pro Španělsko. ()
Galéria (30)
Fotka © Filmax
Zaujímavosti (6)
- Film bol vytvorený základe grafickej románovej trilógie, ktorú vytvorili Juan Luis Landa a Jon Muñoz Otaegi, vydanej v rokoch 1995 až 1997, pričom označuje sa aj ako "španielsky Pán prsteňov". (Arsenal83)
- Všetky magické alebo fantastické bytosti, ktoré sú vo filme, neboli vytvorené pre film, ale patria k baskickému folklóru. (Arsenal83)
- Dialógy sú vedené zmesou modernej baskičtiny a baskičtiny z 13. storočia s trochou latinčiny, arabčiny a stredovekej frančiny. (Arsenal83)
Reklama