Noc 12.
La Nuit du 12
The Night of the 12th
Réžia:
Dominik MollKamera:
Patrick GhiringhelliHudba:
Olivier MargueritHrajú:
Bastien Bouillon, Bouli Lanners, Mouna Soualem, Anouk Grinberg, Pauline Serieys, Théo Cholbi, Johann Dionnet, Thibaut Evrard, Julien Frison (viac)Obsahy(3)
"Nie je zvláštne, že väčšinu zločinov páchajú muži, a pritom sú to zvyčajne muži, ktorí majú tieto prípady vyšetrovať?" Tento "francúzsky Zodiac" získal sedem Cézarov, vrátane tých za najlepší film roka a najlepšiu réžiu, nehovoriac o ďalších oceneniach. Každý policajný vyšetrovateľ sa skôr či neskôr stretne s nevyriešeným prípadom, ktorý ho prenasleduje. Pre Yohana je takýmto prípadom vražda dvadsaťjedenročnej krásky Clary. To, čo sa začína dôkladným vyšetrovaním života obete, sa čoskoro zmení na posadnutosť. Jeden výsluch nasleduje druhý, o podozrivých nie je núdza a Yohan má čoraz viac pochybností. Jedno je isté: zločin sa stal v noci dvanásteho. (HBO Max)
(viac)Videá (4)
Recenzie (57)
Každý rok francouzská kriminálka vyšetřuje přes 800 vražd. Téměř 20 procent případů zůstane nevyřešených. Jeden takový nás čeká a právě tímhle konstatováním tohle drama začíná. Tvůrce zajímá všední vyšetřovatelská práce kriminalistů, jejich pohled na pachatele či oběti bez přikrášlování, jejich vzájemné vztahy i to, jak se jejich náročná práce promítá do vlastních životů. I když předem víme, jak vyšetřování dopadne (točení se v kruhu hezky ilustruje záliba jednoho z vyšetřovatelů v podobě uzavřeného cyklistického velodromu), působivost a dramatičnost vyprávění nechybí. Obětí ohavného činu je jedenadvacetiletá Clara, která se soudě dle bývalých partnerů a jednorázových úletů stále „hledala“, což ale neznamená lámat nad dívkou hůl a nechat se ovlivnit v náhledu na ni. Nicméně i to se v mnohém promítá do otázek vlastního selhání v osobních životech vyšetřovatelů. A právě i o jakousi nebezpečnost mužského chování se tu opakovaně otíráme. Atmosférické, záměrně rezignované a pomalé. Tři až čtyři hvězdy. ()
Vynikajúca thrillerová atmosféra chytľavej detektívky s množstvom podozrivých, ale bez vraha. Tak trochu som dúfal, že ten úvodný text bol blaf, a napokon sa dočkáme nejakého finálneho prekvapenia, ale akurát táto "čerešnička" na torte tomu chýbala. Každopádne, film ma bavil, sarkastické postavy detektívov boli zaujímavé, cynická atmosféra tomu dodávala tiež svoje čaro, a taktiež promiskuitný život upálenej dievčiny, vďaka ktorému tu mám celú škálu podozrivých. Takže podľa mňa vcelku vydarená detektívka, teda až na to nerozlúsknutie celého prípadu - a tým pádom chýbajúca pointa, čo je podľa mňa veľká škoda. Ale inak bez pochýb nadpriemer, 4* ()
Veľké sklamanie. Vraj nový Zodiac. 😆 Len z Finchera odtrhli Fína a vyzeralo to ako pod režírovacou taktovkou maximálne tak Cher. Hoci od začiatku vieme, že vrah nebude vypátraný, očakávame aspoň nejaké vodítka, náznaky, možné riešenia. Filmu o to ale vôbec nejde. Predstaví rad možných páchateľov, ale vôbec nejde do hĺbky vyšetrovania či spájania nejakých dôkazov. Nakoniec som zistil, že tento "skutočný prípad" dokonca zmenil meno obete a tá je len jednou zo spomenutých vrážd v jednej knihe od Pauliny Guéna, ktorá v rokoch 2015-2016 sledovala každodenný život kriminálnych brigád justičnej polície vo Versailles. Filmu však vôbec o tú obeť nejde. Človeku postupne dochádza, prečo film bol oceňovaný, ale len tak festivalovo. Nosí totiž dôležitejšie posolstvo, ako nejaké upálenie ženy, tá nám môže byť ukradnutá. Nesie tú ušľachtilú myšlienku, že muži sú agresori, prípady voči ženám sa nešetria, pretože muži majú voči ženám predsudky, napríklad, keď o multipromiskuitnej žene povieš, že to zaváňa ludrovstvom, tak ste myzogín, lebo hovoríte pravdu, no a že vlastne na vine je celý systém, v ktorom: "Sú to muži, ktorí zabíjajú ženy. Sú to muži, ktorí vyšetrujú tieto vraždy žien." Takže význam celého filmu je postavený len na rodových rolách a zlých mužoch. Až mi bolo divné, prečo sú tu všetci policajti ukázaní ako totálni grobiani a vidláci. Samozrejme len tí s penisom. Uhladená Arabka bola topka a vzorom policajnej práce. ()
Film byl u nás v kinech, a i když sem tušil, že to nebude asi žánrově nic pro mě, šel jsem do toho. Je neuvěřitelný, jak autoři těchto malejch, nezávislejch, a tudíž podfinancovanejch filmečků dokážou do dvou hodin vtěsnat tolik plků, pomalejch záběrů na hovno, a děj se nehne ani o píď. Je fakt, že film nepatří do mojí jurisdikce, a tak bych ho neměl soudit, a hodnotit. Ale vzhledem k tomu, že tady na našem webu je spousta pisálků, který se bavěj kydáním odpadů, psaním přiblblejch komentů na něco, co je nezajímá, a bavěj se touhle trapnou disciplínou celej život, tak i já tohle ohodnotím. Film to byl naprosto děsnej, přiblblej, a mám dvě hoďky života v trapu. 10 usmolenejch %. ()
Galéria (26)
Zaujímavosti (5)
Súvisiace novinky
Na cenách César uspěla i česko-slovenská stopa
V pátek 24. února 2023 proběhlo v pařížském koncertním sále Olympia slavnostní předávání prestižních cen francouzské akademie filmových umění a technik, známých pod názvem César. Vítězným snímkem… (viac)
Myslím, že skrze chválu pomalosti, vyprázdněnosti a depresivity se tu dost přehlíží, jak vachrlatě a povrchně to celé drží pohromadě. Všecko se dá vždycky smést tvrzením, že udělat něco mizerně byl přece záměr, ale pokud to postrádá hlubší smysl, tak to z toho prostě kvalitní film neudělá. Při dívání se postupně vrství řada otázek, které ukazují spíš na to, že film, sám sebou zaujatý jen v nějakých ohledech, v těch ostatních není ani bazálně promyšlený a konzistentní a výsledek je pak otravný a nevěrohodný i ve všem ostatním. Např. fakt, že vyšetřovateli doručí obálku se zapalovačem, slouží ve filmu jen jako záminka, aby objevili dalšího zvrhlíka, který se kolem oběti motal. Ovšem už se neřeší, že policisté při vyšetřování upálení skutečně přehlédli zapalovač, který ležel pár metrů od místa činu. Stejně pitomě vypadá i skutečnost, že sice kamarádce řekli, že potřebují video, které jí oběť poslala pár vteřin před smrtí, ale pak se na ně neobtěžují ani podívat na velkém monitoru v kanceláři - že na videu sedí na lavičce vrah, zjistí vyšetřovatel náhodou ve chvíli, kdy je v terénu, pouští si ho na displeji telefonu v noci a ještě kvůli tomu přehlédne, že už si je pár minut opodál prohlíží další figura? WTF. To je dost blbé samo o sobě, nicméně ještě horší je, že už ve chvíli, kdy oběť to video natáčí, mě praštilo do očí, že se u toho nesmyslně otáčí o 360° a že je celý ten akt takový nějak podezřele na sílu spontánní. Scénář to tak potřeboval, o nic jiného nešlo. Další věc, která mě praštila do očí, že při odcházení z večírku to v té horské oblasti vypadá spíš jako vlahá letní noc, oběť má na sobě jen kratičké šortky a tričko, evidentně v nich nemrzne... jenže je 12. října - a když se pak připomíná výročí, všichni nosí dlouhé kalhoty, svetry, baloňáky. Všechny ty rafinovaně umístěné kočky jak během zločinu a po něm, tak na hrobě při výročí, jsou taky jenom laciná dekorace, která nic víc neznamená, ale vypadá efektně. Dost blbý je, že i ten "victim blaming" tu vyznívá spíš jako hodně chatrná nálepka, která se sem ani moc nehodí, než že by se to ve filmu doopravdy dělo. Obětí je nevázaná holka, která prostě opravdu měla spoustu divných známostí, mezi vyšetřovateli jí to rozhodně nikdo nevyčítá, jenom nemůžou dělat nic jiného, než ty magory vyšetřovat a prostě se v jejích vztazích hrabat. Vyčítat jim to by mělo smysl jen v případě, že by kvůli tomu přehlédli jinou důležitou stopu a zanedbali něco zásadního. O tom tenhle film ale vůbec není - tuhle holku nejspíš fakt zabil úchylák, právě proto, jaký vedla život, což jí ale nikdo nevyčítá, a detektivové jenom nejsou schopní vyšetřit, který z nich to byl. Když se tam pak ještě přimíchá povzdech nové policistky, že zločiny většinou páchají i vyšetřují muži, a policistka čistě z toho vyvodí, že mužům proto patří svět, měla jsem co dělat, abych na projekci nahlas nevybuchla smíchy. Film se snaží lacině honit témata, na která nestačí, a přitom se sám rozpadá v přímém přenosu a nedrží pohromadě ani v základních věcech. Hlavní detektiv chodí i po třech letech ve stejném outfitu, nedozvíme se nic o tom, proč žije pořád sám v malé garsonce, aniž by to snad mělo být nějaké ústrojné tajemství - je to jen další laciný efekt. Ostatně těch pár vět, které vyslechneme o životním příběhu druhého detektiva, také jen lacině vyčpí do ztracena. Už dlouho jsem neviděla film tak ledabyle zfušovaný na všech rovinách, o to trapnější, že se snaží zároveň prodávat pokroková moudra a přitom se nevymaní ani z těch nejprovařenějších laciných triků a klišé. *** (Pilotů, s Lí, 13. 7., sál C).*~ () (menej) (viac)