Muži na zabitie

V polovici 90. rokov Hongokong prešiel pod správnu Číny, mnohí tamojší herci a režiséri sa zľakli cenzúry a emigrovali do USA, kde následne vďaka nim vznikla vlna tzv. hongkongských akčniakov - napr. Matrix, Smrtonosná zbraň 4, Tvár toho druhého.. alebo Muži na zabitie. Chow Yun–Fat napriek svojej bohatej žánrovej minulosti musel u Američanov začínať od nuly a byť rád aspoň za takýto priemerný scenár. Našťastie snímka má dobré tempo, veľa ostrej akcie, medzi sympaťákom Chowom a potetovanou bývalou Quentina Tarantina, Mirou Sorvino, to patrične iskrí. Bonusom je i kvalitné zlo (Danny Trejo, Til Sweigner, Jürgen Prochnow), Michael Rooker v kladnej (!) úlohe a výrazná "reklamná" stránka (okrem hongkongskej akcie v tom čase Hollywood zažíval i príchod inej vlny a to vlny mladých a agresívnych režisérov, ktorí dovtedy mali skúsenosti prevažne s videoklipmi a reklamami a keď začali natáčať filmy, ich audiovizuálny štýl sa čiastočne podobal na klipy a reklamy, za vodcu tejto tlupy býva neoficiálne považovaný Michael Bay). (08.11.2004)

Prumerny akcni film, ktery je diky charismatickemu Fatovi, cool kamere a Fuquove klipove rezii hodne stylovej. Pribeh je dost jednoduchy - Fat chce ochranit rodinu a proto pro mafianskeho bosse plni ukoly a kdyz jeden nesplni rozhodne se utect. Na uteku mu pomaha ne moc vyrazna Sorvino u ktere si nechal delat pas, ale krapet se to zvrtlo. V roli zabijaku najatych na Chowovu likvidaci se tu na chvily objevi muj oblibenec Til Schweiger a Danny "barman z from dusk till dawn" Trejo. Pokud clovek u tohohle filmu moc nemysli, bude se vyborne bavit, proto 4*. (17.02.2005)

Když dva dělají totéž, není to totéž. Antoine Fuqua svou režisérskou kariéru začal jako doslova plagiátor asijské akční tvorby, a to rovnou samotného krále, Johna Woo, který na něj navíc dohlížel z producentské pozice a který mu dokonce propůjčil do hlavní role i svou největší hvězdu, Chow Yun-fata. A tohle vše je zde opravdu hodně znát, možná tedy až příliš. Fuqua prostě až nestydatě kopíroval zápletku, akci, styl, vše co prostě udělalo tvorbu Johna Woo legendární, nicméně ať se snažil jak chtěl, nefungovalo a nepůsobilo tu nic tak, jak by mělo. Zápletku bych tedy nějak hluboce neřešil, ta sloužila jen jako co nejjednodušší podklad pro co nejvíce akce, což se i nakonec podařilo, ovšem ona akce, o kterou tu jde tedy především, zkrátka nemá ty správný koule, není tak efektní a především, po choreografické stránce se jedná přímo o tvůrčí selhání. A rozhodně to není chyba Chow Yun-fata, který tu svými postoji, gesty, výrazy a celkovým výkonem naprosto kraluje a ze všech ostatních postav dělá jen nevýrazné figuranty. O stylové bezradnosti jsem se pak už zmiňoval a Fuqua se pokoušel i o navození emocí, se kterými Woo též hodně pracoval, ovšem ani to příliš nezvládl, film působil vážně dost chladně. Zkrátka, jde sice o slušnou akční jízdu, tempo má zběsilé, mě to přesto ale jako celek bohužel příliš nebavilo. (18.05.2016)

Chow Yun-Fatova prvotina v Hollywoodu. Scénář je béčkový, ale Fatovi to střílí slušně a Fuqua klipovitou režií to nekazí, ale naopak odvádí slušnou práci. K Hongkongským filmům, které Fat natočil s Johnem Woo to má dost daleko, ale to je prostě Amerika, takže tady nelze nic v podobném smyslu očekávat. Navíc spolu s hned dalším Fatovým filmem v Hollywoodu The Corruptor je poslední film, kde Fat hraje akčního boha s dual berettama. (28.07.2008)

2002: Když jsem viděl tenhle akčňák poprvé, hodně jsem se nudil a vím, čím to bylo. Aby si člověk tenhle filmeček užil, musí se snažit odpoutat se od hloupého scénáře a snažit se vnímat jen herce, atmosféru a vůbec slušné řemeslo režiséra. Pak to docela dobře funguje. 2019: Devadesátkové akčňáky moc dobře nestárnou a teprve ne ty už tehdy průměrnější. I 87 minut videoklipové pozérštiny mi teď přijde moc. 😢 (12.09.2019)