Posledný strih

Filmu po tlaku Ukrajiny zmenili názov z pôvodného "Z", čím neoddiskutovateľne naveky poškodili meno Zorra, ktorý sa po novom bude musieť už volať "tvrdé Y". Film je japonským remakom a mnohí možno zo začiatku nepochopia, že tá celá lacnosť a béčkovosť je hraná a má byť paródiou na zombie horory. Ide o film vo filme, kde sa tvorcovia snažia byť za každú cenu vtipní a ono to je strašne vidieť, takže v konečnom dôsledku kontraproduktívne a nič , čo by si zaslúžilo byť v červených číslach. Ani originál v nich nie je. (08.04.2023)

V porovnání s tou japonskou sračkou, která mi osobně přišla zcela nesnesitelná, mi tohle francouzské podání přišlo kupodivu docela zábavné (a to hlavně v druhé půli, kdy už se rozběhne natáčení). Má to celkem fajn obsazení a místy je to docela chytré (dokonce mi to připomnělo můj oblíbený film Ve stínu upíra, a sice tím motivem režiséra ochotného jít kvůli svému filmu přes mrtvoly), téměř dvouhodinová délka mi ale vadila a sneslo by to zkrácení. (02.01.2023)

Geniální meta-film, který se zprvu tváří jako jednozáběrový amatérský zombie gore-fest, jen aby se záhy změnil v až mystifikační mockumentární satiru, která si nebere jakýkoliv servítky, a která je dokonalá ve své herecké choreografii a režijní koordinaci. To vše jako krásná pocta kinematografii, filmovýmu řemeslu, brakovému umění a "vkusu v nevkusu".... o to větší překvápko je, že jde o improvizaci a remake k tomu. (26.12.2022)

„Bude to něco mezi Scorsesem a Coppolou.“ . . . Skoro nic jsem si před dnešní návštěvou kina nezjišťoval a mohl být tak hodně zaražen i ještě víc překvapen – a pokud chcete zažít co největší překvapení, dále můj komentář nečtěte. Michel Hazanavicius přináší doslova fajnšmekrovskou cinefilní jízdu, v níž si přes půlhodinu musíte projít odsledováním naprosto šíleného, trapného a nepříliš povedeného pokusu o béčkovou zombie „komedii“ z prostředí natáčení filmu, abyste pak plně docenili ten zbytek i celý tvůrčí záměr. Možná se chvílemi budete ptát, proč oscarový režisér točí nechutný zombie brak? Proč nám vyústění celého příběhu ukázal již na začátku? Ach, nemohl ten dlouhánský prolog alespoň zkrátit? Jenže jak plynuly minuty, film se mi stával stále sympatičtějším, vtipu postupně přibývalo, jeho sledování jsem si stále více užíval a když jsem si už myslel, že teď už ničím nepřekvapí, začal z něj teprve sypat gejzír vtipů, nápadů a dílčích point v stále závratnějším tempu, šílená úvodní část dostala zcela nový rozměr a... máme tu důmyslnou parodii nejen na zombie subžánr, ale ještě i na „špatné špatné“ béčkové filmy (použiji-li klasifikaci špatných filmů od honajze2 :o)). Po skončení mohu poznamenat jen: byla to nesmírně originální a zábavná jízda! **** A já se od Michela H. se složitým příjmením musím podívat na Umělce (2011), jehož jsem už sice s vesměs pozitivními dojmy jednou viděl, ale neohodnotil, a konečně i na Obávaného (2017) ze života a natáčení slavného Godarda, protože mám pocit, že francouzská kinematografie tímhle získává nejen dalšího osobitého režiséra, ale zároveň unikátního specialistu na ojedinělý žánr – hraných filmů o filmech. [80%] (24.10.2022)

Americká noc podle Michela Hazanaviciuse  kombinovaná s poctou pokleslým zombie katastrofám ideálně italské školy. To vše ovšem původem z Japonska, doslova. První půlhodina je naprosto brilantní nápodoba velmi špatného filmu se spoustou zoufale divných scén, absurdních dialogů ("Ça va?" - "Ça va. Et vu?" - "Ça va.") a nečekané "pointy". A druhá je polovina je vtipné vysvětlení, jak se k danému cíli dostat. Herci se baví, prostředí je dostatečně "levné" a celek svižně odsype do cíle. (28.10.2022)