Buko

Mile pozitivní film s kvalitními hereckými výkony, a to jak hlavní protagonistka, tak zvláště pak Martha Issová. Sladkobolný příběh pro starší. Škoda rozvleklého tempa hlavně v první části. Všímala jsem si snahy o poetické ztvárnění, přesto jsem se dívala na hodinky častěji, než bych považovala za nutné. Mezi českými komediemi jistě o řád výše, než jsou různé ženy na hraně já nevím čeho. Nellis se nevysmívá, nepoužívá podbízivé stereotypy. Velmi laskavý film, který ale nevleze pod kůži a netrhá emoce. (11.10.2022)

Šel jsem do toho s tím nejnižším možným očekáváním, protože filmy o tom, jak koník někomu změní život a které přitom nepřekračují hranice zoofilní pornografie, jsou mým nepřítelem. Proto mě ze začátku příjemně překvapilo, nakolik je ten film civilně napsaný a zahraný. Stále jsem si ale říkal, jaká je vlastně motivace takovýto příběh natočit. Co koho láká na něčem takovém vůbec dělat? Když se pak začaly otáčet karty a stará paní se začala zvedat na vlastní nohy vedle koníka, který má sice již také svá léta, ale elánu ještě plná kopyta, na onen bezcílný začátek jsem vzpomínal vyloženě s láskou. Přiznám se, že moc těmto českým filmům nedám, takže nejbližší srovnání jsem našel s vyloženě příšernou Teorií tygra, jejíž existence je také důvodem mé větší benevolence vůči právě Bukovi. Oba filmy každopádně stojí na laciných zvířecích metaforách, skrze které se motivuje k druhé míze a oproštění od externích pout znázorněných buď ženami (Teorie) či rodinnými vztahy, reprezentovanými hysterickými ženami (lol, taky tohle). Tenhle proces individualismu a odpojení je nutně vázaný na pozdně kapitalistický rámec utopického pseudo-venkovského prostředí, jak si ho představují a přizpůsobují měšťáci a který by se dal souhrnně pojmenovat jako "středověk s hotspotem". Tráva je zde vždy zelená, stromy obsypané, dřevo nalakované, buchty jsou na stole a pálenka na sedmém schodu. Sebehorší devadesátkové či normalizační filmy lze zpětně rehabilitovat kvůli tomu, že nám v druhém plánu dávají věrohodně nahlédnout do prostředí, výrazu a zvyklostí dané doby (ať už se jedná o Šeptej, Samotáře, Mandragoru, Diskopříběh či Ženu za pultem), současné mainstreamové snímky se ale často odehrávají v nějakém zasněném reklamním meziúdobí, kde se prakticky nikdy neocitneme v nějakém veřejném prostoru a ti lidé jsou naprosto zamčení před okolím. A teď si k nim hledejte cestu.  PS: jen ze zvědavosti by mě zajímalo, proč na plakátu má Issová v ruce vidle, které se za celý film v ničích rukách neobjeví a proč Kubačák má na sobě tričko s psychedelickými vzory, které též na sobě za celý film nenosí (29.12.2022)

Schematizovaným postavám chybí realističnost a plastičnost, o komedii se rozhodně nejedná. Stará paní doktorka je permanentně vystresovaný nervák, což po ní v trochu jiné podobě zdědila i dcera. Děti reagují na matku exaltovaně, jako by se ani nevztahovaly k reálnému člověku. Autistická sousedka je sice fajn kořením celého prostředí, ale Martha Issová se do profilu autisty vžít nedokáže, její hraní zůstává vstřebané jen vizuálně, a tedy povrchní. Film je cítit takovou tou typickou „českou člověčinou“ a těžko říct, zda je to vůně nebo zápach. Nelíbí se mi zneužití hudebních kusů ve filmu, zejména Dvořákovo Stabat sem nepatří – hudební producent by se měl lépe seznámit s okolnostmi jeho vzniku (a nakonec i jeho liturgickým významem). Film neurazí, nepotěší, snad je trochu ztrátou času, ale dívat se na to dá :) (14.12.2023)

Laskavý a zároveň přemýšlivý film o tom, co nám v životě vlastně nejvíce chybí. A to je porozumění. Nebránil bych se kratší stopáži, ale nudu také rozhodně nečekejte. Velký prostor získal nedoceněný Martin Kubačák, Martha Issová jako vždy vynikající. Místy se je i čemu pousmát a pokochat se po krásné krajině Českého ráje. (30.09.2022)

Tak mně se tedy příběh jako takový zdál dost idylický, až laciný... pohádka o dokonalé rodině, kde dokonce i smrt má pozitivní roli, protože se transformuje do nových začátků. Že bude dějová linka klidná, pozitivní, bez zákrut se dalo předvídat už od začátku. To filmu ale vyčítat nechci, naopak. Ta pokojnost (lepší slovo mě nenapadá) souzněla s exteriéry, které dokonale saturovaly potřebu kouknout se na malebnou krajinu, navíc povětšinou zalitou sluncem. Výborné herecké výkony. Cónová přímo hvězdná. Dala bych 3*, ALE ta hudba! Zněla jak hity ze starých anglických žebříčků, a tak dala filmu nádech nostalgie, dimenzi evropanství, duchovní třešničku. A přidala mu na emočním účinku. Kytara zněla, jako by na ni hrál Cat Stevens. Prostě paráda! Kde ta Nellis tu hudbu bere? Circus Ponorka mi nic neříká. Snad existuje CD... (11.12.2023)