Moja afganská rodina

Moje slunce Mad naštěstí netěží jen ze své až nechtěné aktuálnosti, ale je zároveň velmi poctivě natočeným animákem o ženě snažící se zapadnout a pochopit cizí kulturu či vytvořit si šťastnou rodinu. V některých pasážích mohl být sice snímek podstatně silnější, nekompromisnější a vyvolat v divákovi více emocí, i přesto se jedná o sebejistě natočený počin zpracovávající citlivé téma velmi důstojně. A na první pohled jednoduchá, ale přesto efektní, animace pak k příběhu padne více, než jsem zprvu čekal. Díky tématu, vděčné vizuální stránce, zahraniční koprodukci a správně vyváženému tvůrčímu stylu, jenž by mohl oslovit jak festivalové nadšence, tak běžné diváky, má pak animák možná větší šanci uspět v zahraničí než vehementně se snažící Zátopek. (26.08.2021)

"Vepřový a hříšný myšlenky jsou tady zakázaný. Jinak jsi úplně svobodná." ___________ Na tenhle animák se moc hezky nekouká, což byl zřejmě účel – a to nemám na mysli bravurní minimalistickou animaci. Moje slunce Mad totiž reflektuje afghánskou společnost bez příkras a takovou, jaká ve skutečnosti je – jako patriarchální náboženskou antiutopii. Fakt mě sralo, jak moc je tahle země středověká a jak nelidsky se chová k ženám. Navíc nejde o film pro děcka – párkrát zde zazní i slova jako kurva nebo kunda (Miloš by se tetelil radostí) no a na ten šuk tady taky dojde – pro islamofoby tuplem ne. Není to dokonalý, příběh je hodně zkratkovitý a nekoheretní (o otevřeným konci radši ani nemluvě), takže neví o čem chce vůbec vyprávět, ale na český poměry jde o víc než úctyhodný dílko. Jak tohle všechno Petra Procházková dokázala vydržet asi nikdy nepochopím.... Už teď se nemohu dočkat na pokračování Moje slunce Mad Max. (22.08.2022)

Dostačující jednohubka sloužící jako sonda do pravděpodobně posledního místa na Zemi, kde by se člověk dobrovolně rozhodl žít. Kraťoučká stopáž nedokáže rozvést příběh pořádným směrem, aby se dokázal vyrovnat nelehké tématice, kterou zobrazuje, primární poselství je ale velmi patrné a všecko vyvažuje opravdu precizní animace. A vůbec nápad se v našich končinách věnovat zrovna něčemu tak ošemetnému. [viděno na HBO Max 10.6.2022] (11.06.2022)

Animovaný film, který se stal natolik aktuálním, až mu to trochu škodí. Příběh o Češce, která se provdala za Afghánce, je dobře napsaný. Tvůrci ovládají filmařské zkratky, takže expozice je velmi rychlá, aniž by chování hlavní hrdinky bylo nepochopitelné. Občas jsou tu sice nikam nevedoucí odbočky, ale jinak pěkné lineární vyprávění. Jednoduchá animace se k tomu hodí. Český dabing se povedl (75%). (10.11.2021)

Syrový příběh z orientální země dává nahlédnout do afghánské každodennosti. Složitost odlišných civilizačních východisek je demonstrována na mikroúrovni způsobem, který bere dech. Řevu o ženských právech a velkovýrobě rádobypohlaví nemusí taková evokace příliš vyhovovat. Ale i tam žijí lidé, kteří mají stejné právo na život jako my. Za zmínku stojí i ruský vklad do tohoto filmu i režisérka Pavlátová, která z toho dokázala vytvořit celistvé strhující dílo. Afghánistán je jen z více zemí tohoto - neevropského - druhu. Samostatným kontinentem Euroasie je např. Čína, která v porovnání s touto středoasijskou zemí žije také jako my ve 21. století. Dívat se za roh je prospěšné. A moudré. Petře Procházkové držme palce. (02.07.2023)