blackkocour

kdybych měl tu (ne)čest učinkovat v téhle sračce, tak bych úplně pochopil kdybych po ulici dostal dardu do koulí..

hey Siri, dostal jsem chuť si povraždit..

OBSAHUJE VYSOKÝ VÝSKYT UHLOVODÍKU SPOILEROVÝHO! Tak a jedeme do finišu, příběh hraček miluju a vždy to bude moje oblíbená nostalgická série, na kterou se budu koukat až do skonání světa. Jen ta čtyřka, ta čtyřka hmmm, mi to dost posrala. Animaci není co vytknout, ta technika se za tu dobu, hodně pokročila. Vypadá jako realistická. Aby ne, když to je Pixar, který dává do svých projektů ten vysoký nadstandart, nebo jinak řečeno - prachy. Příběh je dost dětinský, a předvídatelný.. což mi u minulých dílů nepřišlo. Taky mě dost sere, že nedostali prostor i vedlejší hračky, jako třeba Pan Brambůrek, nebo Slimky. Jsou pouze jen křoví, a všechno se točí okolo Woodyho nebo Pastýřky. Jinak mimochodem, ještě k Pastýřce, asi si pamatujete, jak byla taková milá a správná. Tak teď z ní udělali, něco jako bojovnici, na způsobu "The Brave", asi sluníčkářské Disney, chtělo z Pastýřky udělat nebojácnou a nezávislou ženu, která nemusí být přilepená ke svému mužíčkovi magnátovi v nadnárodní firmě. Nové postavy mě vůbec nezaujaly, po nějaké době, bych úplně zapomněl, že tam vůbec byly. Konec je tak silně domrkvený... nechápu, proč by Woody jen tak, si nechal vzít ty krásné roky svých dlouholetých kamarádů, kvůli ničemu. Ruku na varle, stejně všichni víme, že Disney v posledních letech, myslí jen na zisk a kvalita jde silně dolů do psího lejna. Zbytečně to pak odnese i Pixar, který si tu kvalitu drží už hodně let, no uvidíme, jak dopadnou další projekty. Odnesli to Úžasňáci a moje milovaná banda hraček. Všechno je zaobalený v klišovitým obalu, že důležité je poslouchat své srdce a zůstat s těmi nejbližšími, a všechno to tak strašně dojemné a sladoučké. Ani jedna plena nezůstane suchá!

"Halóó, tady Impulsovi, jak zní tajné heslo?" - Kurva, prosím, už se snažím 10 minut dovolat do špitálu, moje stará se právě odkrágla mým revolverem, na kterém jsou nedopatřením moje otisky prstů, ale já ji do prdele nezabil! - "Omlouváme se, ale to není správné výherní heslo, snad příště.." Stát jako je Dánsko, kde je doslova nulová kriminalita, a když zrovna neřádí v ulicích Peter Madsen, Dánská policie si už při desátý svačinový přestávce, z kartonu sirek staví mrakodrapy. To byste ale nebyl čurák, který 14 hodin v kuse si zahřívá rudé ucho u telefonního terminálu, v call-centru na nouzovce. Je celkem rutina, když vám denně zavolá nějaký dobromil, kterého okradla štětka nebo feťák Otto, který dennodenně vytáčí našeho Oleka, pod každým jiným jménem samozřejmě, že se omylem dovolal na linku bezpečí, když chtěl volat ke Karlíkovi, který má tajný klíč k čokoládové továrně. Ale tu jářku, jednou se z toho stereotypu stane sriller, na motivy Hitchcocka, a zavolá vám ženská, která je právě unesena svým žárlivým bejvalým. Film, který si užije i sluchově postížený! Nevěděl jsem, že i Dánsko umí dělat tak silné filmy. Čemu se divit, že? Celý film je točený jen v jedné místnosti, na telefonním dispečinku, nikdy neuvidíme obličeje na druhém konci linky. V průběhu hovorů, se dozvídáme, že Asger je zaveden do zločinu, kde někoho zastřelil a druhý den mu má svědčit na soudu jeho kamarád, který taky v průběhu hovorů, volá Asgerovi. To abyste se i vy, laboratorní krysy za telefonem, jednou za čas těšili do té otročiny za minimální mzdu.

Třicet let starý remake Přes palubu neznám, a ani nemám v nejbližší době zájem se kouknout.. jinak nevymluvíš se na fakt, že jde zase o tuctovou romantickou komedii s tuctovou zápletku, že si někdo natrh kebuli a ztratil paměť. Anna Faris, která si svoji pověst nevybere, stejně tak jak Sylvester Stallone, když začínal tenkrát v pornu. Děsný biják spolu s Diktátorem, zaplétá síť s remakem Overboard. Eugenio Derbez, mexické koště, které si pro jednou nezahrálo v nějaké venezuelské telenovele.. Pohádka o tom, jak chozé k lopatě přišel. Pokud nejste silná feministka a aktivistka, může vás to bavit. Nevím o jak moc je lepší originál, když podotýkám jsem neměl štěstí ho ještě vidět. Tohle mě z nějakého důvodu bavilo a beru to jako dobrou oddychovku, která sice kypí romantickýma klišé a trapných ftípků.

Keporkak Amy Schumacher, se jako její nejlepší kamarád megalodon na souši Melissa McCarthy, opět bezpohlavě vrací k něčemu co by se dalo nazvat jiným druhem mučení, počkej, jak tomu říkali na kabelovce? Jo, humoru! A opět to bude o tom, jak si máme sami sebe vážit (tak já bych radši Schumer nedávál vážit, jinak by se mi rozbila váha), i bez ohledu na to jak na venek vypadáme. Zase komedie pro tlusté krávy. Jenže proč ty tlusté holky klamat, něčím jako, že se stačí polozabít na rotopedu, a pak se po otřesu mozku cítit krásná? A pak na klišovitým a slaďoučkým konci se ta tlustá machna dozví, že krása není vše, aby jste se cítila dobře. Tak kurva, to i Popelka a její tři oříšky jsou víc realističtí než tenhle brak. Serte na to, chceš být krásná a štíhlá? Vypnu bednu, zvedni tu svou tlustou prdel z gauče, zahoď nuttelu a běž cvičit.. trapný až běda.

Profesor Phillip Goodman, má svůj pořad "Odhalování šmejdů", na způsob, kde odhaluje různé podvodníky a šarlatány. Jednou od svého bývalého kolegy, dostane spis, o třech případech, kteří byly svědky paranormálních jevů. Každého vyslýchá a poslouchá 3 "spooky" historky. První historka je o nočním hlídači, který vypráví, jak ho při hlídání v opuštěné cvokárně "strašil" duch malé soplindy. Druhý je trochu "crazy" kluk, který v noci v lese svým autem "omylem" přelej Krampuse a ten ho od té doby pronásleduje. A třetí je bohatý finančník, kterému Poltergeist prozradil, že jeho žena zemřela při porodu.

S děckama jsme si v pondělí ráno udělali školní výlet do Amazonského pralesa. Průvodcem nám dělal nemytí a zablešený chlapík Denča. Tento záhadný člověk, který vypadal jako kdyby se právě vykoupal v kaluži hoven, bez bot a zubami tak žluté, jako hvězdičky na obloze, věděl o pralese tak stejně, jako nezkušený mladý kněz při prvním pohlavním zneužitím malého protestanta. Po dlouhých a útrapných 12 hodinách v temném a nebezpečným Stokorcovým lesem, jsme se konečně dostali do školy, a všechny děti zkopali Harryho Posera doprdele, za to jaký kokot to je, že se klidně nechá ztratit skupince německých batužkářů. To byl ale den.. Tak a teď z jiného soudku. Je hezky vidět, že Denča konečně hraje i v jiných filmech než o panicovským kouzelníkovi s bleskem na kebuli. Pohled na krásu zalesnané Amazonie, jen tak neomrzí. Oplatí se to? Jasně, proč ne. Film nás chce poučit, že od určitýho času, člověk přestane myslet na hovadiny, které mu přišli důležitý, protože k životu jsou totálně k hovnu. Pohádka i s ponaučením.

Tu mexikánku chci domů.

Tady ani bělidlo na opláchnutí ksichtu nepomůže ..