Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Dobrodružný
  • Horor
  • Akčný

Recenzie (28)

plagát

Boyband (2023) (seriál) 

Tohle byl opravdu zajímavý seriál, nakouknutí do zákulisí, jak asi probíhá hledání nového boybandu. Chvílemi to bylo takové neohrabané, ale celkově příběh dobrý se spoustou tance a písniček i na tak málo episod. Nemám moc v oblibě Arta, ale jeho postava mě tu vážně bavila, jak Ryu vždy vytáhl cokoliv odkudkoliv. Herci byli fajn, hlavně mě okouzlil představitel Topa. Ale konec je pro mě hodně neuspokojivý, nevím, jestli tvůrci původně mysleli na druhou sérii, pak by to dávalo asi smysl. Jsem ale rozhodně ráda, že jsem tento seriál mohla vidět.

plagát

Grey Rainbow (2016) (seriál) 

U hodnocení tohoto seriálu jsem asi lehce neobjektivní, protože mám k němu určitou vazbu a nemůžu mu nic vytknout, potom by to totiž moc nedávalo smysl. Protože je to seriál, který jsem viděla hned ze začátku mého nahlížení do asijské tvorby, a právě díky Grey Rainbow, který si mě v roce 2017 naprosto získal, jsem u asijských seriálů už i zůstala. Je to krásný příběh o čisté lásce, která žije navždy. Moc se mi líbilo, že se zde opravdu doslovně i řeší LGBT témata, rovná práva pro všechny, svatby pro všechny, transgender, násilí atd. Herci hráli svoje role naprosto úžasně a moc jim to slušelo, já mám obzvlášť slabost pro Karna, který je opravdu hodně talentovaný člověk. Všechny postavy byly uvěřitelný, ať už se jednalo o hlavní hrdiny, rodiče nebo okolí. Ještě ke všemu se příběh odehrává v mém milovaném Chiang Mai a půlka i na sloní farmě, co by si ještě mohl člověk víc přát…Hudba je krásná a dolaďuje vše k dokonalosti. Za konec jsem tvůrce nesnášela, i proto už jsem se na to nechtěla nikdy znovu podívat a uchovávala si jen barevné vzpomínky na šedou duhu, ale když jsem to teď viděla po takové době znovu, tak jsem si to užívala asi ještě víc než předtím. Jsem ráda, že tento seriál vznikl, a i když je konec takový, jaký je, stejně bych doporučila všem se na něj aspoň jednou mrknout. Když na Grey Rainbow pomyslím, tak nějak to ve mně celkově vyvolává definici Thajska a vím jistě, že ho nikdy nevymažu ani z hlavy ani ze srdce.

plagát

Spolucestujúci (2023) (seriál) 

Jsem moc ráda za tento náhled do ne tak moc vzdálené historie, člověk by si měl pořád připomínat a nezapomínat na to, co předcházelo současné relativní svobodě, kolik bolesti, ponížení, strachu i smrti si museli dřív obyčejní lidé vytrpět, než to přišlo do této fáze a to ve všech směrech. A stejně snad nikdy nebude úplně "vyhráno". Zamilovala jsem si i samotný název, který krásně vystihuje podstatu hlavních hrdinů tohoto příběhu. Herci jsou tu skvělí, naprosto uvěřitelní. Líbil se mi styl, kterým to bylo točené, ty skoky v čase dávali naději a byly naštěstí srozumitelné. Byly tu i momenty, které mě hodně překvapily, chvíle kdy jsem se smála, brečela nebo jen souzněla a cítila s postavami. Tohle se mi z paměti jen tak nevymaže. A pro mě zlomový okamžik přišel až to celé skončilo, dojížděly titulky a já o tom jako o celku přemýšlela a vybavovala si ten příběh a určité momenty a v tu chvíli mě to tak dostalo a rozplakalo, krásné dílo. Opravdu se povedl a určitě stojí za to se na seriál podívat.

plagát

Dead Friend Forever - DFF (2023) (seriál) 

No teda. V tomto seriálu se toho stalo tedy opravdu hodně. Já mám ráda horory, takže jsem se docela těšila. Hned od začátku to začalo se vším všudy, ale nebavilo mě to prvně až tak, jak bych doufala, možná jsem si musela zvyknout. Od 5.dílu jsem se už ale skoro nemohla odtrhnout. Moc se mi líbila atmosféra, nápad, zpracování postav, opravdu se to povedlo. Musím říct, že úplný konec mě vyloženě naštval, ale asi se to k tomuto seriálu prostě hodí. Hudba seděla perfektně, herci byli skvělí, nejvíc mě bavili Barcode, Ta a JJay, většinu postav jsem upřímně nesnášela a Nona mi bylo hrozně líto. Napjatá jsem tu byla od začátku až do konce. Komu nevadí horory, tak by se na tento seriál měl určitě podívat. Tohle se absolutně vymyká jakémukoliv BL, co jsem zatím viděla a jsem ráda, že se ty žánry rozšiřují.

plagát

Absolute Zero (2023) (seriál) 

Moje oblíbené téma, ale četla jsem docela hodně negativních ohlasů, tak jsem se do sledování až tak nehrnula. Nakonec jsem si tento seriál absolutně zamilovala. Přesně mi připomněl, proč jsem se vůbec začala dívat na BL seriály. Krásný, něžný, který se dotkne u srdce. Někdy bylo tempo trošku pomalejší, ale to mi vůbec nevadilo, protože jsem si stihla aspoň utřít slzy. Asi se dalo čekat od těchto tvůrců, že se bude plakat...Úžasná parta herců, většinu z nich znám a mám ráda už hodně dlouho, ale neznala jsem Tora (mladý Ongsa) a naprosto si mě tu získal, byl skvělý. A dokonale ladící hudba s úžasně procítěným hlasem Boy Sompoba dokázala určité scény ještě více podtrhnout. Určitě to není úplně nejlepší seriál, doladěný dokonale do posledního detailu, ale to není potřeba, je to nádherný příběh, který mě naprosto pohltil.

plagát

Man Suang (2023) 

Já jsem naprosto ohromena a okouzlena. Seděla jsem přilepená na obrazovce a doslova hltala každou minutu. Krásné kostýmy, prostředí, celková nálada filmu. Příběh sám možná mohl být malinko vybroušenější, ale ani se mi o tom nechce moc přemýšlet, protože celkový dojem je perfektní. Herci byli skvělí. Apo byl nádherný a Tong naprosto excelentní jako v každé roli, kterou hraje. O hudbě se asi ani nemá cenu zmiňovat a průvodní píseň je naprosto úžasná. Miluju tento film, už se těším, až se podívám znovu.

plagát

Pit Babe (2023) (seriál) 

Těšila jsem se na seriál o závodnících, mám ráda automobilové závody. Nevěděla jsem úplně co mám čekat od Omegaverse tématu, protože to moc neprožívám, ale bylo to tady zahrnuto do děje naprosto v pohodě a také to bylo díky tomu mnohem zajímavější. Celý tento projekt byl pro mě výjimečný, už od začátku, kdy vybrali herce a ti prošli cestou ke svým rolím, kterou jsme mohli sledovat až přes unikátní téma v seriálu, který byl úplně bez žen a zabýval se dost závažnými problémy. Místy je to opravdu drsné. Příběh nebyl dokonalý, ale to pro mě naprosto zachraňovali herci. Původně jsem se těšila na Pavla, Nuta a Michaela, které už jsem znala, ale nakonec si mě získalo všech 12. Předváděli ve svých rolích opravdu dobré výkony. Jako postava mě nejvíce zaujal Way a že ho hrál Nut to jenom ještě víc zpříjemnilo. Pavel byl super a za mě musím vyzdvihnout hlavně intimní scény Alana a Jeffa. Co ještě na tomto seriálu miluju jsou písničky, úvodní píseň je naprostá bomba a ani se nezmiňuju o choreografii k ní. A všechny vydávané písničky k postavám v průběhu příběhu byly super a vážně mě to takto bavilo. Já se s kluky ještě určitě neloučím, myslím, že se k tomuto seriálu párkrát vrátím, prostě je pro mě něčím výjimečný a za mě určitě doporučuju vidět.

plagát

Last Twilight (2023) (seriál) 

Jak já se na tento seriál těšila od prvního traileru, co vyšel. A zvlášť, když jsem věděla, že ho bude dělat můj nejoblíbenější režisér. A stálo to za to. Last Twilight je pro mě mistrovské dílo. Patří rozhodně mezi ty úplně nejlepší seriály. Hned od prvního dílu mě emocionálně rozhodil, žila jsem s nimi, střídal se u mě pláč, smích, obdiv, láska…nedokázala jsem se jen dívat a nic necítit. Výběr herců je naprosto skvělý, a to nejen pro hlavní pár, ale i všechny ostatní postavy. Z nich zvláště Mark a Namtan byli okouzlující a úžasní. Sea byl v roli nevidomého naprosto profesionální a Jimmy, náš spořádaný doktor ve své roli taky, myslím, že nemohli vybrat lepší dvojici. Úvodní melodie, když začínal seriál mi pokaždé přivodila husí kůži, jedna z nejhezčích melodií z BL seriálů a když z ní ještě vznikla Williamova píseň, tak už k dokonalosti nechybělo nic. Celý příběh se mi zaryl hluboko do srdce a už tam zůstane. A opět tu byla neuvěřitelná podívaná – natáčecí místa, kombinace barev, hraní si s detaily. P´Aof prostě umí udělat seriál krásný po všech stránkách. Ta křehkost, něžnost a zranitelnost prochází celým příběhem…všechno do sebe tak dobře zapadlo. Jediné co mi jen nepatrně narušilo celkovou atmosféru a příběh (a to je asi zaviněno i spíš mým očekáváním) byl konec, který mi nepřipadal stejně kvalitní jako zbytek seriálu, ale bylo tam pořád spousta krásných momentů, jsem už jen asi moc náročná. Každopádně to nic nemění na skutečnosti, že je tohle opravdu jeden z nejlepších seriálů a měl by ho vidět každý, já ho uvidím určitě ještě několikrát. A jen tak mimochodem by podle mě každý člověk potřeboval mít kolem sebe někoho jako je Mhok, svět by byl krásnější místo a stačilo by se na něj dívat i jen srdcem.

plagát

Something in My Room (2022) (seriál) 

Tak tohle se mi hodně trefilo do vkusu. Čekala jsem, že to bude nějaká lehká oddechovka, což i na začátku tak trochu vypadalo, ale nakonec to byl docela kvalitní, napínavý a pro mě moc krásný seriál. Hlavní dvojice byla kouzelná, Plana jsem do této série neměla štěstí vidět, ale moc se mi líbil a pro Nuta mám slabost už dlouho a tady jsem si ho neskutečně užívala, hrál skvěle a byl i ohromně roztomilej. I postava Dream a její herečka mě tak nějak fascinovala. Vůbec jsem se u toho nenudila, dívala jsem se na uncut verzi, tak nevím, jak moc je osekaná normální verze, ale stejně mi připadá, že má tento seriál hodně málo pozornosti. Konec mě absolutně dostal, i když člověk tak nějak čeká, kam ten děj směřuje, tak jsem to stejně hodně obrečela a opravdu chválím za ten nápad a zpracování.

plagát

Laws of Attraction (2023) (seriál) 

Wow, tohle je naprosto skvělý seriál, jsem opravdu ráda za seriály, co se teď točí. Bylo to napínavé, někdy dost drsné, s dobrou zápletkou a super herci. Ze začátku mě moc potěšil i cover jedné z mých oblíbených písniček. A i vedlejší pár byl skvělý. Ale co mě absolutně fascinovalo byl Filmův výkon jako "zlého" právníka, možná trochu i proto, že jsem těsně před tímto viděla To sir, with love, kde jeho postava už nemohla být odlišnější od té, co hrál tady. A podle mě tu byl úžasný. Každopádně bych s touto hlavní dvojicí zvládla zkouknout hodně projektů.