-bad-mad-wolf-

Film, kterej chytře předstírá, že není úplně debilní. Jde mu to tak napůl.

Antická demýtizace, proč ne. Pod nudným příběhem s kupou prapodivných scenáristických rozhodnutí se schovává nadějný námět. Nejvíc fajn mi ve finále přišel fakt, že bitevní scény nesmrdí cégéíčkem a jsou za všech okolností přehledné (díky čemuž ovšem brzy vyjde najevo, že choreograf příliš nadání neměl). Uvidíš, zapomeneš.

V řeči filmu CRITICAL FAIL... no, začněme od začátku - navzdory tématu se Pasažéři dlouho tváří jako taková "feel-good" pohodovka, přičemž jí to funguje a všechno je fajn. K tomu adekvátní obsazení ústřední dvojky (tady někdo soutěžil v kategorii "obsaď dva nejpopulárnější herce současnosti") a sem tam pěkná sci-fi momentka. Tím to ovšem končí, jelikož závěrečná část vrazí do zásobníku sladkobolnou munici, infikovanou tim nejsmradlavějším klišé z vod katastrofické rutiny. Chápu, že si SF romance za sto mega nemůže dovolit prodělat, ale sakrakurník, tolik, TOLIK zavražděnýho potenciálu! Chci indie verzi od tvůrců, co se toho nebojej - triky ať dělaj třeba v garáži.

Nápad dobrej, nicméně pocity z výsledku mam spíš... rozpolcený. Shyamalan si vždy potrpěl na okatě vysvětlovací dialogy i monology a ne vždy to bylo na škodu - tady jsem měl ovšem permanentně pocit, že se celou dobu všichni snaží prožvanit k něčemu, co vlastně ve výsledku za moc nestojí. Permanentní přísun vysvětlivek, náznaků, nápověd a odhalení je o krok napřed než by měl a kontraproduktivně se stará o to, že je napětí od začátku až do konce nehybně na nule. Relativně záhy totiž vyjde najevo, že místo psychologický války s multizáporákem se opravdu jen čeká na Bestii, což probíhá zhruba stylem "bude tam nějaká bestie... vážně přijde nějaká bestie... už každou chvíli se ukáže bestie... bestie bude něco ojedinělýho... bestie už klepe na vrátka... aha, tak to byla bestie". Zábavná je na celý věci pouze otázka, zda se psychologická rovina ve finále prolne s jakoukoliv formou nadpřirozena, což je vlastně vyřešeno docela střízlivě (tahle věta není spoiler!) Bylo to dobrý, nikoliv výborný - pohrát si víc s počtem osobností záporáka a víc znejednoznačnit průběh děje, byl bych asi nadšenej. Vysmívaná závěrečná momentka mě osobně potěšila.

Chcíp pes. Pokud pomineme tradiční troškovské nešvary poslední doby (mj. absolutní rezignace na jakoukoliv logiku a morálku mezilidských vztahů), zůstává nám na přetřes snad nejnudnější film třetího tisíciletí. Ve všech myslitelných ohledech - Strašidla nejsou v ničem ani tak strašná, aby tím byla jakkoliv zábavná. Kostýmy jsou slušné, triky a celé technické zázemí jakbysmet, herci dobře vypadají a v rámci možností i hrají... jenže je to všechno naprosto kontraproduktivní, protože celý film působí jako hodně raná betaverze, do níž ještě nikdo nestihl napsat finální verzi dialogů a vymyslet patřičné fóry. Strašlivě, strašlivě unylá hovadina.

V nejlepších skečích vystupovala neustále si stěžující dvojka cestujících a "takhle mi to trhá žíly" nádražák. V téhle epizodě není ani jeden z nich, zato tu máme Suchánka souložícího s Genzerem, Genzera kopajícího důchodce do koulí a jiné třeskutě vtipné elementy, z nichž mi koutky úst zdechly nudou. Díkybohu aspoň za toho doktora. Příšerně se tenhle projekt rozjel, příšerně dorazil do cíle. Byl bych pro druhou sérii, jíž by se chopil někdo talentovanější, případně kde by se skečující herci místo otřepaných trapnofórků více drželi parodických scének.

"Takhle mi to zouvá boty, že se nějakému rusákovi ztratil vlak." - díky dík, málem jsem si dal smíchy headshot o stůl (to není ironie). Chmelův průvodčí taky OK. Po těžko snesitelném prvním díle obstojná porce švandy.

Ano, v některých momentech velice, VELICE působivé, ale emocionálně mě teda Příchozí docela minuli - přestože se hodně snaží a relativně netradičně ždímají (malinko SPOILER) jeden atraktivní, nicméně v takto vážném filmu o to stupidnější žánrový paradox. Trochu mě to mrzí, jelikož od kombinace Villeneuve + přemýšlivá sci-fi jsem si sliboval dost. Sicario byl ve svém dopadu silnějším zážitkem. A teď už hardcore SPOILER: Vážně by Louise perfektní znalost budoucnosti nevyužila ke snaze jí změnit k lepšímu? Vážně by slepě následovala osudový vzorec, přestože vědomí hned několika věcí přímo vybízí k možnosti zasáhnout? Je zdejší časové kontinuum neměnné a okleštěné o možnost změny, přestože VÍM? Ztratila Louise kontrolu nad svým životem a bude ho nadále sledovat jako již viděný film? Neznásilňuje to příliš logiku? Kdybyste věděli, že zítra ráno vyjdete před dům a přejedou vás popeláři, skutečně byste před dům druhý den ráno vyšli? Nebo Louise prožila flashback jedné verzi své budoucnosti a ta teprve přicházející bude jiná? Sakra, tolik otázek... Já vím, jsem rejpal. :)

Formálně bezchybná záležitost (čti: kouká se na to hezky - Berg je jistota), která nijak nevyčnívá z pole katastrofických filmů. Herecky slušné, emocionálním vrcholem skok z plošiny. Ponaučení: Byrokrati jsou svině.

Bahno tak zažrané, že už ho nevytře ani uklízečka z Balkánu. Mám rád železniční prostředí (proto jsem si to pustil), docela rád jsem měl Partičku (proto jsem si to pustil...), každopádně tohle byla křupanovina na hranici snesitelnosti. Nevadila by mi bezradná uřvanost, nezastíraná nevkusnost ani dementní humor (většinou si s ním rozumím dobře, meh), ale provedením i dikcí se na úvod všichni zúčastnění minuli - což je u skečovitých věcí dost zásadní defekt. P.S. Druhý díl mnohem lepší, prozatím vše odpuštěno.